Milan Kučan

Milan Kučan
1. prezident Slovinska
Ve funkci:
6. prosinec 1992 – 22. prosince 2002
Předseda vlády Janez Drnovšek
Andrej Bajuk
Anton Rop
Předchůdce funkce vznikla
Nástupce Janez Drnovšek
Předseda Předsednictva SR Slovinsko
Ve funkci:
10. květen 1990 – 6. prosince 1992
Předseda vlády Dušan Šinigoj
Alojz Peterle
Předchůdce Janez Stanovnik
Nástupce zánik funkce
Předseda Skupščiny SR Slovinsko
Ve funkci:
1978 – 1982
Předchůdce Marijan Brecelj
Nástupce Vinko Hafner
Stranická příslušnost
Členství Svaz komunistů Slovinska (do 1989)
Narození 14. ledna 1941 (83 let)
Križevci
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Jugoslávie
Národnost slovinská
Choť Štefka Kučan
Děti Ana Kučan
Špela Kučan
Alma mater Univerzita v Lublani
Profese právník
Náboženství luteránství
Ocenění Řád bílého dvojkříže 1. třídy (2001)
Řád slona (2001)
řetěz Řádu Isabely Katolické (2002)
rytíř Maltézského záslužného řádu
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha
… více na Wikidatech
Podpis Milan Kučan, podpis
Webová stránka Archivní webová stránka, Archivní webová stránka
Commons Milan Kučan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Kučan (* 14. leden 1941[1]Križevci) je slovinský právník a politik zastávající v minulosti úřad prezidenta Republiky Slovinsko.

Životopis

Kučan se narodil ve vesnici Križevci nedaleko jugoslávsko-maďarské hranice.[1] Vyrůstal v učitelské rodině, o otce přišel za druhé světové války, když ho jako partyzána popravili nacisté.[2] Základní a střední vzdělání získal v Murské Sobotě, v roce 1964 absolvoval práva na lublaňské univerzitě.[3] Ihned po skončení studia začal působit v Socialistickém svazu mládeže Slovinska, jehož předsedou byl v letech 1968 až 1969.[3] Následovalo působení na sekretariátu Socialistického svazu pracujícího lidu, kde byl předsedou v letech 1973 až 1978, působení ve funkci předsedy parlamentu (1978 - 1982) a odchod do Bělehradu, kde v letech 1982 až 1986 vykonával funkci slovinského zástupce v předsednictvu Ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie (CK SKJ).[4] Jako představitel nové generace stranických funkcionářů se pak – společně se Slobodanem Miloševićem – dostal do popředí především v souvislosti se 13. kongresem SKJ v červnu 1985.[5]

V průběhu roku 1986 se liberálům uvnitř slovinských komunistů podařilo obsadit významné stranické funkce. Z funkce byl donucen odstoupit také představitel tvrdé linie – předseda Svazu komunistů Slovinska (ZKS) France Popit.[6] Kučan si postupně začal uvědomovat nutnost reformy strany, státu a federace. Na 20. zasedání ústředního výboru SKJ koncem ledna 1989 došlo k otevřenému střetu mezi Kučanem a Miloševićem, v němž se ukázalo, že Slovinci jsou ve své snaze o dosažení politického pluralismu v republikách osamoceni.[7] V polovině prosince 1989 pak chtěli srbští nacionalisté uspořádat v Lublani demonstraci s odůvodněním, že chtějí vysvětlit slovinské veřejnosti podstatu krize v Kosovu – ve skutečnosti však měly být pouze připraveny podmínky pro odstranění slovinských liberálních komunistů kolem Kučana.[8] Kučan opustil komunistickou stranu v prosinci 1989, aby v následujících volbách do republikového Předsednictva byl bezpartijním kandidátem.[8] Ve funkci předsedy ZKS ho nahradil Ciril Ribičič.[9] Ještě v lednu 1990 však Kučan předložil na 14. kongresu SKJ za slovinské komunisty návrh na konfederalizaci SKJ.[10]

V dubnu 1990 se ve Slovinsku konaly první demokratické parlamentní volby po druhé světové válce a spolu s nimi i volby pětičlenného republikového Předsednictva.[11] Předseda Předsednictva měl být zvolen absolutní většinou, přičemž do případného druhého kola postupovali dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Kučan zvítězil ve druhém kole nad Jože Pučnikem, kandidátem DEMOSu.[11]

Vzhledem k vývoji situace v průběhu roku 1990 připravilo vojenské velení Jugoslávské lidové armády (JNA) plán zatčení Kučana, Tuđmana a dalších představitelů obou republik.[12] K otevřenému střetu nedošlo, ale bylo zřejmé, že armáda bude vystupovat jako strážce jugoslávské jednotnosti; jednotnost se však také projevila v základních otázkách i u slovinské politické elity.

Kučan patřil spolu s ministrem zahraničí Rupelem, premiérem Peterlem a předsedou parlamentu Bučarem k odpůrcům vypsání referenda o samostatnosti Slovinska.[13] DEMOSu se však návrh podařilo v parlamentu prosadit a proběhlé referendum vyjádřilo vůli Slovinců opustit federaci.[13] Navzdory původnímu nesouhlasu se všichni představitelé Slovinska cítili výsledky referenda vázáni a došlo k přípravám osamostatnění. Hrozbu oddělení Slovinska si uvědomovala také JNA, která zahájila odzbrojování složek slovinské policie a teritoriální obrany. Kučan společně s ministrem obrany Janšou však již v minulosti provedli kroky, kterými bylo přibližně třicet procent vojenského materiálu slovinské Teritoriální obrany uchráněno před vydáním Jugoslávské lidové armádě.[14]

Kučan pak – spolu s dalšími – zastupoval Slovinsko při uzavření Brionské dohody. V říjnu 1991 pak za Slovinsko oznámil vůli všech tří komor slovinského parlamentu opustit SFRJ.

Slovinská ústava pak v prosinci 1991 zavedla na místo předsedy Předsednictva funkci prezidenta, kterým se ve volbách v roce 1992 a 1997 stal v vždy prvním kole právě Milan Kučan.[15] Obava z Kučanova vítězství v přímých volbách má však svůj přímý důsledek ve slovinské ústavě, kde jsou pravomoci prezidenta vymezené velmi úzce.[15] Kučan se jako prezident zasazoval o vstup Slovinska do Evropské unie a Severoatlantické aliance.[16] V roce 2002 ho ve funkci prezidenta vystřídal Janez Drnovšek.

Dnes je Kučan mimo jiné člen Madridského klubu, předseda Fóra 21, člen Balkánského politického klubu nebo Mírového institutu Šimona Perese.[16]

Kučan je ženatý, má dvě dcery a jednoho vnuka.[2]

Vyznamenání

Stát Stuha Název Datum udělení
DánskoDánsko Dánsko Rytíř Řádu slona[17] 2001, 10. října
EstonskoEstonsko Estonsko Řád kříže země Panny Marie I. třídy[18] 1997, 16. května
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko Rytíř velkokříže Velkého řádu krále Tomislava[19] 2001, 5. prosince
LotyšskoLotyšsko Lotyšsko Velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd[20] 2002
PolskoPolsko Polsko Řád bílé orlice[21] 2002
PortugalskoPortugalsko Portugalsko Velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha[22] 2000, 29. března
SlovenskoSlovensko Slovensko Řád bílého dvojkříže I. třídy[23] 2001
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Rytíř velkokříže s řetězem Řádu Isabely Katolické[24] 2002, 1. července

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Biography of Milan Kučan [pdf]. [2002] [cit. 2009-12-27]. [online]. (anglicky) 
  2. ↑ a b MZZ, UVI, MORS. Milan Kucan, President of the Republic of Slovenia [pdf]. [2001-2004] [cit. 2009-12-27]. [online]. (anglicky) 
  3. ↑ a b President Milan Kučan: Curriculum vitae [pdf]. [2002] [cit. 2009-12-27]. [online]. (anglicky) 
  4. ↑ CABADA, Ladislav. Politický systém Slovinska. 1.. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 271 s. (Politické systémy; sv. 2). ISBN 80-86429-37-7. S. 104. 
  5. ↑ PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie: 1918-1992. 1. vyd. Praha: Argo, 2000. 537 s. ISBN 80-7203-277-1. S. 439–440. 
  6. ↑ HLOUŠEK, Vít. Stranické systémy Chorvatska a Slovinska. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 144 s. S. 49. 
  7. ↑ Pirjevec (2000). s. 456.
  8. ↑ a b ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 566. 
  9. ↑ Cabada (2005). s. 114.
  10. ↑ Šesták (2009). s. 568.
  11. ↑ a b Cabada (2005). s. 121.
  12. ↑ Pirjevec (2000). s. 473.
  13. ↑ a b Hloušek (2000). s. 53.
  14. ↑ Pirjevec (2000). s. 472.
  15. ↑ a b Cabada (2005). s. 170.
  16. ↑ a b Milan Kučan, predsednik Slovenije (1990-1992, 1992-1997, 1997-2002) [pdf]. [cit. 2009-12-27]. [online] pořízeném dne 2012-10-18. (slovinsky) 
  17. ↑ Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-12. (dánsky) 
  18. ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ Odluka o odlikovanju Njegove Ekscelencije Milana Kučana, predsjednika Republike Slovenije Veleredom kralja Tomislava s lentom i Velikom Danicom. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  20. ↑ Latvijas Valsts prezidenta mājas lapa. web.archive.org [online]. 2015-05-18 [cit. 2019-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  21. ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 10 września 2002 r. o nadaniu orderu.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-04. 
  22. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. 
  23. ↑ » State Honours | Slovak-Republic.org [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ https://www.boe.es/boe/dias/2002/07/02/pdfs/A23995-23995.pdf

Související články

Externí odkazy

Zdroj