Mikuláš Drabík

Mikuláš Drabík
Mědirytinový portrét z knihy Lux e tenebris z r. 1665 obsahující Drabíkova proroctví a vize
Mědirytinový portrét z knihy Lux e tenebris z r. 1665 obsahující Drabíkova proroctví a vize
Narození (asi) 5. prosince 1588
Strážnice
Úmrtí 16. července 1671
Bratislava
Povolání spisovatel, kněz, kazatel, obchodník a prorok
Nábož. vyznání luteránství
Jednota bratrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Drabík (slovensky Drábik, latinsky Drabicius) (5. prosince 1588 Strážnice16. července 1671 Bratislava) byl bratrský duchovní, kazatel a vizionář, přítel J. A. Komenského.

Život

Narodil se ve Strážnici, jeho rodiče pocházeli z horních Uher (dnešního Slovenska). Studoval na škole při bratrském sboru ve Strážnici, kde se seznámil s J. A. Komenským. V roce 1616 byli společně ordinováni na synodě v Žeravicích na kněze.[1]

Stal se správcem sboru jednoty bratrské ve Valašském Meziříčí, kvůli svému alkoholismu byl však brzy synodou suspendován a neangažoval se v duchovní správě. Po vykázání bratrských kazatelů ze země odešel do slovenské Lednice. Během třicetileté války i po ní šířil prorocké vize o pádu Habsburků a vítězství protestantismu. Od února 1638 míval údajně vidění politického obsahu, ohlašující brzké osvobození českých zemí vojenským zásahem ze severu a východu. Existují domněnky, že jeho „vize“ vznikly na základě jeho alkoholických halucinací.

Mezi jeho nejvlivnější posluchače patřil přítel z mládí Jan Amos Komenský, kterého výrazně ovlivnil. Komenský se s ním osobně sešel 1650 ve Skalici, překonal počáteční nedůvěru k němu, ano na jeho pokyn se rozhodl přijmout pozvání do Blatného Potoka. Po pádu Lešna, v němž Drabík viděl trest za to, že Komenský neuveřejňuje jeho předpovědi, zařadil Komenský jeho vidění vedle Kotterových a Poniatowské do knihy Lux in tenebris (1657) a opětovně je pak vydával a vykládal. Komenský setrval v korespondenci s Drabíkem až do listopadu 1670.

K Drabíkovým revelacím, v souvislosti s J. A. Komenským, píše Filip Martinek: „Od let 1638, což je pravděpodobnější, nebo 1643, což se nezdá tolik plauzibilní, se v životě Mikuláše Drábíka zjevují vize, jejichž původ Drábík vyvozuje od Ducha svatého. Vize podporovaly tužby Komenského, který se domníval, že české země budou osvobozeny z područí Habsburků, že bude nastolena vláda pravdy, míru a Ducha svatého. Právě v koexistenci a korelaci podobných vizí (Kotter a Poniatowská) J. A. Komenský publikuje dvě knihy: Lux in tenebris v roce 1662 a Lux e tenebris v roce 1665. V knize z roku 1659 (Historia revelationum) zmíněná vidění Komenský interpretoval. První zjevení (vize) Drábíkovo se mělo udát v roce 1638, kdy při cestě na Moravu uslyšel hlas z nebe. Tento hlas hovořil o vítězství Jiřího II. Rákocziho. Otázkou zůstává, zda by hluboce věřící křesťan a rozum užívající filosof, jakým J. A. Komenský bezpochyby byl, uvěřil nějakým blábolům opilce. Je nutné se ptát, zda ve vizích Mikuláše Drábíka skutečně nemohl nějakým způsobem působit Duch svatý. Toto působení mohlo být posléze zastřeno vůlí vlastního přání anebo i něčím jiným.“[2]

Roku 1670 byl starý, více než osmdesátiletý Drabík zatčen a po krátkém soudním procesu následujícího roku v Bratislavě popraven jako kacíř a zrádce – jak pravil rozsudek: „napadal veličenstva, ostouzel panovnický rod i svaté římské impérium, císaře nazýval mrtvou mohylou a jeho rod pokolením zmijí, čímž se pokoušel o vzpouru a spiknutí s nebezpečím pro všechno křesťanstvo“[3]. Kat mu uťal s hlavou současně pravou ruku, poté mu byl vytržen jazyk a spolu s tělem byly spáleny Komenského rukopisy a knihy. Během soudního procesu se prý Drabík choval statečně až drze, posmíval se svým soudcům a urážel je. Z Drabíkovy pozůstalosti se dochovala celá řada rukopisů, jež jsou dnes uloženy v různých institučních knihovnách.

Odkazy

Poznámky a reference

  1. Kniha Jan Amos Komenský o sobě. Odeon : 1987, s. 350 uvádí odlišná fakta: Drabík byl spolužákem Komenského na bratrské škole ve Strážnici v letech 1604-1605 a od roku 1616 byl správcem sboru v Drahotuších.
  2. MARTINEK, Filip. Reartikulace popravy Mikuláše Drábíka Strážnického. In: Okolo Strážnice. Příprava vydání Ivo Vratislavský. Strážnice: Muzejní a vlastivědný spolek ve Strážnici, 2020. S. 53–54. 
  3. KOŽÍK, František. Světlo v temnotách - Bolestný a hrdinský život Jana Amose Komenského. 3. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970. 176 s. 

Literatura

Prameny

  • Lux E Tenebris, novis radiis aucta. Hoc est: Solemnissimae Divinae Revelationes, in usum seculi nostri factae. Qvibus I De Populi Christiani extrema corruptione lamentabiles qverelae instituuntur. II. Impaenitentibusqve terribiles Dei plagae denuntiantur. III. Et qvomodo tandem Deus (deleta Pseudo-Christianorum, Judaeorum, Turcarum, Paganorum, & omnium sub Coelo Gentium Babylone) novam, vere Catholicam, donoru Dei luce plene coruscante Ecclesiam constituet; et qvis jam status ejus futurus sit ad finem usque seculi, explicatur. Per immissas Visiones, & Angelica Divinaqve alloqvia, facta I Christophoro Kottero Silesio, ab Anno 1616, ad 1624. II. Christinae Poniatoviae Bohemae, Annis 1627, 1628, 1629. III. Nicolao Drabicio Moravo, ab Anno 1638, ad 1664. Cum privilegio Regis Regum, & sub favore omnium Regum Terrae, recudendi haec ubiubi gentium, donec omnia reddantur nota omnibus sub Coelo populis & lingvis. [Lugduni Batavorum : s.n.], 1665

Bibliografie

  • NOVÁK, Jan Václav. Jan Amos Komenský, jeho život a spisy. Praha: Dědictví Komenského, 1932. Dostupné online. 
  • Bernát, Libor: Historiografické bádání o Mikuláši Drabíkovi. Jižní Morava 43, 2007, sv. 46, s. 49–70. (přehled starších prací o Drabíkově osobě)
  • Bauer, Jan: Čeští světci a kacíři
  • Skutil, Jan: Poznaňské archiválie k osudu Mikuláše Drabíka Strážnického. (Ke 320. výročí jeho upálení.) Jižní Morava 27, 1991, sv. 30, s. 23–32.
  • Skutil, Jan: Proč byl v roce 1671 popraven Mikuláš Drabík Strážnický. Vlasitvědný věstník moravský 43, 1991, č. 4, s. 479–481.
  • Urbánek, Vladimír: Revelace Mikuláše Drabíka a válečné akce první poloviny 40. let 17. století. In: Morava a Brno na sklonku třicetileté války. Praha, Societas 1995, s. 70–75.
  • Bernát, Libor: Mikuláš Drábik – vizionár náboženský alebo politický? Studia Comeniana et Historica 29, 1999, č. 61, s. 56–81.
  • Bernát, Libor: Čudné priateľstvo. Ján Amos Komenský a Mikuláš Drábik. Historická revue 11, 2000, č. 5, s. 8–9.
  • Bernát, Libor: Konvertoval Mikuláš Drabík v roce 1671? K 380. výročí staroměstské exekuce a 330. výročí bratislavské exekuce. Vlasitvědný věstník moravský 53, 2001, č. 3, s. 263–273.
  • Bernát, Libor: Kriminálny proces Mikuláša Drabíka v roku 1671. Studia Comeniana et Historica 31, 2001, č. 65–66, s. 60–120.
  • Bernát, Libor: K eschatologickým prvkom v diele Jána Amosa Komenského a Mikuláša Drábika. Studia Comeniana et Historica 32, 2002, č. 67–68, s. 70–76.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot-Dvo. Praha: Libri, 2011. 339-466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 352–353. 
  • MARTINEK, Filip. Reartikulace popravy Mikuláše Drábíka Strážnického. In: Okolo Strážnice. Strážnice: Muzejní a vlastivědný spolek ve Strážnici, 2020, s. 51–55. Dostupné online Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Zdroj