Meotové

Meotové (řecky Μαιῶται, latinsky Maeotae) je souhrnný název starověkých kmenů obývajících jižní a jihovýchodní pobřeží Azovského moře a oblasti podél středního toku Kubáně v 1. tisíciletí před naším letopočtem.

Jméno „Meotové“ se nachází u starověkých řeckých autorů a v nápisech na bosporských památkách. Starověký historik a geograf Strabón zařadil mezi Meoty kmeny Syndi, Dandari, Doschi a mnoho dalších. Lingvisticky tato skupina nebyla homogenní, někteří byli příbuzní Adygejců, někteří pocházeli z íránské jazykové skupiny.

Meotové nebyli kočovníky. Hlavním zaměstnáním Meotů bylo zemědělství, chov dobytka a rybolov. Zabývali se také řemesly a obchodovali s řeckými koloniemi na pobřeží Azovského a Černého moře.[1][2] Ve 3. a 4. století před naším letopočtem se některé z meotských kmenů podřídily vládě Bosporského království.

Ve starověku Azovské moře bylo pojmenováno podle Meotů jako Maeotis nebo jezero Maeotia.

Galerie

  • Meotské symboly
    Meotské symboly
  • Meotský meč
    Meotský meč

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meotowie na polské Wikipedii.

  1. ↑ Encyklopedija ukraïnoznavstva: Perevydannja v Ukraïni. Львів: [s.n.], 1962. ISBN 978-5-7707-5493-3. 
  2. ↑ Enciklopedìâ ukraïnoznavstva. Львів: Молоде Життя ISBN 978-5-7707-4049-3. 

Zdroj