Michail Uljanov

Michail Alexandrovič Uljanov
Narození 20. listopadu 1927
Bergamak
Úmrtí 26. března 2007 (ve věku 79 let)
Moskva
Příčina úmrtí onemocnění trávícího traktu
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov
Alma mater Divadelní ústav Borise Ščukina (1946–1950)
Povolání herec, divadelní režisér, filmový režisér, politik, divadelní pedagog a veřejná postava
Zaměstnavatel Vachtangovovo divadlo (od 1950)
Ocenění zasloužilý umělec RSFSR (1961)
národní umělec RSFSR (1965)
Leninova cena (1966)
národní umělec SSSR (1969)
Státní cena RSFSR K. S. Stanislavského (1975)
… více na Wikidatech
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Choť Alla Parfanyak (od 1959)
Web www.ulianov.ru
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michail Alexandrovič Uljanov, rusky Михаи́л Алекса́ндрович Улья́нов (20. listopadu 1927, Bergamak – 26. března 2007, Moskva) byl sovětský a ruský herec. Roku 1969 byl jmenován Národním umělcem Sovětského svazu. Na filmovém festivalu v Benátkách roku 1982 získal zvláštní cenu za výkon ve filmu Častnaja žizň. Od roku 1950 působil ve Vachtangovově divadle v Moskvě, od roku 1987 jako ředitel. Na filmovém plátně ztvárnil řadu komunistických pohlavárů, včetně Vladimíra Iljiče Lenina či Georgije Konstantinoviče Žukova, kterého ztvárnil dokonce sedmnáctkrát (Osvobození, Boj o Moskvu, Vítězství, Protiúder ad).[1] K jeho nejoceňovanějším filmovým rolím patří Jegor Trubnikov ve filmu Predsedatel z roku 1964. Významným snímkem bylo i Tema (1979). Film Bratři Karamazovi z roku 1969, který spolurežíroval (neboť režisér Ivan Pyrjev v průběhu natáčení zemřel[2]), byl nominován na Oscara.

Filmografie

  • 1979 Téma (rusky) Тема, režie: Gleb Panfilov[3]
  • 1983 Beze svědků (rusky) Без свидетелей, režie: Nikita Michalkov, filmové zpracování divadelní hry Sofie Prokofjevové Разговор без свидетеля.[4]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikhail Ulyanov na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Michail Uljanov. ČSFD.cz [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ Bratři Karamazovi — Česká televize. Česká televize [online]. [cit. 2017-08-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ Téma [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Beze svědků [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. 

Zdroj