Milan Hrouda

Milan Hrouda
Osobní údaje
Datum narození 20. listopadu 1953 (70 let)
Místo narození Prostějov ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Stát Československo
Sportovní údaje
Klub TJ Červená hviezda Košice (1968–75)
TJ Rudá hvězda Praha (1975-76)
UPJŠ Košice (univ. klub)
Rezort SVS FMV
Trenéři Štefan Keresteš (ČHK)
Milena Zachová (RH Praha)
Disciplína plavání
Pref. plavecký styl kraul, motýlek, OPZ
Účast na LOH bez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Hrouda (20. listopadu 1953 Prostějov) je bývalý československý a slovenský sportovní plavec české národnosti.

Sportovní kariéra

Narodil se v Prostějově do české rodiny, ale v 6 letech se s rodiči přestěhoval do slovenských Košic.[1] Plavat se naučil teprve ve svých 12 letech při základních kurzech plavání pořádaných školou. Společně se starším bratrem Miroslavem a mladším Jiřím začínal v košickém bazénu s vodním pólem – oddíl Červené hviezdy patřil ve vodním pólu k nejlepším v bývalém Československu. Od roku 1969 se však pod vedením Štefana Keresteše začal věnovat závodnímu plavání a během necelého roku se vypracoval v nejrychlejšího československého plavce první poloviny sedmdesátých let dvacátého století. Specializoval se na plaveckou techniku kraul. Kvůli špatným tréninkovým podmínkám v Košicích – košický krytý bazén byl pravidelně mimo provoz pro technické závady, trávil několik týdnů v roce přípravou Praze. Patřil k plavcům s nejlepšími fyzickými parametry a tréninkovými testy.[2] Trenéři na něm oceňovali bojovnost.[3]

V srpnu 1970 na sebe upoutal pozornost ziskem tří titulů mistra republiky.[4] V dubnu 1971 v mezistátním utkání se Švédskem poprvé vyrovnal (později ještě dvakrát) letitý československý rekord 55,3 na 100 m volný způsob Jindřicha Vágnera z roku 1964 a na 400 m volný způsob překonal československý rekord Petra Lohnického časem 4:20,8. Výbornou formu potvrdil československým rekordem 17:43,2 na 1500 m, který překonal v napínavém souboji s olomouckým Petrem Bazgerem.[5] V srpnu na mistrovství republiky Podolí překonal časem 2:01,8 československý rekord na 200 m volný způsob Petra Lohnického z roku 1967.[6] Koncem srpna se v tabulce československých rekordů na 100 m volný způsob od Vágnera osamostatnil, když na evropském poháru v italském Turíně zaplaval čas 55,2.[7]

V roce 1972 figuroval v předběžné nominaci na olympijské hry v Mnichově. Potřeboval však výrazně srazit osobní a československé rekordy na kraulerských sprintech.[8] Po nadějné zimní sezóně však začal v letní výkonnostně stagnovat.[9] Na srpnovém mezistátním utkání s Polskem sice vylepšil československé rekordy na 100 m a 400 m volným způsobem, na 100 m se časem 54,5 jako první Čechoslovák dostal pod 55 s, ale na splnění olympijských nominačních kritérií toto zlepšení nestačilo – například na 100 m plavala světová špička tuto trať pod 53 s.[10]

V červnu 1973 zazářil na ligovém kole v Bratislavě, kde vylepšil československý rekord na 200 m volným způsobem časem 2:00,6 a na krátké polohovce 200 m časem 2:18,7.[11] V červenci ho však trápila táhnoucí se viróza, kvůli které se jen symbolicky zúčastnil mistrovství republiky. Šéftrenér reprezentace Pavel Pazdírek s ním však počítal v předběžné nominaci na zářiové mistrovství světa v Bělehradě.[12] Oprávněnost nominace potvrdil v srpnu na evropském poháru v Bratislavě novým československým rekordem 2:00,1 na 200 m volný způsob.[13] V Bělehradě ve své úvodní disciplíně na 200 m volný způsob zaplaval jako první Čechoslovák čas pod dvě minuty 1:58,96 a v rozplavbách obsadil konečné 18. místo.[14] Na 100 m volný způsob opět vylepšil vlastní český rekord na 54,24 a skončil na celkovém 17. místě.[15]

V roce 1974 jeho výkonnost stále stoupala. Na spadnutí byla hranice 54 sekund na 100 m volným způsobem. Na letní mistrovství zaplavala čas nový československý rekord 54,0 v rozplavbách i ve vítězném finále.[16] Na srpnovém mistrovství Evropy ve Vídni vyladil formu. Na 100 m volný způsob prolomil časem 53,72 s jako první Čechoslovák hranici 54 sekund a jen o 4 desetiny sekundy zaostal za postupem mezi finálovou osmičku.[17] Na 200 m volný způsob vylepšil vlastní československý rekord na 1:58,47 a obsadil celkové 14. místo.[18] V březnu 1975 na mezinárodních závodech v Brémách jako první Čechoslovák překonal v krátkém bazénu na 100 m volný způsob časem 52,94 hranici 53 vteřin.

V roce 1975 byl po zimním mistrovství republiky zařazen do předběžné nominace[19] na červencové mistrovství světa v Cali. Nedokázal se však přiblížit ke svým osobním rekordům na 100 a 200 m volný způsob a do Cali nakonec necestoval. Před olympijským rokem 1976 přestoupil do pražské Rudé hvězdy, kde očekával zlepšení výkonnosti po boku mladého Daniela Machka. Stagnaci a pokles výkonnosti tím však nezastavil a zůstal daleko za splněním nominačních kritérií pro start na olympijských hrách v Montréalu. S vrcholovou plaveckou přípravou skončil po letní sezóně 1977.[20]

V roce 1978 zkoušel moderní pětiboj resp. prozatím jeho průpravu trojboj (střelba, plavání, terénní běh) v oddíle při TJ Sokol Kyje.[21]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Československý sport. 1974-5-31, s. 5. 
  2. ↑ Československý sport. 1972-6-2, s. 4. 
  3. ↑ Československý sport. 1973-9-18, s. 3. 
  4. ↑ Československý sport. 1970-8-1, s. 8. 
  5. ↑ Československý sport. 1971-4-8, s. 1. 
  6. ↑ Československý sport. 1971-8-2, s. 1. 
  7. ↑ Československý sport. 1971-8-30, s. 3. 
  8. ↑ Československý sport. 1971-10-23, s. 2. 
  9. ↑ Československý sport. 1972-7-26, s. 2. 
  10. ↑ Československý sport. 1972-8-7, s. 8. 
  11. ↑ Československý sport. 1973-6-11, s. 4. 
  12. ↑ Československý sport. 1973-7-27, s. 4. 
  13. ↑ Československý sport. 1973-8-20, s. 1. 
  14. ↑ Československý sport. 1973-9-5, s. 7. 
  15. ↑ Československý sport. 1973-9-10, s. 5. 
  16. ↑ Československý sport. 1974-8-2, s. 1. 
  17. ↑ Československý sport. 1974-8-24, s. 1. 
  18. ↑ Československý sport. 1974-8-20, s. 8. 
  19. ↑ Československý sport. 1975-5-23, s. 7. 
  20. ↑ Československý sport. 1979-6-6, s. 2. 
  21. ↑ Československý sport. 1978-8-7, s. 5. 

Zdroj