Matthew Hunter

Matthew Albert Hunter
Narození 1878
Auckland
Úmrtí 24. března 1961 (ve věku 82–83 let)
Troy
Alma mater University College London
Aucklandská univerzita
Pracoviště General Electric (1906–1908)
Rensselaerův polytechnický institut (1908–1943)
Obor metalurgie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matthew Albert Hunter (1878 Auckland, Nový Zéland – 24. března 1961 Troy, New York, USA) byl metalurg a objevitel Hunterova procesu pro výrobu kovového titanu.

Život

Hunter se narodil v Aucklandu na Novém Zélandu v roce 1878, bakalářský (1900) a magisterský (1902) titul získal na Aucklandské univerzitě, později studoval na University College London, kde získal doktorský titul[1] a také na dalších evropských univerzitách.[2] Během studií v Evropě se seznámil se svou budoucí manželkou, Mary Pond, se kterou se oženil po příjezdu do Ameriky. Výrobou titanu se začal zabývat ve výzkumných laboratořích General Electric.[3] Po hospodářské krizi v roce 1908 odešel z GE a stal se profesorem elektrotechniky na Rensselaer Polytechnic Institute (RPI) v Troy ve státě New York.

Hunter působil pět let jako vedoucí katedry elektrotechniky a podílel se na založení katedry hutního inženýrství. V letech 1935–1947 byl vedoucím katedry hutního inženýrství a v roce 1943 se stal děkanem fakulty.[2] Katedra hutního inženýrství byla nakonec přejmenována na katedru materiálového inženýrství. V roce 1949 obdržel čestný doktorát RPI. V roce 1959 obdržel Dr. Hunter zlatou medaili Americké společnosti pro kovy jako uznání za celoživotní práci věnovanou rozvoji metalurgického a inženýrského vzdělávání. Od roku 1951 byla na RPI udělována cena Matthew Alberta Huntera za metalurgii.

Zemřel 24. března 1961 v Troy ve věku 82 let.[2] V roce 2009 byl Matthew Hunter uveden do Síně slávy absolventů RPI.[3]

Výroba titanu

Titan byl objeven roku 1791 anglickým mineralogem Williamem Gregorem,[4] ale jeho izolace byla velmi obtížná. Lars Nilson a Otto Petterson dosáhli čistoty kovu 95 %, později s využitím elektrické pece, dokázal Henri Moissan dosáhnout čistoty 98 %.[5] Čistý titan vyrobil Matthew Hunter roku 1910 tzv. Hunterovým procesem.[3][4][5] Základem procesu je příprava chloridu titaničitého reakcí rudy s chlorem a uhlíkem a následná redukce čistého chloridu sodíkem. Vysoká reaktivita sodíku byla příčinou nebezpečnosti tohoto postupu, redukce probíhala za vysoké teploty a tlaku, proto byla prováděna na fotbalovém hřišti v areálu RPI.

Důvodem Hunterova zájmu o titan byl předpokládaný vysoký bod tání, díky kterému by titan mohl sloužit jako náhrada uhlíkového vlákna v žárovkách. To se nakonec nepotvrdilo, ale byly objeveny jiné, perspektivní vlastnosti titanu.

Hunterův proces je velmi neefektivní a není vhodný pro velkoobjemovou výrobu titanu. Ve 40. letech 20. století byla nahrazena ekonomičtějším Krollovým procesem, který bylo možné využít i pro průmyslovou výrobu titanu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matthew Hunter na anglické Wikipedii.

  1. ↑ NZ University Graduates 1870-1961. shadowsoftime.co.nz [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Academic Heads | Institute Archives and Special Collections. archives.rpi.edu [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Rensselaer Polytechnic Institute (RPI) Alumni Hall of Fame. www.rpi.edu [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b RPI: News & Events - Making Pure Titanium at Rensselaer. web.archive.org [online]. 2011-09-28 [cit. 2023-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-28. 
  5. ↑ a b Titanium Facts. web.archive.org [online]. 2009-09-08 [cit. 2023-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-08. 

Zdroj