Meteorologický sloup v Liberci

Meteorologický sloup v Liberci
Meteorologický sloup při zadním průčelí liberecké radnice
Meteorologický sloup při zadním průčelí liberecké radnice
Účel stavby

sledování a předpověď počasí

Základní informace
Architekt Wilhelm Lambrecht z Göttingenu
Výstavba 1898
Stavitel Jizersko-ještědský horský spolek Liberec
Současný majitel město Liberec
Poloha
Adresa náměstí Dr. E. Beneše, Staré Město, Liberec, ČeskoČesko Česko
Ulice Náměstí Dr. Edvarda Beneše
Souřadnice 50°46′12,42″ s. š., 15°3′30,9″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 43961/5-5245 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meteorologický sloup na náměstí Dr. Edvarda Beneše v Liberci ve stejnojmenném kraji je zapsaný jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[1]Novorenesanční meteorologický sloup je zároveň součástí městské památkové zóny Liberec, vyhlášené 10. září 1992.[2]

Historie

Meteorologický sloup byl postaven v roce 1898 u nedávno dokončené radnice. Jako dodavatel a výrobce meteorologické skříňky pro sloup byl vybrán Wilhelm Lambrecht z německého Göttingenu, renomovaný mechanik a specialista na tzv. povětrnostní sloupy, v němčině tehdy obvykle označované jako Wetterhäuschen nebo Wettersäulen.[3] Iniciátory stavby meteorologického sloupu byli členové libereckého Horského spolku.[1]

Pohled od radnice směrem k Šaldovu divadlu

Popis

Lambrechtův polymetr v Liberci

Liberecký meteorologický sloup se nachází na náměstí Dr. E. Beneše při okraji chodníku před zadní, severovýchodní stranou radnice, přímo naproti Divadlu F. F. Šaldy.[4] Jeho novorenesanční podoba koresponduje s novorenesanční radnicí, postavenou v letech 1888–1893 architektem Franzem Neumannem.

Kovová konstrukce meteorologické budky (model Hortensia podle katalogu výrobce - W. Lambrechta)[5] je umístěná na šestibokém žulovém soklu s patkou a stupňovitou římsou. Budka je krytá plechovou mansardovou stříškou s kovovými aplikacemi v podobě slunečnic a má odemykatelné vitríny. Na střeše budky je trojboký nástavec zakončený vrcholem ve tvaru kuželu, nad nímž je na tyči kruh s motivem Slunce a Měsíce.[1]

Uvnitř vitrín meteorologické budky jsou na mramorových deskách připevněny měřící přístroje a popisné tabule. Mezi těmito přístroji jsou Lambrechtův polymetr, velký teploměr se stupnicí podle Réaumura a Celsia, velký teploměr maximo-minimální, thermohygroskop a holosterický barometr.[1] Dva posledně uvedené přístroje jsou součástí unikátního Lambrechtova povětrnostního telegrafu.[5] Termohygroskop, který je kombinací teploměru a vlasového vlhkoměru, ukazuje přibližně změnu rosného bodu za určitý časový interval. Informační destičky uvnitř vitrín stručně seznamují návštěvníky s jednotlivými přístroji.[6]

Další (druhý) meteorologický sloup v Liberci se nachází od roku 1924 v Lidových sadech.[7]

Meteorologické sloupy v českých zemích

Meteorologický sloup v Liberci byl vytvořen v době, kdy v českých zemích nastal největší rozmach budování podobných veřejných meteorologických stanic. Jejich účelem bylo jednak operativní informování veřejnosti (v neposlední řadě i kvůli rozvíjejícímu se turismu) o stavu a vývoji počasí, a zároveň také vytváření míst, kde se lidé mohli setkávat a diskutovat.[8]Meteorologické sloupy byly proto často umísťovány v centru měst, jako třeba právě v Liberci, v Doksech či v Hradci Králové nebo v Českých Budějovicích, případně v městských nebo lázeňských parcích, jako v Opavě, v Táboře nebo v Teplicích.[9]

Obliba meteorologických sloupů, rozšířená zejména v oblasti střední Evropy (nejvíce v německých zemích - Německu, Švýcarsku a Rakousku),[5] dosáhla svého vrcholu v období pozdního historismu a secese, tj. přibližně mezi roky 1880 až 1914, tedy do začátku první světové války.[3]

Někdy byly na meteorologických sloupech umísťovány také telegrafické depeše s aktuální předpovědí počasí a lidé tak mohli porovnávat tyto předpovědi s údaji na meteorologických přístrojích. Ve výjimečných případech se tato praxe udržela až do 21. století – například na českobudějovickém sloupu je zveřejňována předpovědní mapa Českého hydrometeorologického ústavu. (Podobně je tomu ve Starém Smokovci ve Vysokých Tatrách, kde je takto zveřejňována předpověď počasí pro návštěvníky hor, přebíraná z webových stránek Slovenského hydrometeorologického ústavu.) Ve Znojmě vznikla po rekonstrukci meteorologického altánku unikátní kombinace původní konstrukce stavby z poloviny třicátých let 20. století s instalací moderní elektroniky.[9]

Mezi renomované stavitele meteorologických sloupů a dodavatele jejich přístrojového vybavení patřili v uvedené době na území Rakousko-uherské monarchie právě Wilhelm Lambrecht či vídeňská firma Heinricha Kappellera, oceněná na Světové výstavě ve Vídni v roce1873 Medailí pokroku, a některé další evropské firmy.[3][9] Tento zlatý věk budování veřejných meteorologických stanic trval zhruba od druhé poloviny 19. století až do doby druhé světové války.[9]

Přehled existujících meteorologických sloupů naleznete v článku Seznam meteorologických sloupů v Česku.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Památkový katalog: Meteorologický sloup [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Památkový katalog: Liberec [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c PELC, Martin. Meteorologické sloupy - příklad Opavy a Krnova. Časopis Slezského zemského muzea. 2014, čís. 63, s. 227–231. PDF. Dostupné online [cit. 2021-02-17]. 
  4. ↑ Seznam. Historický meteorologický sloup [online]. mapy.cz [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4. S. 56–59. 
  6. ↑ Meteorologický sloup v Liberci [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ ŘEHÁČEK, Marek. Meteorologické budky – Pýcha horských spolků. Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku. 2016, roč. 5, s. 145–150. Dostupné online. 
  8. ↑ KRUTÍLEK, Ondřej. Předvídaly počasí v době petrolejek. Teď záhadné sloupy potřebují ochránit. iDNES.cz [online]. 2020-02-16 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d LITSCHMANN, Tomáš. Meteorologické sloupy v České republice včera, dnes a možná i zítra. Meteorologické zprávy. 2008, čís. 61, s. 53–57. Dostupné online [cit. 2021-02-17]. 

Literatura

  • TYDLITÁT, René; TREJBAL, Jan. Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji. Příprava vydání Petra Tichá, Tereza Bambulová; redakce Hana Stehlíková; ilustrace Jan Trejbal. 1. vyd. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2019. 276 s. ISBN 978-80-87577-97-4.  * Ukázka z knihy

Související články

Externí odkazy

Zdroj