Medzev

Medzev
Kostel Narození Panny Marie
Medzev – znak
znak
Poloha
Souřadnice 48°41′59″ s. š., 20°53′6″ v. d.
Nadmořská výška 313 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Kraj Košický
Okres Košice-okolí
Tradiční region Abov
Medzev na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 31,861 km²
Počet obyvatel 4 382 (31. 12. 2015)
Hustota zalidnění 137,5 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta Radoslav Gedeon
Vznik 1359
Oficiální web www.medzev.sk
E-mail mesto@medzev.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Medzev
Štóska 6
044 25 Medzev
Telefonní předvolba 055
PSČ 044 25
Označení vozidel (do r. 2022) KS
NUTS 521671
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Medzev (německy Metzenseifen, maďarsky Mecenzéf) je město na východním Slovensku, v Košickém kraji.

Poloha

Medzev se nachází na řece Bodva pod pohořím Volovské vrchy (Slovenské rudohoří), vzdušnou čarou jen asi 24 km západně od Košic. Město se skládá z částí Vyšný Medzev a Nižný Medzev. Původně byly tyto části samostatnými slovenskými horními městy. Pouhých 1,5 km směrem na jih od městské zástavby probíhá hranice Národního parku Slovenský kras.

Historie

Centrum hornictví a kovářství

První písemná zmínka o osídlení oblasti Medzeva pochází z roku 1272, jednalo se o záznam o nepovoleném užití lesa obyvateli hornické osady. Z roku 1366 se zachovala listina o povolení výstavby tří vodních kovářských hamrů. V 19. století měl medzevský region nejvyšší koncentraci kovářského řemesla na světě. Například v roce 1842 v okolí Medzeva na řece Bodvě a na jejích přítocích pracovalo 109 vodních hamrů s celkovým počtem 198 výhní.[1] Kovářské výrobky z Medzeva (rýče, lopaty motyky a další nářadí) byly proslulé nejen po celém Slovensku, ale i v zahraničí.[2]

Němečtí kolonisté

Oblast byla od 13. století osídlována německými kolonisty, kteří sem přicházeli z nejvzdálenějšího severozápadu Německa, z Flámska a Brabantu. Tito obyvatelé Medzeva hovořili specifickým německým dialektem, tzv. mantáčtinou, jež se v této oblasti udržela jako živý jazyk až do 21. století.[3]

Pohled od starého hřbitova v Medzevu do údolí

Přesto, že Medzev je tradičně považovaný za „hlavní město Němců na Slovensku“, počet obyvatel německé národnosti zde klesá.[1] Zatímco v roce 1991 představovali Němci 17,26 % obyvatel Medzeva, o čtvrtstoletí později z celkového počtu téměř 4 400 obyvatel tvořili občané, hlásící se k německé národnosti, jen necelé čtyři stovky (pro srovnání – v roce 1930 bylo německé národnosti 77,72 % obyvatel Medzeva).

Po roce 1989 však došlo k poklesu i u počtu obyvatel romské národnosti. V roce 1991 tvořili Romové, vesměs obyvatelé místní romské osady, 9,4 % obyvatel Medzeva, v roce 2011 již jen pouhých 1,81 %. Počet obyvatel slovenské národnosti se stabilně pohyboval okolo 70 %.

Rodáci

V Medzevu se narodil bývalý slovenský prezident Rudolf Schuster,[4][rozpor] komunistický politik Alois Indra a fotbalista Jaroslav Pollák.

Pamětihodnosti

  • Hamr v Šugovské dolině – zachovalý hamr, technické muzeum, součást národní kulturní památky v Šugovské dolině.[2]
  • Hamr Bröstl – nachází se v dolině Goldseifen, jediný hamr, který zůstal ve vlastnictví tradiční hamernické rodiny, jejíž příslušníci zde dodnes vykonávají hamernické řemeslo.[3]
  • Morový sloup Panny Marie Immaculaty – barokní morový sloup z poloviny 18. století, stojí na Mariánském náměstí v centru Medzeva.[2]
  • Muzeum kinematografie – v roce 2007 bylo v Medzevu za účasti bývalého slovenského prezidenta otevřeno Múzeum kinematografie rodiny Schusterovej.[5]

Doprava

  • Železniční trať Moldava nad Bodvou – Medzev (trať č. 168)

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b FORBAT, Kristina. Medzev - návšteva u Mantákov [online]. 2013-04-12 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. ↑ a b c Zaujímavosti [online]. Medzev: Město Medzev [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-08. (slovensky) 
  3. ↑ a b PEŇÁS, Jiří. Medzev aneb Mantáci a podivný ujo. lidovky.cz [online]. 2013-08-29 [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Medzev [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ Múzeum kinematografie rodiny Schusterovej [online]. [cit. 2016-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-08. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj