Mincovna v Złotém Stoku
| Mincovna v Złotém Stoku Mennica w Złotym Stoku | |
|---|---|
 Budova historické mincovny v někdejším horním městě Złoty Stok
| |
| Účel stavby | |
mincovna, báňský úřad, městský soud, střední škola, bytový dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Materiály | kámen, cihly |
| Stavitel | Hans Dypold |
| Stavebník | kníže Karel I. Minsterberský |
| Poloha | |
| Adresa | Plac Kościelny 1, 57-250 Złoty Stok, okres Ząbkowice Śląskie, Dolnoslezské vojvodství,  Polsko
|
| Souřadnice | 50°26′32″ s. š., 16°52′24″ v. d. |
| Další informace | |
| Kód památky | 806/WŁ z 1981-05-14, A/5199/806/WŁ z 2011-05-05 |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bývalá mincovna v Złotém Stoku je historická budova ze 16. století, která se nachází v centru někdejšího horního města Złoty Stok (německy Reichenstein, česky Rychleby) v polském Dolnoslezském vojvodství. Mincovna, v níž razili svá platidla i představitelé významných českých šlechtických rodů z Poděbrad a z Rožmberka, je chráněná jako kulturní památka.[1]
Historie
Již od první poloviny 14. století století bylo minsterberské knížectví, jehož součástí byl i Reichenstein/Rychleby, ovládáno českou šlechtou a českými panovníky.
V letech 1456 –1462 vlastnil Minsterberské knížectví ve Slezsku český král Jiří z Poděbrad, po něm pak jeho syn Jindřich I. starší z Minsterberka. V roce 1498 převzal Minsterberské knížectví a Olešnické knížectví Poděbradův vnuk Karel I. Minsterberský, který zde vládl až do své smrti v roce 1536.
V roce 1502 minsterberský kníže, který byl zároveň nejvyšším hejtmanem Českého království, jako majitel města a dolů v Rychlebech získali právo razit zlaté guldeny a dukáty. Následně pak v roce 1507 rozhodl o přemístění dosavadní mincovny z Ząbkowic Śląských na rychlebský hrad a po třinácti letech, v roce 1520, nechal v centru Reichensteinu postavit novou knížecí mincovnu. Mincovnu z kamene a cihel, obklopenou kamennou zdí, zbudoval stavitel Hans Dypold .[2]l
V téže době vznikly v Rychlebech i některé další historické budovy, jako např. Fuggerovský dům na rohu Placu Kościelného a náměstí (Rynek nr. 20).[1][3] Příslušníci minsterberské větve rodu pánu z Kunštátu a Poděbrad razili v Rychlebech své mince až do roku 1570.[2]
V druhé polovině 16. století se do historie rychlebské mincovny významně zapsal přední český šlechtic a diplomat Vilém z Rožmberka. V 70. letech 16. století, kdy působil v Polsku v čele habsburské diplomatické mise, se dokonce stal jedním z kandidátů na polský trůn. Vilém z Rožmberka koupil v roce 1581 město Rychleby se všemi zdejšími zlatými doly a mincovnou, ve které začal razit vlastní zlaté a stříbrné mince. Na jejich líci bylo vyobrazení rožmberského vladaře, doprovázené nápisem GWILEL GUB DOM ROSEN. Na rubu mincí, podobně jako u starších mincí poděbradských, byl zobrazen svatý Kryštof a nápis MONE AUR REICHSTEIN. Na počest události, kdy se Vilém z Rožmberka stal rytířem Řádu zlatého rouna, byly v Rychlebech roce 1585 raženy zvláštní zlaté mince o průměru 27 mm v hodnotě 2 a 4 dukátů . Na líci těchto mincí byl portrét Viléma z Rožmberka, na rubu pak rožmberský erb, obepnutý řetězem s Řádem zlatého rouna.[4]
Vilém z Rožmberka používal rychlebskou mincovnu až do své smrti v roce 1592, v letech 1592 –1595 zde razil mince jeho mladší bratr a dědic Petr Vok z Rožmberka. V následujících letech vlastnictví města se zlatými doly a mincovnou přešlo na místní slezská knížata.[2]
Rychlebská mincovna byla považována za nejvýznamnější mincovnu v celém Slezsku. Později se budova mincovny stala sídlem knížecího a císařského báňského úřadu, v letech 1769 – 1779 zde sídlil Vyšší báňský úřad, jemuž podléhaly všechny slezské doly.[1]
Ještě později zde bylo sídlo městského soudu a poté místní Střední chemické školy. V 21. století historická budova mincovny slouží jako bytový dům.
Popis
Mincovna byla vybudována pouhé dvě desítky metrů jižně od někdejšího evangelického kostela svatého Kryštofa, postaveného v letech 1513 – 1517, a zhruba 70 metrů jižně od rychlebského náměstí. Opevněná stavba, obklopená kamennou zdí, byla zhotovena z kamene a cihel. Středem domu vedl klenutý průjezd, na obou stranách uzamykatelný branami. Dům je patrový, střecha je krytá taškami. Zvláštností je úzká podzemní chodba, která spojuje sklepy mincovny s kryptou pod rychlebským renesančním evangelickým kostelem.[2]
Galerie
-
Pohled od jihu na zadní trakt mincovny a kostel sv. Kryštofa -
Průjezd s klenutým stropem -
Mince Petra Voka z Rožmberka z roku 1594 -
Dvůr historické mincovny -
Pohled z ulice Plac Kościelny, vlevo dům Fuggerů
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mennica w Złotym Stoku na polské Wikipedii a Zamek w Złotym Stoku na polské Wikipedii.
- ↑ a b c Zabytky: Mennica, Plac Kościelny [online]. Złoty Stok: Miasto Złoty Stok [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c d Mennica w Złotym Stoku: Historia [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Dawna Mennica [online]. mapy.cz [cit. 2024-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Mennica w Złotym Stoku: 7. Monety bite przez Rosenbergów. [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mincovna v Złotém Stoku na Wikimedia Commons
- Mincovnictví Viléma z Rožmberka na numismatickém fóru
