Martin Van Buren

Martin Van Buren
na fotografii Mathewa Bradyho
na fotografii Mathewa Bradyho
8. prezident Spojených států amerických
Ve funkci:
4. března 1837 – 4. března 1841
Viceprezident Richard M. Johnson
Předchůdce Andrew Jackson
Nástupce William Henry Harrison
8. viceprezident Spojených států amerických
Ve funkci:
4. března 1833 – 4. března 1837
Prezident Andrew Jackson
Předchůdce John C. Calhoun
Nástupce Richard M. Johnson
9. guvernér státu New York
Ve funkci:
1. ledna 1824 – 12. března 1829
Předchůdce Nathaniel Pitcher
Nástupce Enos T. Throop
Stranická příslušnost
Členství Strana svobodné půdy
Demokratická strana
Demokraticky-republikánská strana
Rodné jméno Maarten van Buren
Narození 5. prosince 1782
Kinderhook, Columbia County, stát New York, USA
Úmrtí 24. června 1862 (ve věku 79 let)
Kinderhook
Příčina úmrtí srdeční selhání
Místo pohřbení Kinderhook Cemetery
Choť Hannah Van Burenová (1807–1819 – ovdověl; jako neoficiální první dámy působily Sarah Yorke Jacksonová a později snacha Angelica Van Burenová)
Rodiče Abraham Van Buren a Maria Hoes
Děti Abraham Van Buren
John Van Buren
Martin Van Buren Jr.
Winfield Scott Van Buren
Smith Thompson Van Buren
Příbuzní Abraham Van Buren, Derike Van Buren, Lawrence Van Buren a Hannah Van Buren (sourozenci)
Angelica Van Burenová (snacha)
Singleton Van Buren (vnuk)
Profese politik, advokát, diplomat, státník a spisovatel
Náboženství Reformovaná církev
Podpis Martin Van Buren, podpis
Commons Martin Van Buren
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Van Buren (5. prosince 1782 Kinderhook, Columbia County, stát New York, USA – 24. června 1862 tamtéž), zvaný Starý Kinderhook, byl osmým prezidentem Spojených států. Byl to klíčový organizátor Demokratické strany a první prezident, který neměl anglické, irské nebo skotské předky. Byl také jediným prezidentem, jehož mateřštinou nebyla angličtina, protože jako svůj rodný jazyk používal nizozemštinu.[1]

V letech 1833–1837 byl 8. viceprezidentem USA ve vládě Andrewa Jacksona. V roce 1836 jako první viceprezident po schválení 12. dodatku Ústavy USA vyhrál prezidentské volby, a stal se tak 8. prezidentem USA.

Byl prvním z osmi prezidentů, kteří byli ve funkci maximálně jedno volební období a jejichž vláda spadá do období mezi Andrewem Jacksonem a Abrahamem Lincolnem. Byl také jednou z hlavních osobností, která se zasloužila o vývoj moderních politických organizací.

Coby ministr vnitra pod Andrewem Jacksonem a pak viceprezident byl klíčovou postavou v budování organizační struktury pro jacksoniánskou demokracii, hlavně ve státě New York. V době výkonu prezidentského úřadu se však jeho státní správa potýkala s ekonomickými potížemi té doby, krizí roku 1837 (anglicky Panic of 1837). Mezi nekrvavou válkou „Aroostook War“ a aférou „Caroline Affair“ byly vztahy mezi Británií a jejími koloniemi v Kanadě napjaté. Ať už to byla Van Burenova vina nebo ne, po čtyřech letech byl poražen drtivou většinou volitelů a nezískal ani absolutní většinu hlasů obyvatel (46,9 %). V roce 1848 kandidoval na prezidenta jako kandidát menšinové Strany svobodné půdy, získal však podporu jen 10,1 % voličů.

Zemřel 24. června 1862 na selhání srdce.[2]

Vláda Van Burena

Vláda Martina Van Burena
Úřad Osoba Období služby
Prezident Martin Van Buren 1837–1841
Viceprezident Richard M. Johnson 1837–1841
Ministr zahraničí John Forsyth 1837–1841
Ministr financí Levi Woodbury 1837–1841
Ministr války Joel R. Poinsett 1837–1841
Ministr spravedlnosti Benjamin Butler 1837–1838
Felix Grundy 1838–1840
Henry D. Gilpin 1840–1841
Ministr pošt Amos Kendall 1837–1840
John M. Niles 1840–1841
Ministr námořnictva Mahlon Dickerson 1837–1838
James K. Paulding 1838–1841

Odkazy

Reference

  1. ↑ STURGIS, Amy H. The Trail of Tears and Indian Removal. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2007. Dostupné online. ISBN 031333658X. S. 93. (anglicky) 
  2. ↑ SCHÄFER, Peter. Prezidenti USA: od George Washingtona po Billa Clintona. Praha: Mladá fronta, 1995. 538 s. ISBN 80-204-0499-6. S. 109. 

Externí odkazy

Zdroj