Max Frey
Max Frey | |
---|---|
![]() Max Frey: fotografie z cestovního pasu
| |
Narození |
16. dubna 1874 Mühlburg |
Úmrtí |
11. března 1944 (ve věku 69 let) Bad Harzburg |
Povolání | malíř, vysokoškolský učitel a exlibrista |
Zaměstnavatel | Hochschule für Bildende Künste Dresden |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Max Frey (16. dubna 1874 Mühlburg u Karlsruhe – 11. dubna 1944 Bad Harzburg[1], celým jménem Max Adolf Peter Frey) byl německý malíř, grafik a ilustrátor, umělecky se pohybující na pomezí symbolismu, nové věcnosti, surrealismu a magického realismu.
Životopis
Po studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Karlsruhe působil nejprve jako divadelní malíř v Berlíně a Mannheimu. Poté studoval v letech 1893-1903 na Akademii umění v Karlsruhe, mimo jiné u Ferdinanda Kellera, Gustava Schönlebera a Leopolda von Kalckreutha. Následně žil dva roky ve Frankfurtu nad Mohanem a v roce 1906 se usadil v Drážďanech. Zde se stal profesorem na Královské saské uměleckoprůmyslové škole (Königlich-Sächsische Kunstgewerbeschule), zpočátku ve studentské sekci specializované třídy pro grafiku a umělecké řemeslo, později vyučoval také krajinomalbu, grafiku a umělecké řemeslo.[2] Byl mimo jiné prvním učitelem Hanse Grundiga.[3]
Od roku 1910 byl členem Deutscher Künstlerbund (Německý svaz umělců)[4], ve stejném roce spoluzaložil uměleckou skupinu Grün-Weiß, která poprvé vystavovala v říjnu téhož roku[5]. Jeho kariéru přerušila účast v první světové válce. Angažoval se v té době nicméně umělecky i nadále, napříkad tvorbou populárního motivu Und wenn die Welt voll Teufel wär (I kdyby byl svět plný ďáblů) zveřejněného i na pohlednicích a představujícího sv. Jiří coby personifikované Německo sekající hlavy sedmihlavému draku - německým nepřátelům.[6] Po první světové válce pokračoval jako profesor na Dresdner Kunstgewerbeschule, kde působil až do roku 1937, načež se stáhl do ústraní a dožil ve městě Bad Harzburg.
Umělecký odkaz
Max Frey na sebe upozornil jako malíř, grafik a pedagog. Část jeho grafického díla, převážně secesně orientovaného, najdeme ve Staatliche Kunstsammlungen Dresden, a to včetně slavných plakátů, které vytvořil pro skupinu Grün-Weiß.[7] Jeho výstavní činnost trvala mezi lety 1896-1943, ovšem po převzetí moci nacisty v roce 1933 byla jeho díla vystavována jen relativně vzácně. Magický realismus, který se ve Freyově díle projevil od 20. let, v silnější podobě pak od 30. let 20. století, z něj učinil malíře sice pozoruhodného, nicméně působícího mimo hlavní proud. Za dob národního socialismu jeho malby plné fantastických bytostí či lesních víl zdaleka nekonvenovaly oficiálnímu nacistickému umění. Poté, co se Frey ve věku 66 let podruhé oženil a odstěhoval z Drážďan do bydliště své nové manželky v Bad Harzburgu, se jeho umělecká izolace ještě posílila. Po jeho smrti v roce 1944 jeho dílo i vlivem dobových událostí poměrně rychle upadlo v zapomnění a začalo být odbornou a laickou veřejností postupně objevováno až po smrti jeho syna Volkera Freye (1940-2012), kdy byly na půdě uschované obrazy rozprodány v aukcích.[8]
Reflexe Freyova díla v České republice
Zatímco v Německu či v Rakousku jsou Freyova díla dražena často[9][10][11], na českém trhu s uměním se vyskytují velmi výjimečně. V dubnu 2025 byl v pražské aukční síni Obrazy v aukci prodán jeho obraz Die Wolken (Oblaka) z roku 1921.[12] S ohledem na význam motivu pro dílo malíře však poněkud pod cenou, v čemž se odráží skutečnost, že Frey je v Česku stále zapomenutý / dosud neobjevený. Die Wolken představují jeden z malířových slavných motivů, který formálně využíval kombinace vysokého horizontu, romantizujícího motivu a téměř secesní barevností; obraz zachycuje rybáře na břehu moře spolu s koňmi a bárkou. Jedna z verzí tohoto obrazu (se sklopenými hlavami koňů) byla r. 1921 představena na letní výstavě Künstlervereinigung Dresden[13], zachovala se i zrcadlově obrácená grafická práce s tímto motivem.



Frey bývá zaměňován se stejnojmenným rakouským malířem Maximilianem Leopoldem Freyem (1902 v Neuklosterburgu, † 1955 ve Vídni), jenž svá díla rovněž signoval jménem Max Frey.[14]
Reference
- ↑ N., N. Max Frey [online]. Berlin: Deutsche Digitale Bibliothek [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ KLATTE, Gernold. Sächsische Biografie: Max Frey [online]. Dresden: Institut für Sächsische Geschichte und Volkskunde, 2014-01-31 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ HÜBNER, Ralf. Der erste Rektor [online]. Dresden: Sächsische Zeitung, 2018-09-01 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ [1]
- ↑ R., S. Die Künstlervereinigung Grün-Weiß bei Richter. Dresdner Anzeiger. 1910-11-08, roč. 181, čís. 308, s. 3–4. Dostupné online.
- ↑ LAHAYNE, Holger. Und wenn die Welt voll Teufel wär [online]. Wölmersen: Das Evangelium für Litauen, 2023-07-17 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Max Frey in den Sammlungen der Staatlichen Kunstsammlungen Dresden
- ↑ SCHLEGEL, Holger. Die vergessene Welt des Malers Max Frey [online]. Glosar: Glosarsche Zeitung, 2015-07-24 [cit. 2025-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Auktionshaus Mehlis: Prof. Max Frey: "Verfolgung" [2]
- ↑ Auktionshaus Stahl: Max Frey: Papageno [3]
- ↑ Historia Auctionata: Max Frey, Maria in der Laube [4]
- ↑ [5]
- ↑ N., N. Künstlervereinigung Dresden. Sommer-Ausstellung 1921. 1. vyd. Dresden: Künstlervereinigung Dredsden, 1921.
- ↑ [6]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Max Frey na Wikimedia Commons