Milan Malý (letec)

Milan Malý
Základní informace
Narození 30. září 1923
Brno-Královo Pole
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 1. května 2013
České Budějovice
ČeskoČesko Česko
Vojenské informace
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Malý (30. září 1923 Brno-Královo Pole1. května 2013 České Budějovice) byl český voják-letec, stíhací pilot ve druhé světové válce ve službách RAF.

Život

Po nacistické okupaci Čech a Moravy odešel na práci do Německa (Kassel), odkud se s kamarády Bohuslavem Velvarským a Zdeňkem Kudlou přes Rakousko dostal u Klagenfurtu do Jugoslávie (dnes území Slovinska u Jesenice). Přes Lublaň a Záhřeb dorazili do Bělehradu, kde byli na francouzském konzulátě přijati do armády a přes Řecko a Turecko se měli spolu s dalšími dobrovolníky dostat transportem, který odjel z Bělehradu 24. června 1940, do Bejrútu a dále do Francie. Protože však mezitím došlo k porážce francouzských armád, skončil transport své putování v syrském Damašku, odkud se společně s dalšími československými vojáky Milan Malý odebral na konci července 1940 do Palestiny, která byla tehdy pod britskou správou. Zde vznikl 1. listopadu 1940 Československý pěší prapor 11 - Východní, jehož příslušníkem se stal. V roce 1941 se zúčastnil bojů proti „vichistickým“ Francouzům v Sýrii a od října 1941 pak obrany Tobrúku v Libyi.

V červnu 1942 se přihlásil k letectvu, byl přijat a 24. října 1942 odplul lodí Santa Maria de Orduna ze Suezu do Spojeného království. Po dlouhé cestě kolem Afriky přistál spolu s dalšími adepty létání 1. ledna 1943 ve skotském Greenocku, odkud odjeli do St. Athan v jižním Walesu k Náhradní a výcvikové jednotce československého letectva. Následně Milan Malý prodělal pilotní výcvik nejdříve ve Velké Británii a posléze v Kanadě (1943–1944) a po dokončení operačního výcviku opět na britské půdě byl v roce 1945 převelen jako pilot v hodnosti Sergeant (Sgt, četař) k letce "A" 312. československé stíhací perutě RAF.

Do vlasti se vrátil v srpnu 1945. Letci 312. perutě našli útočiště na letišti Planá u Českých Budějovic, kde utvořili základ 2. letecké divize. Zde sloužil u jejího 4. stíhacího leteckého pluku. V roce 1949 musel Československou armádu nedobrovolně opustit; zůstal v Českých Budějovicích a pracoval jako pomocný dělník, poté v chemické laboratoři a v kalírně u pece.

V říjnu 2008 obdržel od primátora Českých Budějovic medaili Za statečnost.

Vyznamenání

Účast na veteránských akcích

Plk. Milan Malý (první zprava)

Slavnostní odhalení busty prezidenta Dr. E. Beneše v Českém Krumlově

28. května 2004 v 11.00 hod František Fajtl slavnostně odhalil bustu Edvarda Beneše při příležitosti 120. výročí narození prezidenta Dr. Edvarda Beneše. Slavnostní akt odhalení proběhl na nádvoří Hotelu Růže v Českém Krumlově za účasti dalších veteránů 2. světové války (např. gen. František Peřina, plk. JUDr. Lubomír Úlehla, plk. Milan Malý, plk. Ing. Jan Horal).[5]

Návštěva prezidenta Václava Klause v Č. Krumlově a akt položení květin k bustě Dr. E. Beneše

V polovině července roku 2004 navštívil Český Krumlov prezident Václav Klaus při příležitosti jím zaštítěného Mezinárodního hudebního festivalu. Ubytoval se v Hotelu Růže, kde položil k bustě (za přítomnosti F. Fajtla a dalších válečných veteránů) květiny.[6]

Odkazy

Reference

  1. Medaile za zásluhy o ČSLA : Ostatní státní vyznamenání. Valka.cz [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  2. Válečná medaile 1939-1945 : Ostatní státní vyznamenání. Valka.cz [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  3. Atlantická hvězda : Ostatní státní vyznamenání. Valka.cz [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  4. Čestný pamětní odznak k 60. výročí ukončení 2. světové války : Vyznamenání resortu obrany [1993-souč.]. Valka.cz [online]. [cit. 2022-03-07]. Dostupné online. 
  5. Odhalení busty Dr. Edvarda Beneše na nádvoří Hotelu Růže. www.castle.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. 
  6. V Českém Krumlově byl poničen památník Edvarda Beneše. Radio Prague International [online]. Český rozhlas [cit. 2020-05-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj