Melanin

Melanin je označení pro hnědý až černý pigment, který se vyskytuje v tělech rostlin, živočichů i prvoků. Z chemického hlediska je odvozen z aminokyselin tyrosinu či tryptofanu, jež jsou oxidovány a zpolymerovány. Nejběžnější formou je hnědočerný polymer eumelanin. Další běžná forma je červenohnědý polymer feomelanin, který je zodpovědný za zrzavé vlasy a pihy. Oba mají mírně odlišnou chemickou strukturu.

Výskyt

V lidském těle se vyskytují nejen v kůži, ale například i ve vlasech, v duhovce či v sítnici. Mimo to se melanin nachází v peří ptáků, v pokožce plazů, ve hmyzí vnější kostře nebo dokonce v inkoustu hlavonožců.^[1]

Funkce

Melanin chrání proti poškození světlem. Pokožka nesmí být nadměrně vystavena světelnému UV záření. Konkrétněji se udává, že nesmí docházet k oxidaci kyseliny listové v pokožce, ale zase musí být dostatek světla, aby mohl vznikat vitamín D.^[1] Pohlcuje především ultrafialové záření, a tak zabraňuje tvorbě volných radikálů, tím chrání DNA buněk před poškozením a vznikem zhoubného nádoru melanomu.

V lidské kůži je tvorba melaninu stimulována hlavně v okamžiku, když dojde k poškození DNA. Pokožka tak při opalování hnědne. Různé lidské populace si geneticky adaptovaly odlišné barvy pleti, což záviselo na tom, v jak intenzivním slunečním záření se daná populace vyvíjela.^[1] Buňka zodpovědná za vznik melaninu se označuje melanocyt. Vzácně dochází i k přílišné produkci melaninu (tzv. melanismus) nebo naopak melanin je produkován v nižším množství (albinismus).

Paleontologický záznam

Stopy po původních melanosomech a melaninu byly od roku 2008 objeveny již u množství fosilních nálezů organismů z geologické minulosti (například tzv. opeření dinosauři, jako jsou rody Sinosauropteryx, Anchiornis a další). Díky těmto nálezům můžeme alespoň částečně dešifrovat původní zbarvení těchto dávno vyhynulých organismů.^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Melanin na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006.
↑ COLLEARY, Caitlin; DOLOCAN, Andrei; GARDNER, James; SINGH, Suresh; WUTTKE, Michael; RABENSTEIN, Renate; HABERSETZER, Jörg. Chemical, experimental, and morphological evidence for diagenetically altered melanin in exceptionally preserved fossils. S. 12592–12597. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2015-10-13. Roč. 112, čís. 41, s. 12592–12597. Dostupné online. DOI 10.1073/pnas.1509831112. (anglicky)