Milan Řípa

Ing. Milan Řípa, CSc.
Narození 2. března 1948 (76 let)
Československo Jihlava, Československo
Alma mater Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
Povolání fyzik, vysokoškolský učitel, popularizátor vědy a triatlonista
Zaměstnavatel Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Řípa (* 2. března 1948 Jihlava) je fyzik, popularizátor vědy. Jeho hlavním zájmem je řízená termojaderná fúze, vytvořil model tokamaku pro studijní účely.

Osobní život

Je ženatý, s manželkou Hanou – lékařkou mají dva syny – Ondru a Vojtu. Celý život se potýká se silnou nedoslýchavostí.

Vzdělání

Vyrostl v Čáslavi, kde vystudoval SVVŠ. Absolvoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou (FJFI) na ČVUT v Praze. Disertaci obhájil v Ústavu fyziky plazmatu ČSAV, kde se zabýval optickou diagnostikou na pulzních plazmatických zařízeních, následně pracoval v Útvaru vědecko-technických informací a popularizace. Od roku 2007 přednáší na FJFI ČVUT.

Práce

Milan Řípa pracoval v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR 46 let jako fyzik a popularizátor vědy. Průběžně učil a jako vysokoškolský učitel[1] působí i v důchodu,[2] pořádá rovněž osvětové přednášky.[3] Přes deset let byl členem Public Information Network, která při EuroFusion popularizuje řízenou fúzi v Evropě. V roce 2007 spolupořádal na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze evropskou výstavu o termojaderné fúzi Fusion Expo.

Milan Řípa navrhl a řídil výrobu stavebnice tokamaku – edukační pomůcka pro studenty a badatele se prosadila i v zahraničí. Stavebnice tokamaku je Úřadem průmyslového vlastnictví chráněný průmyslový vzor s číslem 36 157. Osvědčení má Milan Řípa a René Zelníček. Majitelem je Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky.

Ocenění

Česká fyzikální společnost

Za dlouholetou popularizaci řízené termojaderné fúze (7x).

v roce 2023 zejména za knihy o jaderné fúzi[4]

Akademie věd České republiky

Nominace na čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy, 2015

Státní vyznamenání "Za statečnost"

Je nositelem státního vyznamenání za záchranu chlapce tonoucího v únorové vodě.[5]

Zájmy

Řípa již 60 let drží čáslavský rekord v běhu na 1000 m mladších žáků. Později vyměnil lehkou atletiku za triatlon. Absolvoval více než dvacet Ironmanů (3,8 km plavání, 180 km na kole a 42_km běhu) po celém světě. Spoluzakládal Českou asociaci triatlonu. Od roku 1985 se účastní Memoriálu Alfréda Nikodéma na Štěpána ve Vltavě pod Národním divadlem v Praze.[6] Od roku 2021 má po nekolikáté druhou výkonnostní třídu v zimním plavání a je trenérem třetí třídy Dálkového a zimního plavání. Ve věku 74 let na Mistrovství republiky v zimním plavání stylem prsa doplaval ve své věkové kategorii na pátém místě.

M. Řípa jezdí rád na kole, což dokládají tři výstavy fotografií z jeho cest. Kromě toho uspořádal deset ročníků Tour de Plazma, což je putování na kole z Prahy na Mariánskou u Jáchymova přes sedlo pod Klínovcem. Den obnášel 160 km a 2000 vm.

Výstavy fotografií

  • Milan Řípa: Afrikou kolem a kolem; cykloputování kolem afrického Kilimanjara  2006: budova prezidia Akademie věd ČR.
  • Milan Řípa:Thajská (cyklo) masáž, cykloputování Thajskem od severu k jihu, 2013: Literární kavárna Academia.
  • Milan Řípa: Po zeleném ostrově na modrém kole, cykloputování Novým Zélandem z Aucklandu (severní ostrov) do Pinctonu (jižní ostrov)  2014: Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR.

Dílo

Zásadní výsledky bádání Milana Řípy jsou čtyři. Rozpoznal, že Československo bylo první, na jehož území se uskutečnily pokusy zapálit termojadernou fúzi v plazmatu (Falknov nad Ohří, 1936, Ronald Richter, elektrický oblouk).[7] Dále zjistil, že fúzní pinč v Anglii a v Sovětském svazu vychází z návrhu modifikace betatronu – wirbelrohru[8] Maxe Steenbecka, zaměstnance firmy Siemens v Berlíně 1943. V Česku Milan Řípa v Čechách zpopularizoval osobu O. A. Lavrentěva, jako iniciátora výzkumu termojaderné fúze v Sovětském svazu. Konečně si Milan Řípa první v Čechách „všiml“, že ve světě existuje soukromá fúze, to je výzkum fúze financovaný privátními penězi.

Milan Řípa popularizoval řízenou termojadernou fúzi téměř čtyřmi sty články a 140 přednáškami a 12 knihami (autor, spoluautor, překladatel). Také pořádal nebo spolupořádal 16 výstav.

Milan Řípa je spoluautorem desítek odborných článků o modifikovaném magnetronu, pasivní optické diagnostice na zařízení REBEX, aktivní optické diagnostice na zařízení CAPEX. Psal i o triatlonu – kolem 400 článků v novinách a časopisech. O historii triatlonu přednášel na Fakultě tělesné výchovy a sportu.

Výběr z díla:[9]

  • Milan Řípa: Ronald Richter, Muzeum Sokolov, příspěvková organizace Karlovarského kraje, Sokolov 2021; ISBN 9788086630472
  • Milan Řípa: Řízená termojaderná fúze – minulost, přítomnost a budoucnost; Česká technika – nakladatelství ČVUT, Praha 2020;  ISBN 978-80-01-06751-2
  • Garry McCracken, Peter Stott (Milan Řípa, Jan Mlynář překlad): Fúze – Energie vesmíru (Fusion – The Energy of the Universe), Academia, Praha 2019; ISBN 9788020029867, druhé, podstatně rozšířené vydání z roku 2005
  • Slavomír Entler, Ondřej Ficker, Josef Hlavlíček, Jan Horáček, Martin Hron, Jan Mlynář, Radomír Pánek, Milan Řípa, Jan Stöckel, Josef Varju, Vladimír Weinzettl: Budoucnost Energetiky: jaderná fúze;  Akademie věd České republiky, edice Strategie AV21/ Systémy pro jadernou energetiku, vydalo Středisko společných činností AV ČR, 2019, Ediční číslo 12525
  • Milan Řípa: Soukromý kapitál ve výzkumu řízené termojaderné fúze, Věda kolem nás 56/ Výzvy a otázky, ISSN 2464-6245, Praha 2017
  • Milan Řípa: Oleg Alexandrovič Lavrentěv, Věda kolem nás 56/ Osobnosti, ISSN 24646245, Praha 2017
  • Milan Řípa: Evropskou fúzi rozvířil Wirbelrohr, Věda kolem nás 52/ Co to je, ISSN 24646245, Praha 2016
  • Milan Řípa: Historie výzkumu řízené termojaderné fúze v ČR, Věda kolem nás 41/ ISSN 24646245, Praha 2016
  • Milan Řípa: Historie výzkumu řízené termojaderné fúze, Věda kolem nás 14/, Praha 2014
  • Milan Řípa a kolektiv (Karel Červenka, Jan Mlynář, Ondřej Zlámal, Pavel Bém), Česká republika a evropský projekt ITER, ISBN 9788087026045, GUE/NGL, Praha 2013
  • Milan Řípa (ed), Jan Mlynář, František Žáček, Vladimír Weinzettl, Petr Kulhánek, Jiří Matějíček, Karel Koláček: Řízená termojaderná fúze pro každého – 4U, (4. vydání), Materiály pro nové tisíciletí, registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/35.009; Praha 2013
  • Garry McCracken, Peter Stott (Milan Řípa, Jan Mlynář překlad): Fúze – Energie vesmíru (Fusion – The Energy of the Universe), Mladá fronta, Praha 2006, ISBN 80-204-1453-3; první vydání
  • Milan Řípa, Vladimír Weinzettl, Jan Mlynář, František Žáček: Řízená termojaderná syntéza pro každého, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, Praha 2004, 2. vydání: 2005, 3. vydání: 2011
  • Kolektiv: Skripta pro trenéry triatlonu III. třídy, 2. přepracované vydání, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu 2009; ISBN 978-80-86317-70-0
  • Kolektiv: TRIATLON: Historie/ Trénink/ Výsledky, Olympia Praha 2003, ISBN 80-7033-567-X
  • Milan Řípa: Triatlonové kapitoly, IRONMAN INFO, 1997, ISBN 80-238-1608-X

Odkazy

Reference

  1. ↑ ŘÍPA, Milan. Přednáška v Brně Termojaderná fúze - energie budoucnosti [online]. 22. 2. 2018. Dostupné online. 
  2. ↑ ŘÍPA, Milan. Přednáška na téma Řízená termojaderná fúze [online]. Hvězdárna Brno: [cit. 2014-12-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ ŘÍPA, Milan. Od slunce k tokamaku [online]. Hvězdárna Brno: [cit. 2012-03-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ Řípa, Milan, 1948- xx0027565 - Portaro - library catalog. nm.opac.nm.cz [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vyznamenání Za statečnost: seznam nositelů [online]. Praha: Kancelář prezidenta republiky, 1951 [cit. 2021-05-04]. S. str. 28. Dostupné online. 
  6. ↑ Nadšeně se vrhli do Vltavy: Nejstarší a nejmladší otužilec sdíleli své pocity z plavby. Blesk.cz [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ AUTOFAKTA.CZ. Jak to bylo s fúzí – část čtvrtá | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie. www.3pol.cz [online]. [cit. 2021-08-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ WALKER, Jearl. The flying circus of physics. [s.l.]: New York : Wiley 246 s. Dostupné online. ISBN 978-0-471-91808-0. 
  9. ↑ S. ADELFINSKY, Andrey. Of Iron Men and the Beer: Democratization and Commercialization in the Triathlon History. The International Journal of the History of Sport [online]. Department of Economics and Business, Bauman Moscow State Technical University, Moscow, Russian FederationCorrespondenceadelfi@mail.ru, 2023 12 20 [cit. 2024 02 05]. Dostupné online. 

Literatura

  • Webrová Irena: Fúze na papíře, Akademický bulletinn, č. 4, 2005, str. 32
  • Milan Podhajský: Poblouznění termojadernou fúzí, Česká hlava a svět vědy, číslo 2, 2005, str. 22
  • Milan Koukal: Termojaderná fúze jako nový zdroj energie, 21. století, číslo 2, 2005, str. 24 – 27
  • Igor Janovský: Garry McCracken, Peter Stott: Fúze, podtitul Energie vesmíru, Dějiny věd a techniky XXXX (2007), č. 3, str. 199-200
  • Gabriela Štefániková: Vzrušující věda o fúzi, Akademický bulletin, č. 3/ 2007, str. 2 obálky
  • Vladimír Remek: Při získávání energie hledejme inspiraci u Slunce, Haló noviny, 8. 3. 2007, str. 10
  • Eva Bobůrková: Fúze - Energie vesmíru, Mladá Fronta, Věda v knihách, 24. 2. 2007, str. 24
  • Matouš Lázňovský: Pravidla fúzního golfu, Lidové noviny, 22. 2. 2007, str. 16
  • Jan Baltus: Kdy se dočkáme fúze, Technický týdeník, 6. 2. 2007,  č. 3, str. 18
  • Garry McCracken, Peter Stott: Fúze - energie vesmíru , Hospodářské noviny, Naše tipy: věda, 5. 1. 2007
  • Astropis, 3/2007, str. 45
  • Ladislav Krlín: Fyzika plazmatu a termojaderná fúze, Vesmír, 92(143), 2013, č.4, str. 242 až 243 (recenze knihy Řízená termojaderná fúze pro každého)
  • Marek Janáč; Vesmír 2021, únor, str. 73
  • Jan Mlynář: Sborník muzea Karlovarského kraje 30 (2022), str. 204 (recenze knihy Ronald Richter. Termojaderná fúze první na světě, Sokolov 1936)

Externí odkazy

Zdroj