Max Kozloff

Max Kozloff
Narození 21. června 1933
Chicago
Úmrtí 6. dubna 2025 (ve věku 91 let)
New York
Alma mater Chicagská univerzita
New York University Institute of Fine Arts
Povolání fotograf, historik umění, historik, malíř, novinář, literární kritik a kritik umění
Manžel(ka) Joyce Kozloff
Významná díla Untitled
Ocenění Guggenheimovo stipendium
Fulbrightův program
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Maxwell Kozloff (21. června 1933 – 6. dubna 2025) byl americký historik umění, umělecký kritik moderního umění a fotograf. Byl uměleckým redaktorem v The Nation a výkonným redaktorem Artforum. Jeho esej Americká malba během studené války měla zvláštní význam pro kritiku amerického abstraktního expresionismu.[1]

Kozloff získal v roce 1968 Guggenheimovo stipendium[2] a v roce 1990 cenu Infinity Award za literaturu od Mezinárodního centra fotografie.[3]

Raný život a vzdělání

Kozloff se narodil v Chicagu ve státě Illinois 21. června 1933.[4][5] V roce 1953 vystudoval Chicagskou univerzitu. V letech 1954 až 1956 sloužil v americké armádě, než se v roce 1958 vrátil na Chicagskou univerzitu, kde získal magisterský titul. V roce 1959 nastoupil na Institut výtvarných umění Newyorské univerzity, aby zde získal doktorát, a následně mu bylo na období 1962–1963 uděleno Fulbrightovo stipendium.

Kariéra

Kozloff zahájil svou kariéru jako učitel na Newyorské univerzitě (NYU) a v roce 1961 nastoupil jako umělecký kritik do časopisu The Nation, kde pracoval do roku 1968, a do Art International.

V roce 1964 opustil NYU před dokončením studia a začal pracovat v Artforumu jako zástupce redaktora. V roce 1965 získal stipendium Nadace Ingrama Merrilla a v roce 1966 cenu Franka Jewetta Mathera za uměleckou kritiku od College Art Association of America.[6] V roce 1967 se stal přispívajícím redaktorem Artfora a v letech 1975 až 1977 se vypracoval na jeho výkonného redaktora. Mezitím se v roce 1976 stal uměleckým fotografem a v následujících letech pořádal řadu výstav a stal se fotografickým kritikem.

Kozloff během své kariéry učil na několika univerzitách a institucích. Mezi jeho pedagogické aktivity patří Downtown Center na Chicagské univerzitě (1958-59), Cooper Union v New Yorku (1959-60), Washington Square College na Newyorské univerzitě (1960-61) a workshop o umělecké kritice pro Americkou federaci umění v New Yorku (1965).

Kozloff také učil na Queens College, City University of New York (1968-69), Indiana University (1970), California Institute of the Arts v Burbanku (1971), University of New Mexico v Albuquerque (1976 a 1985) a Yale University (1978 a 2005). Kromě toho vyučoval na Chicagském uměleckém institutu (1981), Filadelfské umělecké fakultě (1983), Kalifornské univerzitě v San Diegu (1984), Kalifornské univerzitě v Los Angeles (1988) a na School of Visual Arts v New Yorku v magisterském programu fotografie a souvisejících médií (1989–2000).

Osobní život a smrt

Kozloff se v roce 1967 oženil s umělkyní Joyce Blumbergovou.[7] Měli syna jménem Nikolas. [5]

V roce 1968 podepsal slib „ Protest proti válečné dani spisovatelů a redaktorů “, v němž se zavázal odmítnout platby daní na protest proti válce ve Vietnamu.

Kozloff zemřel na Parkinsonovu chorobu v New Yorku 6. dubna 2025 ve věku 91 let.[5][8]

Publikace

  • Jasper Johns, Abrams (1972).
  • Cubism/Futurism (1973).
  • Photography & fascination: Essays (1979).
  • The privileged eye (1987). ISBN 0-8263-0891-0
  • Leon Levinstein: the moment of exposure. National Gallery of Canada, 1995. ISBN 0-88884-640-1.
  • Cultivated Impasses: Essays on the Waning of the Avant-Garde, 1964–1975 (2000).
  • New York: Capital of Photography (2002). ISBN 0-300-09445-0.
  • The Theatre of the Face: Portrait Photography Since 1900 Phaidon, 2007. ISBN 978-0-7148-4372-8.[1]
  • Vermeer: A Study (2011). Rome: Contrasto. ISBN 978-88-6965-279-0.

Ocenění

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max Kozloff na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b LANE, Guy. Picture perfect Max Kozloff charts the development of photographic portraiture in his astute study, The Theatre of the Face. The Guardian. London: 17 November 2007. Dostupné online. 
  2. ↑ a b John Simon Guggenheim Foundation [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Infinity Awards > Past Recipients 1985–1995 [online]. International Center of Photography website. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-04. 
  4. ↑ Max Kozloff - Artists - Steven Kasher Gallery [online]. [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c RISEN, Clay. Max Kozloff, Art Critic Who Became an Artist Himself, Dies at 91 [online]. The New York Times, April 12, 2025 [cit. 2025-04-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Awards [online]. The College Art Association [cit. 2010-10-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Joyce Kozloff [online]. [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Obituary

Externí odkazy

Zdroj