Massopust

Massopust : kníha o uvedení v pravou a Bohu milou pobožnost, skrz kratochvilné o dvanácti synech Massopustových, patryarších pekelních, rozjímání, spasitedlná naučení dávajíc, proč se jejich tovaryšství všickni varovati mají
Titulní list knihy
Autor	Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova
Původní název	Massopust : Knijha o vwedenij w prawau a Bohu milau pobožnost skrz kratochwilné o Dwanácti Synech Massopustowých Patrzarssých Pekelnijch rozgijmánij Spasytedlná naučenij dáwagijc proč se gegich towaryšstwij wssyckni warovati magij
Vydavatel	Jiří Melantrich z Aventina
Datum vydání	1580
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Massopust : Knijha o vwedenij w prawau a Bohu milau pobožnost skrz kratochwilné o Dwanácti Synech Massopustowých Patrzarssých Pekelnijch rozgijmánij Spasytedlná naučenij dáwagijc proč se gegich towaryšstwij wssyckni warovati magij (v moderním přepisu: Massopust : kníha o uvedení v pravou a Bohu milou pobožnost, skrz kratochvilné o dvanácti synech Massopustových, patryarších pekelních, rozjímání, spasitedlná naučení dávajíc, proč se jejich tovaryšství všickni varovati mají, nyní nově vydaná od kněze Vavřince Leandra Rvačovského z Roudnice, děkana v městě Slaném) je mravokárná alegorie, kterou napsal Vavřinec Leander Rvačovský ze Rvačova. Kniha vyšla v Praze na Starém Městě jako poslední titul, který ve svém životě vydal Jiří Melantrich z Aventina. V té době se na provozu tiskárny již podílel jeho zeť Daniel Adam z Veleslavína, takže se velmi pravděpodobně rovněž podílel na vydání této knihy. Kniha je ilustrována čtrnácti dřevořezy. Obsahová, jazyková i výtvarná podoba knihy byla v českém prostředí konce 16. století výjimečná.^[1]

Popis

Mravoučná alegorie v duchu pozdního utrakvismu, ovlivněného již Lutherovým učením, se soustředí na období masopustu, tedy několikadenního svátku mezi dvěma posty: vánočním a velikonočním. Během tohoto svátku docházelo k uvolnění přísných pravidel a k nevázanostem v životě i jídle. Rvačovský ukazuje na jednotlivé hříchy a špatné lidské vlastnosti, které se během masopustu projevují. Ďábel ve svém manželství s Nepravostí zplodí všechny neřesti. Jedna z nich - Pýcha - se stane manželkou Massopusta a mají spolu dvanáct synů, "vnuků ďáblových", kteří se stávají alegorickými postavami, na kterých autor kritizuje soudobé neřesti a nešvary.^[1]

Každému z nich je věnováno kazatelské rozjímání, které je doplněno citáty z Bible, příběhů z antické mytologie i z bajek a kronik. Dále jsou uvedeny citáty z děl antických filosofů (např. Platón), spisovatelů (např. Homér) a křesťanských teologických autorit (např. Svatý Augustin, Jan Zlatoústý). Na závěr dojde k soudu mezi Massopustem a Postem (Quadragesimou), kdy je Massopust s celou svou rodinou vypovězen ze všech křesťanských zemí. V poslední kapitole pak Massopust umírá "v nemoci najhorší".

Podle své vlastní informace v úvodu pracoval autor na knize sedm let.

Obsah

Dedikace

Autor knihu věnoval svému příznivci, Václavu, purkrabímu z Donína a na Bílém Oujezdci a jeho ženě Elišce Bezdružické z Kolovrat a na Bílém Oujezdci. Jejich erby jsou zobrazeny na stranách IIIr a IIIv.^[2]

Předmluva k pobožnému čtenáři

Artikul první

odkud se začal, aneb kde se počal Massopust

Artikul druhý

co jméno Masopust vyznamenává

Artikul třetí

o zlobivé moci Massopusta

Artikul čtvrtý

o dvanácti synech Massopustových. Masopust pojal za ženu Pýchu, kterou zplodil Ďábel se svou manželkou Nepravostí. Z tohoto manželství vzešlo dvanáct synů:

• Soběhrd, první syn Massopustův
• Lakomec, druhý syn Massopustův
• Nádherný, třetí syn Massopustův
• Vožralec, čtvrtý syn Massopustův
• Vsteklík, pátý syn Massopustův
• Pochlebník, šestý syn Massopustův
• Závistník, sedmý syn Massopustův
• Klevetník, osmý syn Massopustův
• Všetýčka, devátý syn Massopustův
• Lenoch, desátý syn Massopustův
• Darmotlach, jedenáctý syn Massopustův
• Lhář, dvanáctý syn Massopustův

Artikul pátý

o soudu Massopusta s Quadragesimou a vajpovědi, kteráž se mezi nima stala

Artikul šestý

o smrti a pohřbu Massopusta

Registrum věcí paměti hodných

kniha je doplněna registrem odkazů na biblické události a skutečnosti.

Registrum hystorií rozličných

Doslov

V závěru jsou připojeny latinské doslovy Tomáše Mitise z Limuz (Thomas Mitis Lymusaeus) a Jana Rosacia Sušického (Joannes Rosatius Suticenus)

Výtvarný doprovod

Kniha je ilustrována celkem čtrnácti dřevořezy, na kterých jsou zpodobeny alegorie Massopusta a jeho synů. Dále je kniha ilustrována erby Václava purkrabího z Donína a na Bílém Oujezdci a jeho ženy Elišky Bezdružické z Kolovrat a na Bílém Oujezdci (strany IIIr a IIIv.^[2]. Třetím erbem je znak vydavatele Jiřího Melantricha z Aventina na straně 303v.

Na straně 301v je pak portrét autorův.

• 
  Lakomec
• 
  Nádherný
• 
  Wožralec
• 
  Wzteklík
• 
  Pochlebník
• 
  Závistník
• 
  Všetýška
• 
  Lenoch
• 
  Darmotlach
• 
  Lhář
• 
  O smrti a pohřbu Massopusta

Zachované výtisky

Původní výtisky knihy jsou uchovávány v těchto institucích:

• Národní knihovna České republiky v Praze^[3]
• Vědecká knihovna v Olomouci, Signatura 32.383^[4]
• Moravská zemská knihovna v Brně, Signatury: ST1-0331.755,A, ST1-0331.755,B^[5]

Přijetí díla

V roce 1791 uvádí Augustin Doležal (1737–1802) v úvodu své knihy Pamětná Celému světu Tragoedia Rvačovského Massopust jako jednu ze dvou pozoruhodných českých knih, které se věnují popisování ctností a neřestí. Druhým uváděným dílem je Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského.

Některé části této knihy byly později na přelomu 18. století a 19. století vydány samostatně jako knížky kratochvilného čtení:

• Klewetnjk : popsaný od Wawřince Rwačowského z Raudnice, děkana w městě Slaném 1580, Wytisstěn w Hradcy Králowé : Alžběta Tibelliová, po roce 1775
• Wssetýčka : popsaný od Wavřince Leandera Rvačovského z Raudnice, děkana w městě Slaném. Dáno k weystraze Wssetečným, mezi 1780 a 1800

Pozdější vydání

Kritické vydání měl v úmyslu vydat Vladimír Šmilauer okolo roku 1950.^[1]

Novodobé kritické vydání vyšlo v roce 2008

• RVAČOVSKÝ, Vavřinec Leander. Massopust. Příprava vydání Jaroslav Kolár a Dušan Šlosar. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 572 s. ISBN 978-80-7106-344-5. 

Odkazy

Reference

Literatura

• ADÁMEK, Petr. Ilustrace knihy Massopust Vavřince Leandra Rvačovského ve vizuální kultuře. České Budějovice, 2013. bakalářská. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozoficka fakulta, Ústav dějin umění. Vedoucí práce Michal Šroněk. Dostupné online.
• BOHATCOVÁ, Mirjam. Náprava metodou kratochvilných řečí: (Vavřinec Leander Rvačovský, Masopust, Praha 1580). Knihy a dějiny. 1995, roč. 2, čís. 1, s. 9–24. Dostupné online. ISSN 1210-8510. 
• OSIČKOVÁ, Lenka. Massopust Vavřince Leandra Rvačovského. Analýza literárního díla. Brno, 2011 [cit. 2016-12-04]. magisterská. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Hana Bočková. Dostupné online.
• TREFNÁ, Ilona. Masopust očima Vavřince Leandra Rvačovského z Roudnice. Podřipský deník. 16. 02. 2015. Dostupné online. 
• VLČEK, Jaroslav. Dějiny české literatury. Příprava vydání Olga Svejkovská, František Svejkovský, Vladimír Justl. 5. vyd. Praha: SNKLHU, 1960. 
• ZÍBRT, Čeněk. Řády a práva starodávných pijanských cechů a družstev kratochvilných v zemích českých. Praha: O. Zachar, 1908. 370 s. 
• ZÍBRT, Čeněk. Vavřince Leandra Rvačovského Masopust, kniha o uvedení v pravou a Bohu milou pobožnost, skrz kratochvilné o dvanácti synech Masopustových, patriarších pekelních rozjímání, roku 1580. Český lid. 1909, roč. 18, čís. 4, s. 161–185. Dostupné online. ISSN 0009-0794. 
• ZÍBRT, Čeněk. Masopust z Koblihovic a Bachus souzen a pochován : starodávné hry, kratochvíle a obřady masopustní. Praha: F. Šimáček, 1910. 59 s. S. 35–59. 
• ZÍBRT, Čeněk. Masopust držíme.... Praha: F. Šimáček, 1910. 146 s. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Massopust na Wikimedia Commons

Zdroj