Marthe Kellerová
Marthe Kellerová | |
---|---|
![]() Marthe Kellerová (2016)
| |
Narození |
28. ledna 1945 (80 let) Basilej |
Partner(ka) | Philippe de Broca |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marthe Kellerová (* 28. ledna 1945 Basilej) je švýcarská herečka a režisérka.
Začínala jako baletka v Basilejském divadle. Její taneční kariéru předčasně ukončil úraz při lyžování, od roku 1962 působila jako herečka v berlínských divadlech Schiller Theater a Berliner Ensemble. V roce 1964 natočila s Rolfem Wankou svůj první televizní film Mein oder Dein a v roce 1966 ji Guy Hamilton obsadil do vedlejší role ve špionážním dramatu Pohřeb v Berlíně. Za roli ve filmu Wilder Reiter GmbH byla nominována na Německou filmovou cenu. Hrála hraběnku v televizním seriálu Arsène Lupin.[1] Účinkovala ve francouzských filmech Tahat ďábla za ocas, Stará panna a Běží, běží po předměstí.
V sedmdesátých letech se prosadila také v Hollywoodu. Za roli Elsy v Maratónci Johna Schlesingera byla nominována na Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli.[2] Hrála také v Černé neděli Johna Frankenheimera, Bobbym Deerfieldovi Sydneyho Pollacka a Fedoře Billyho Wildera. Za kanadský film Amatér získala v roce 1981 nominaci na Genie Award.
V pařížském Théâtre de la Ville hrála ve Třech sestrách a Donu Carlosovi. Na Broadwayi účinkovala ve hře Abbyho Manna Norimberský proces a byla nominována na cenu Tony. Účinkovala v oratoriu Cassandra, které pro ni složil Michael Jarrell na text Christy Wolfové. V roce 1984 vydala desku s písní „Les paillettes de l'amour“. Hrála v televizních seriálech Věznice parmská, Richard Wagner a Ve stínu hákového kříže. Nikita Michalkov ji obsadil do filmu Oči černé a Roberto Faenza do filmu Jak tvrdí Pereira. V roce 2005 získala Švýcarskou filmovou cenu za roli ve filmu Fragile.[3] Hrála ve fantasy filmu Clinta Eastwooda Život po životě a v Amnézii Barbeta Schroedera. V roce 2023 ji James Hawes obsadil do životopisného filmu o Nicholasi Wintonovi nazvaného Jeden život. V seriálu BBC Marie Antoinetta ztvárnila Marii Terezii.[4]
Od roku 1999 se věnuje také operní režii. Uvedla Lucii z Lammermooru ve Washingtonské národní opeře a Dona Giovanniho v Metropolitní opeře v New Yorku.[5] V roce 2016 byla předsedkyní poroty sekce Un certain regard na festivalu v Cannes. Zapojila se do projektu na ochranu přistěhovalců v Paříži nazvaného Les 18 du 57, Boulevard de Strasbourg. Roku 2009 jí byl udělen Řád umění a literatury a roku 2012 Řád čestné legie.
Jejím partnerem byl režisér Philippe de Broca, s nímž má syna Alexandra. Později měla vztah s Al Pacinem.[6] Žije ve švýcarském Clarens-Montreux.
Reference
- ↑ Biografie von Marthe Keller. Prisma [online]. [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Marthe Keller [online]. Golden Globes [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Schweizer Filmpreis 2006 an «Mein Name ist Eugen». Neue Zürcher Zeitung [online]. 2006-01-19 [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Marthe Keller Dans le rôle de L'impératice Marie-Thérèse d'Autriche [online]. Radio Canada [cit. 2025-03-16]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ The Metropolitan Opera – Don Giovanni. Classical Source [online]. [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Al Pacino's wild love life from steamy on set affair to 'oldest dad on record'. Mirror [online]. 2024-10-15 [cit. 2025-06-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marthe Kellerová na Wikimedia Commons
- Marthe Kellerová v Internet Movie Database (anglicky)
- Marthe Kellerová v Česko-Slovenské filmové databázi