Minská jaderná elektrárna

Minská jaderná elektrárna
Stát	Bělorusko Bělorusko
Umístění	Rudensk
Stav	Nedokončená/přestavěná
Začátek výstavby	1988
Dokončení	1995
Jaderná elektrárna
Typ reaktorů	VVER-1000/320
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	2000 MW
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minská jaderná elektrárna je nedokončená jaderná elektrárna v Běloruské SSR, poblíž města Rudensk v Minské oblasti. Elektrárna měla sloužit k výrobě elektřiny současně s dálkovým vytápěním.

Historie a technické informace

Počátky

V 80. letech 20. století, aby bylo možné uspokojit energetické potřeby Běloruska a zároveň snížit dopad topných systémů v Minsku na životní prostředí, což byl velký problém celého Sovětského svazu, bylo rozhodnuto o výstavbě jaderné elektrárny v Minské oblasti. Dne 26. června 1980 Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu stavbu oficiálně schválil. Ministerstvo energetiky chtělo, aby byla jaderná elektrárna uvedena do provozu do roku 1995, výstavba měla začít v roce 1988.^[1]

Výběr lokality

V roce 1982 hledání místa úspěšně skončilo. Inženýři zodpovědní za stavbu zřídili speciální oddělení pro stavbu minské jaderné elektrárny. Byla předpokládána výstavba dvou VVER-1000/320, speciálně upravené verze pro použití v jaderných teplárnách. V roce 1983 byla zahájena výstavba nového města, kde měli sídlit dělníci a následně operátoři elektrárny. Začala také výstavba infrastruktury. Město však bylo vybudováno v bažinaté oblasti, proto bylo nutné nejprve připravit podloží. Během této doby začaly první stavební práce na zařízení.

Ukončení výstavby

Stavba jaderné elektrárny příliš nepokročila, protože 26. dubna 1986 došlo k havárii v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl. V důsledku toho bylo rozhodnuto o pozastavení výstavby až do odvolání. Do Černobylu byli vysláni dělníci, aby odstranili následky havárie a postavili bydlení pro evakuované osoby. Kvůli havárii v jaderné elektrárně v Černobylu rozhodly ÚV Sovětského svazu a KSSS 1. července 1987 nepokračovat ve výstavbě jaderné elektrárny v Minsku. V reakci na to se ministerstvo energetiky rozhodlo postavit na místě elektrárnu na plyn. Tato elektrárna dnes využívá již postavené budovy a vedení dálkového vytápění do Minsku.

Informace o reaktorech

Reaktor	Typ reaktoru	Výkon		Zahájení výstavby	Připojení k síti	Uvedení do provozu	Uzavření
		Čistý	Hrubý
Minsk-1	VVER-1000/320	900 MW	940 MW	Plánování zastaveno v roce 1987
Minsk-2	VVER-1000/320	900 MW	940 MW

Odkazy

Reference

V tomto článku je použit text článku Kernheizkraftwerk Minsk na Nucleopedii.

Související články

• VVER

Zdroj