Matyáš Gallas

Matyáš Gallas
Narození 16. září 1584
Trident
Úmrtí 25. dubna 1647 (ve věku 62 let)
Vídeň
Místo pohřbení Trident
Povolání důstojník
Choť Dorotea Anna z Lodronu[1]
Děti František Ferdinand z Gallasu[2]
Antonín Pankrác Gallas
Marie Viktorie z Gallasu
Rodiče Pankrác Gallas[2] a Annunziata Marcanti di Gandina[3]
Příbuzní Jan Václav z Gallasu a Johana Beatrix z Gallasu (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Pankrác Gallas
matka Annunciata Marcanta z Gandina
manželka Dorothea Anna hraběnka z Lodronu
syn František Ferdinand Gallas
dcera Tereie Anunciata Gallasová
syn Antonín Pankrác Gallas
dcera Marie Viktorie Gallasová
syn Ignác Felix Gallas
syn Ferdinand Gallas
dcera Ignácie Anna Gallasová

Matyáš hrabě Gallas (italsky Matthias di Gallasso, německy Matthias Graf von Gallas zum Schloß Campo und Freyenthurn, 17. října 1588, Trident – 25. dubna 1647, Vídeň) byl císařský generál za třicetileté války a vévoda. Pocházel z česko-italského rodu Gallasů.

Život a činnost

Svou závratnou vojenskou kariéru začínal jako podkoní. Od roku 1618 bojoval ve službách Katolické ligy. V roce 1627 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Generalissimus Valdštejn si všiml jeho přirozené autority a přijal ho do svého vojska, takže roku 1628 přešel z bavorských do císařských služeb, kde se vypracoval na velitele pěšího pluku. 10. března 1632 byl povýšen do říšského hraběcího stavu.

8. ledna 1634 zradil Albrechta z Valdštejna, který byl v Chebu zavražděn. Údajně mu za vraždu Valdštejna byla vyplacena finanční odměna 500 000 zlatých a dostal jeho frýdlantské panství a část statků po rodu Trčků včetně Smiřic (nástupce Trčkovského dominia Adam Erdman Trčka z Lípy a jeho švagr Vilém Kinský byli rovněž zavražděni v Chebu).

V roce 1635 obdržel titul vévody. Po úspěšné bitvě u Nördlingenu mu bylo svěřeno vrchní velení nad císařskou armádou, které držel do roku 1639. Pod jeho velením v letech 1643 až 1644 jeho vojsko získalo pověst nejkrutější a nejnásilnější armády. Nicméně budoucí vývoj jeho vojenské kariéry je nedobrý a dokonce bude nazýván ničitelem armád, protože jeho neopatrnost a opilectví zahubí mnoho vlastních vojáků, jak tomu bylo zvláště při jeho katastrofálních taženích v letech 1637, 1638, a 1644, kdy pokaždé dojde k těžkému krveprolití a zdecimování vojska.

Gallas byl dvakrát ženatý a měl mnoho dětí. Jeho dominium zdědil prvorozeny syn František Ferdinand z Gallasu (1635-1697).

Majetek

Zámek a hrad Frýdlant

Podobně jako ostatní vojevůdci třicetileté války i Gallas nashromáždil velký majetek. Byl pánem Frýdlantu, Liberce, Smiřic a Hořiněvsi. Při dělení bývalého trčkovského dominia došlo ke sporům o dvůr v Libníkovicích, které patřily někdy ke správě opočenské (Trčkové je koupili od Šárovců ze Šárova), jindy ke správě smiřické. Nakonec budou Libníkovice roku 1639 přiděleny k panství mocnějšího a vlivnějšího Gallase. V roce 1635 získal italské vévodství Lucera v království Neapolském a titul španělského granda.

Rodina

Jeho manželkou byla Dorothea Anna hraběnka z Lodronu († 23. května 1666 v Moravském Krumlově), dcera Filipa Jakuba hraběte z Lodronu a Viktorie hraběnky Collaltové.

Reference

  1. ↑ Dizionario biografico degli italiani. 1960. Dostupné online.
  2. ↑ a b Dostupné online.
  3. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Literatura

  • Roman Freiherr von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, s. 95, Neustadt (Aisch) 1973
  • Rebitsch, Robert: Matyáš Gallas (1588-1647) -- Císařský generál a Valdštejnův dědic. Grada: Praha 2013. ISBN 978-80-247-4778-1

Externí odkazy

Zdroj