Martin Ferdinand Chvátal

Martin Ferdinand Chvátal
M. F. Chvátal: Autoportrét
M. F. Chvátal: Autoportrét
Jiná jména Martin Ferdinand Quadal
Narození 28. října 1736
Měrovice nad Hanou
Úmrtí 11. ledna 1809 (ve věku 72 let)
Petrohrad
Národnost moravská
Alma mater Akademie výtvarných umění ve Vídni
Povolání malíř
Rodiče Adam a Anna Chvátalovi
Manžel(ka) Sofie Grandbeková
Hnutí baroko
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Ferdinand Chvátal (v němčině Martin Ferdinand Quadal; někdy též špatně uváděn jako Martin Ferdinand Chvádal; 28. října 1736 Měrovice nad Hanou[1]11. ledna 1809 Petrohrad) byl malíř, kreslíř a grafik pozdního baroka a klasicismu moravského původu, cestující po Evropě a v závěru kariéry žijící v Petrohradě.[2]

Korunovace cara Pavla I. a carevny Marie Fjodorovny, 1799, Saratovské muzeum)

Život

Narodil se v selské rodině Adama a Anny Chvátalových[1] v Měrovicích nad Hanou v roce 1736. V roce 1757 Adam grunt v Měrovicích prodal a odstěhoval rodinu do rodiště manželky Anny, do sousedních Němčic nad Hanou, do domu čp. 69 na Komenského náměstí. Prvního vzdělání se Martinovi dostalo na němčické škole.[3] V letech 1758-1762 vystudoval malířství a sochařství na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde také v letech 1786-1790 žil. Ve studiu malby pokračoval roku 1767 ve Francii. Dále cestoval po Německu, Anglii, Irsku, Francii, Nizozemí a Itálii. Mezi lety 1797 a 1804 pobýval v Petrohradě, poté strávil dva roky v Londýně, kde portrétoval anglického krále a členy šlechtických rodin.[4] a znovu v Petrohradě, kde žil až do své smrti. Byl tam dvorním malířem ruského cara Pavla I. a maloval také portréty členů jeho rodiny a dvorské šlechty. Byl jmenován čestným členem několika uměleckých akademií v Evropě.[5]

Itinerář cest

  • Vídeň do roku 1763
  • Paříž 1767
  • Londýn 1771-1773
  • York
  • Dublin 1779
  • Florencie 1783
  • Řím 1783
  • Neapol 1784 (na dvoře místodržitele)
  • Vídeň 1786-1790
  • Bath 1791
  • Londýn 1793
  • Den Haag 1793 - 1795 (doloženo několik objednávek pro nizozemské zákazníky)
  • Kasteel Middachten 1795
  • Hamburk 1796
  • Petrohrad 1796-1809

Dílo

Byl významným a oblíbeným kabinetním malířem žánrových portrétů ve stylu klasicismu, často se zvířaty. Obrazy signoval M. F. Quadal.

  • Skupinová podobizna rakouské generality v čele s císařem Josefem II. a Františkem II. u Münchendorfu, 1786
  • Anglický král Jiří III. s družinou, Královská sbírka Londýn
  • Album studií domácích i divokých zvířat podle přírody, mědirytiny, Londýn 1793
  • Korunovace cara Pavla I. a carevny Marie Fjodorovny (1799), Muzeum v Saratově
  • Malíři a sochaři při práci v ateliéru aktu vídeňské akademie u sv. Anny, 1786
  • Čtyři autoportréty; dva z nich s loveckým psem na klíně: první s ohařem, v Cincinnati Art Museum (1788), dva v Puškinově muzeu v Moskvě (1798).[6]. Také další osoby maloval v polopostavě se psem:
  • Portrét vídeňského mecenáše a zakladatele galerie, hraběte Antonína Lamberga Sprinzensteina, datovaný v Neapoli roku 1784.
  • Portrét Michaila Rumjanceva se špicem
  • Portrét Karla B. knížete z Lichtenštejna
  • Portréty knížete Nikolaje Ivanoviče Saltykova, jeho manželky a dcery

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o křtu, farnost Němčice nad Hanou, MZA
  2. Martin Ferdinand Chvátal [online]. abART [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. 
  3. Martin Ferdinand Chvátal - malíř a grafik [online]. Město Němčice nad Hanou [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. 
  4. Portrét člena rodiny Taylorů v aukci Invaluablec
  5. VALLENTIN, Franz. Quadal, Martin Ferdinand - Deutsche Biographie [online]. Deutsche Biographie [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. (německy) 
  6. Puškinovo muzeum v Moskvě

Literatura

  • ZAPLETAL, Florian. Světový malíř - Hanák, listy z dějin moravského baroku. Olomouc: [s.n.], 1914. 90 s. Dostupné online. Vyšlo v "Pozoru" od 19. března do 23. dubna 1914. 
  • ŘEZÁČ, František. Příspěvek k životopisu moravského malíře Martina Chvátala. Zprávy vlastivědného ústavu v Olomouci, 1966. č. 130

Externí odkazy

Zdroj