Max Schaffner

Max Schaffner
Max Schaffner (cca 1900)
Max Schaffner (cca 1900)
Narození 25. března 1830
Úmrtí 18. června 1907 (ve věku 77 let) nebo 17. června 1907 (ve věku 77 let)
Meerane
Povolání chemik a vedoucí pracovník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Maximilian Schaffner (25. března 1830 Meisenheim – 17. června 1907 Merano) byl německý podnikatel působící a žijící především v Ústí nad Labem, jedna ze zásadních postav průmyslového rozvoje města. Roku 1859 se stal ředitelem zdejšího chemického závodu Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Vereins für chemische und metallurgische Produktion), který po desítky let řídil.

Život

Mládí

Narodil v Meisenheimu v Porýní-Falci na území pozdějšího Německa. Po absolvování střední školy vystudoval chemii na polytechnice v Karlsruhe a na Bergakademie v saském Freibergu. V roce 1854 začal pracovat pro hutní společnost v Moresnetu u Cách, poté se stal ředitelem důlní společnosti Sächs.-Thüringen se sídlem v Eisenachu.

V Ústí nad Labem

Roku 1859 přijal místo "zvláštního ředitele" nově založeného Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem v severních Čechách, který v západní části města budoval rozsáhlý chemický závod. Díky svým obchodním a chemicko-technologickým schopnostem se dalších letech vypracoval z člena představenstva na generálního ředitele a prezidenta celé společnosti. V roce 1862 bylo možné poprvé rozdělit dividendu ve výši 3 %, která byla do roku 1872 zvýšena na 24 %.

Zpočátku se v závodu tzv. Leblancovým procesem vyráběla pouze kyselina sírová a soda. V roce 1876 nechal Schaffner modernizovat výrobu sody zakoupením tavicích (revolverových) pecí a zdokonalením zpracování pyritu. V roce 1859 vyvinul ekonomicky významný a k životnímu prostředí šetrný způsob získávání síry ze sodových kalů (sulfid vápenatý plus oxid vápenatý), který byl do té doby odpadním produktem továrny. Provedl expanzi firmy v Ústí i mimo něj, např. koupí chemické továrny Jordan und Sons v Kralupech nad Vltavou, kde se ve velkém rovněž vyráběla kyselina sírová. Založil také továrnu na výrobu sody v Ebensee (Horní Rakousko), která pracovala podle tzv. Solvayova procesu vynalezeného v roce 1863.[1]

Svou činností také zasáhl do podoby města. Mj. nechal postavit obytné domy a školky pro zaměstnance chemičky, inicioval také zřízení fondy důchodového, invalidního a zdravotního pojištění. Nedaleko ústeckého hlavního náměstí si v letech 1874 až 1876 pak nechal vystavět rozsáhlé neogotické reprezentativní rodinné sídlo, tzv. Schaffnerovu vilu.[2] Po jeho manželce Bertě bylo ve městě pojmenována přírodní lokalita, tzv. Bertino údolí.

Z vedení firmy odešel roku 1898, stále však byl členem představenstva.[3]

Úmrtí

Max Schaffner zemřel 17. června 1907 v Meranu ve věku 77 let.

Závod posléze pokračoval v činnosti, po únoru 1948 byl závod znárodněn. Schaffnerova vila byla po roce 1945 vyvlastněna a roku 1959 potom odstřelena. Na její parcele následně vznikla budova městského Domu kultury.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ DĚJINY MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM. www.usti-nad-labem.cz [online]. [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech. www.usti-aussig.net [online]. [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 
  3. ↑ Živá mapa: e-atlas. www.historyofscience.cz [online]. [cit. 2023-06-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • 100 let Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem 1856-1956. Ústí nad Labem: Spolek pro chemickou a hutní výrobu, 1956, s. 15.

Externí odkazy

Zdroj