Melanopareia

Jak číst taxoboxŠtidlák
alternativní popis obrázku chybí
štidlák obojkový (Melanopareia torquata)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Podřád křikaví (Tyranni)
Čeleď Melanopareiidae
Ericson et al., 2010
Rod štidlák (Melanopareia)
Reichenbach, 1853
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Melanopareia (česky štidlák) je jihoamerický rod křikavých ptáků, jediný zástupce čeledi Melanopareiidae.

Popis

Štidlákové rodu Melanopareia představují malé až středně velké ptáky o velikosti 13–16 cm a hmotnosti 16–23 g. Zvláště nápadným znakem je tmavý pás na hrudi. Opeření je celkově kontrastní, v hnědých, černých či červenohnědých barvách. Neobjevuje se pohlavní dimorfismus. Vzhledem jsou tito ptáci podobní zástupcům čeledi štidlákovití, s nimiž sdílejí podsadité tělo, krátká a kulatá křídla a dlouhé končetiny s robustními prsty.

Jde o pozemní ptáky, kteří se zdržují v suchých křovinách, kde hledají potravu. Podrobné složení jídelníčku není známo.[1]

Výskyt

Štidlák olivovotemenný (Melanopareia maximiliani) a štidlák obojkový (Melanopareia torquata) obývají poměrně rozsáhlý areál rozšíření, táhnoucí se přes střední a jižní Brazílii, Bolívii, Paraguay a severní Argentinu. Zbylé tři druhy žijí na relativně malém území v Peru, Bolívii a Ekvádoru.[1]

Systematika

Rod Melanopareia byl dlouhodobě veden v rámci čeledi štidlákovití (Rhinocryptidae), k osamostatnění na samostatnou čeleď došlo roku 2010.[2] Může jít o bazální skupinu v rámci kladu křikavých Furnariida (jenž zahrnuje mj. hrnčiříkovité, odb. Furnariidae, či mravenčíkovité, odb. Thamnophilidae).[3]

Přehled druhů:[4][5]

  • druh Melanopareia bitorquata (d'Orbigny & Lafresnaye, 1837)
  • druh Melanopareia elegans (Lesson, 1844) – štidlák úhledný
  • druh Melanopareia maranonica Chapman, 1924 – štidlák maraňonský
  • druh Melanopareia maximiliani (d'Orbigny, 1835) – štidlák olivovotemenný
  • druh Melanopareia torquata (Wied-Neuwied, 1831) – štidlák obojkový

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bandvögel na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b KRABBE, N. K.; SCHULENBERG, T. S. Family Rhinocryptidae (Tapaculos). In: DEL HOYO, Josep; ELLIOTT, Andrew; SARGATAL, Jordi. Handbook of the Birds of the World. Band 8: Broadbills to Tapaculos. Barcelona: Lynx Edicions, 2003. ISBN 84-87334-50-4. S. 748–788.
  2. ↑ ERICSON, Per G. P.; OLSON, Storrs L.; IRESTEDT, Martin. Circumscription of a monophyletic family for the tapaculos (Aves: Rhinocryptidae): Psiloramphus in and Melanopareia out. Journal of Ornithology. 2010-04, roč. 151, čís. 2, s. 337–345. Dostupné online [cit. 2023-12-03]. ISSN 2193-7192. DOI 10.1007/s10336-009-0460-9. (anglicky) 
  3. ↑ MOYLE, Robert G.; CHESSER, R. Terry; BRUMFIELD, Robb T. Phylogeny and phylogenetic classification of the antbirds, ovenbirds, woodcreepers, and allies (Aves: Passeriformes: infraorder Furnariides). Cladistics. 2009-08, roč. 25, čís. 4, s. 386–405. Dostupné online [cit. 2023-12-03]. ISSN 0748-3007. DOI 10.1111/j.1096-0031.2009.00259.x. (anglicky) 
  4. ↑ Antthrushes, antpittas, gnateaters, tapaculos, crescentchests – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ Melanopareia. www.biolib.cz [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj