Marmorera
| Marmorera | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°29′59″ s. š., 9°39′ v. d. |
| Nadmořská výška | 1 720 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Graubünden |
| Okres | Albula |
| Obec | Surses |
  Marmorera
Marmorera, Švýcarsko
| |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 18,90 km² |
| Počet obyvatel | 48 (2006) |
| Hustota zalidnění | 2,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 081 |
| PSČ | 7456 |
| Označení vozidel | GR |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marmorera je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okrese Albula. Žije zde 48 obyvatel.
K 1. lednu 2016 se na základě výsledku hlasování Marmorera sloučila spolu s dalšími obcemi v údolí Oberhalbstein do nové obce Surses.[1]
Geografie
Marmorera leží na silnici z Tiefencastelu do Silvaplany (silnice přes průsmyk Julierpass). Nové centrum obce bylo vybudováno nad silnicí, zatímco původní se nacházelo v místě dnešní přehrady.
Historie
Historické místo Marmorera bylo osídleno již ve středověku; první zmínka pochází již z doby okolo roku 84,.[2] Po roce 1838, po výstavbě silnice přes průsmyk Julierpass, těšila se Marmorera z rostoucího provozu poštovních dostavníků a rozvíjejícího se cestovního ruchu. Po otevření železničních tratí přes Gotthard a Albulu se provoz poštovních dostavníků zhroutil a obec zchudla. Mezi lety 1922 (letní provoz) a 1933 (celoroční provoz) byly poštovní dostavníky nahrazeny poštovními autobusy.[3]
Po druhé světové válce nabídla Marmorera městu Curych za výhodných podmínek koncesi na přehradu. Vyjednavač Walther Pfister z Industriellen Betrieben Zürich vyjednal s jednotlivými majiteli domů a pozemků individuální smlouvy a zavázal je k mlčenlivosti. Využil přitom skutečnosti, že mnoho obyvatel mluvilo pouze italsky nebo rétorománsky a podepsalo smlouvy, aniž by rozuměli jedinému slovu němčiny. Dne 17. října 1948 obecní zastupitelstvo schválilo 24 hlasy pro a 2 hlasy proti koncesi na využívání vodní energie po dobu 80 let a výstavbu přehrady.[4] Odvolání odpůrců proti rozhodnutí obecního zastupitelstva bylo kantonem Graubünden zamítnuto.[5]
V roce 1954 začalo napouštění přehrady. Předtím byly zničeny všechny budovy staré vesnice. Hřbitov měl být zabetonován, ale obyvatelé dosáhli toho, že mrtví byli exhumováni a podruhé pohřbeni na novém hřbitově nad starou vesnicí u starých hrobových křížů. Kostel a škola, 29 obytných domů a 52 stodol padly za oběť výstavbě přehrady Marmorera.[6]
Na rozdíl od přírodní katastrofy byla tato katastrofa, způsobená člověkem, těžko přijatelná a vesnická komunita se z ní jen těžko vzpamatovávala, protože zemědělcům byly nabídnuty náhradní farmy v dalekém kantonu Thurgau a komunita se rozpadla v důsledku velkých neshod. V roce 1956 bylo dokončeno napouštění nové přehrady.[2] Silnice přes průsmyk Julierpass, která dosud vedla po dně údolí, byla přesunuta na východní stranu přehrady. Nad přehradou a silnicí byla vybudována nová Marmorera.
Obyvatelstvo
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1920 | 1941 | 1950 | 1960 | 1980 | 1990 | 2000 | 2005 | 2014 | ||
| Počet obyvatel | 156 | 143 | 100 | 94 | 140 | 28 | 27 | 38 | 49 | 47 | 31 | ||
Jazyky
Původním jazykem místních obyvatel je surmiran, regionální dialekt rétorománštiny. Až do druhé světové války byla obec téměř výlučně románsky mluvící. V roce 1970 tento podíl klesl na 78 %. Od roku 1980 mluví těsná většina obyvatel německy. Vzhledem k malému počtu obyvatel se však poměry mohou výrazně měnit.
| Jazyky v Marmoreře | |||||||||
| Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
| Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
| Němčina | 14 | 51,85 % | 20 | 52,63 % | 28 | 57,14 % | |||
| Rétorománština | 11 | 40,74 % | 18 | 47,37 % | 17 | 34,69 % | |||
| Italština | 1 | 3,70 % | 0 | 0,00 % | 3 | 6,12 % | |||
| Počet obyvatel | 27 | 100 % | 38 | 100 % | 49 | 100 % | |||
Doprava
Marmorera leží poblíž hlavní silnice č. 3 z Churu přes Lenzerheide a průsmyk Julierpass do Engadinu. Na této trase jezdí také autobusová linka Postauto, obsluhující obec.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marmorera na německé Wikipedii.
- ↑ Surses [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-09-22 [cit. 2025-06-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c THÖNI, Gion Peder. Marmorera [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-08 [cit. 2025-06-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ GARTMANN, Joos. Das Postauto in Graubünden. Disentis: Desertina, 1984. ISBN 3-85637-074-9. S. 274. (německy)
- ↑ MARK, Paul J. Ein Bergdorf geht unter. Chur: Terra Grischuna-Verlag, 2005. 56 s. ISBN 3-7298-1143-6. (německy)
- ↑ Strom für Zürich - Ein Requiem für Marmorera - Spuren der Zeit [online]. SRG SSR, 1997 [cit. 2025-06-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ TOGNINA, Andrea; UNTERFINGER, Ester. Als der Hunger nach Energie ganze Dörfer frass [online]. swissinfo.ch, 2022-12-01 [cit. 2025-06-15]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marmorera na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (rétorománsky)
