Masakr ligy Bodo

Masakr ligy Bodo (Korejsky: 보도연맹 학살사건 ) byl masakr a válečný zločin spáchaný na komunistech a údajných sympatizantech komunismu; mnoho z těchto lidí byli civilisté, kteří neměli žádné spojení s komunismem nebo komunisty. Došlo k němu v létě roku 1950 během korejské války. Historikové a experti na korejskou válku odhadují, že celkový počet obětí se pohybuje od nejméně 60 000 až 110 000 (Kim Tong-čchun) do 200 000 (Pak Mjong-nim).

Jihokorejská vláda z tohoto masakru falešně obvinila komunisty v čele s Kim Ir-senem. Jihokorejská vláda se snažila masakr po čtyři desetiletí utajit. Přeživším masakru o této události zakázala mluvit pod hrozbou, že též budou označeni za sympatizanty komunistů; veřejné odhalení s sebou neslo hrozbu mučení a smrti. Během devadesátých let ale bylo z masových hrobů obětí masakru exhumováno několik těl, což zvýšilo veřejné povědomí o masakru.[1]

Liga Bodo

Občanský průkaz členů Národní ligy Bodo

Jihokorejský prezident I Sung-man nechal asi 300 000 podezřelých komunistických sympatizantů nebo jeho politických odpůrců zapsat do oficiálního „převýchovného“ hnutí známého jako Národní liga Bodo [2] ( National Rehabilitation and Guidance League, National Guard Alliance, [3] National Guidance Alliance,[3] 국민보도연맹, 國民保導聯盟). Bylo to pod záminkou jejich ochrany před popravou.[4][3][5] Liga Bodo byla vytvořena korejskými právníky, kteří spolupracovali s japonskou koloniální vládou.[6] Nekomunističtí sympatizanti a další lidé byli ale také donuceni vstoupit do ligy Bodo, aby se tak naplnily úřady určené kvóty.[2][5]

Popravy

Vězni leží na zemi před popravou jihokorejskými jednotkami poblíž Tedžonu, Jižní Korea, červenec 1950. Fotografie od majora Abbotta z americké armády.
Jihokorejští vojáci procházejí mezi těly jihokorejských politických vězňů zastřelených poblíž Tedžonu v Jižní Koreji, červenec 1950. Fotografie majora Abbotta z americké armády.

Pod vedením Kim II-sunga zaútočila Korejská lidová armáda 25. června 1950 ze severu a zahájila korejskou válku. [7] Podle Kim Man-sika, který byl velitelem vojenské policie, nařídil prezident I Sung-man dne 27. června 1950 popravu lidí spojených buď s Ligou Bodo nebo s Jihokorejskou dělnickou stranou. [8][9] Ustupující jihokorejské síly a antikomunistické skupiny[10] popravily údajné komunistické vězně spolu s mnoha členy Ligy Bodo. Popravy byly provedeny bez jakýchkoli soudů nebo šetření. Kim Tae-sun, šéf metropolitní policie v Soulu, přiznal, že po vypuknutí války osobně popravil nejméně 12 „komunistů a podezřelých komunistů“.[11]

Oficiální dokumenty ze Spojených států potvrzují, že američtí důstojníci byli svědky zločinů a masakry si fotografovali. Vysloužilý jihokorejský adm. Nam Sang-hui přiznal, že povolil vhození 200 těl obětí do moře a komentoval jejich zabití slovy „nebyl čas na soud“.

Další fakta

V roce 2008 byly v Tedžonu v Jižní Koreji a na dalších místech objeveny masové hroby obětí masakru.[12]  Jihokorejská komise pro pravdu a usmíření zdokumentovala svědectví přeživších i účastníků poprav.

Národní archiv ve Washingtonu zveřejnil fotografie míst poprav i fotografie amerických vojáků na popravištích.[13]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bodo League massacre na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2022-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-16. (korejsky) 
  2. ↑ a b english.hani.co.kr. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c english.hani.co.kr. Dostupné online. 
  4. ↑ Dostupné online. 
  5. ↑ a b ; Bae Ji-sook. www.koreatimes.co.kr. Dostupné online. 
  6. ↑ ; John Tirman. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9780199831494. 
  7. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 0-688-09513-5. 
  8. ↑ h21.hani.co.kr. Dostupné online. (Korean) 
  9. ↑ www.ohmynews.com. Dostupné online. (Korean) 
  10. ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2022-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-29. 
  11. ↑ Kim 2004, s. 534.
  12. ↑ ; Charles J. Hanley and Jae-soon Chang. www.foxnews.com. Dostupné online. 
  13. ↑ ; Writers Charles J. Hanley and Jae-Soon Chang. www.cbsnews.com. Dostupné online. 
Citované práce

Externí odkazy

Zdroj