Milada Matulová

Milada Matulová
Narození 6. září 1895
Brno
Úmrtí 27. května 1986 (ve věku 90 let)
Praha
Povolání spisovatelka
Národnost moravská
Manžel(ka) Antonín Matula
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milada Matulová[1][2][3] (6. září 1895 Brno[4] – 27. května 1986 Praha), rozená Dvořáková, byla moravská spisovatelka.

Životopis

Pokřtěná byla jako Milada Marie Josefa. Jejím otcem byl Rudolf Dvořák, středoškolský profesor a historik Moravy[1] (* 1861), matkou Josefa Dvořáková, rozená Holubová (* 1873).[4] Měla bratra Jaroslava.

Milada Matulová studovala 2 třídy měšťanské školy v Brně, 3 roky gymnázium v Zábřehu a 2 roky obchodní školu ve Vídni. 11. července 1919 vystoupila z církve katolické[4].

Provdala se 1. srpna 1914 v Zábřehu[5] za středoškolského profesora a spisovatele Antonína Matulu, pozdějšího ministerského úředníka v Praze, který ji přivedl k literatuře. O prázdninách pomáhala manželovi v kulturní práci na vesnici. Také s ním podnikala řadu cest do zahraničí (Německo, Francie, Holandsko, Jugoslávie), o nichž psala cestopisné črty do novin (Lidové noviny, Lidový deník, Národní politika, Svobodné noviny), kam přispívala články, recenzemi, povídkami a črtami pro děti. Jinak přispívala i do časopisů: Česká osvěta, Havlíčkův kraj, Mladý venkov, Nový svět, Osvěta venkova, Venkov a Zvěstování.[1]

V Praze XIX. Bubeneč bydlela na adrese Terronská 583.[3]

Dílo

Próza

  • Růžové údolí: román. Praha: Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1928
  • Žena venkovská v literatuře i životě. Praha: Svobodné učení selské, 1929
  • Modravé výšiny: román. Praha: Novina, 1931
  • Sluníčko: román. Praha: Novina, 1934
  • Lašská balada: román. Praha: Novina, 1941

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. Redakce Jiří Opelík. Svazek M–O. Praha: Akademie věd České republiky. Ústav pro českou literaturu, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 181–182. 
  2. ↑ KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945 | 1946. 1018 s. S. 540. 
  3. ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 232. 
  4. ↑ a b c Matrika 17011, sn. 27 [online]. MZA [cit. 2022-10-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj