Marie Novotná

Marie Novotná
Narození Praha
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání vysokoškolská pedagožka a překladatelka
Zaměstnavatel Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
Chybí svobodný obrázek.

Marie Novotná (7. prosince 1973 Praha) je badatelka v oboru staroseverské literatury a překladatelka ze staroseverštiny a norštiny.[1]

Život

Vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a norštinu a norskou literaturu na Filozofické fakultě UK. Redakčně a editorsky se podílela na vydání severských balad z pozůstalosti překladatele Ladislava Hegera a také na vydání korespondence Jana Patočky s komeniology a části korespondence Milady Blekastad, rozené Topičové. V roce 2018 obhájila doktorskou práci s titulem Pojetí těla v staroseverské literatuře, která vyšla i knižně.[2] Vedle tohoto tématu se věnuje problematice používání staroseverských jmen v českých překladech. V současné době působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.[3]

Je členkou dvou odborných asociací věnujících se staroseverské literatuře a jazyku: Viking society for Northern research a Advisory Board of International Saga Society, a rovněž spolku Překladatelé Severu.[3][4]

Publikační činnost[5][3]

Mezi světy. In: Plav 9/2009.

Novotná, M., Starý, J.: Rendering Old Norse names in translation into West-Slavic Languages. Scripta Islandica 65/2014.

Relation of Soul and Body. In: The 15th International Saga Conference, Sagas and the Use of the Past, ed. by Nordvig and Torfing, Aarhus: Aarhus University, 2012.

Hamr of the Old Norse body. In: The 16th International Saga Conference, Sagas and Space. Zurich and Basel, 2015.

Islandské rodové ságy. In: Staroislandské ságy. Praha: Garamond, 2015.

Adaptation of foreign words into Czech: the case of Icelandic proper names. Orð og tunga 18/2016.

Body description as a genre marker: Jómsvíkinga saga. In: Müller-Wille K., Heslop K., Richter A. K. , Rösli L. (eds.): Skandinavische Schriftlandschaften, Beiträge zur Nordischen Philologie 59/2017, pp. 68-71.

Pojetí těla ve staroseverské literatuře. Praha: Herrmann a synové, 2019.

Novotná, Marie (ed.): Hrdinství starých. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2021.

Bibliografie překladů[5]

Ze švédštiny

Cleve, Elisabeth: Drž tátu za ruku. Praha: Lidové noviny, 2004.


Z norštiny:

Seltzer, Wencke J.: Sedm němých let. Praha: Portál, 2008.

Kvæven, Tore: Drsný je zákon mé země. Praha: Plus, 2015.

Lunde, Stein Erik, Torseter, Øyvind: Nemůžu usnout. Praha: Cesta domů, 2018.


Ze staroseverštiny

Sága o Vilmudu Mimoňovi. In: Lživé ságy starého Severu. Praha: Herrmann a synové, 2015.

Ari Učený: Kniha o záboru země, Plav 9, 2009. S. 49–53.

Reference

  1. ↑ Marie Novotná – Databáze českého uměleckého překladu. www.databaze-prekladu.cz [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ Pojetí těla ve staroseverské literatuře – iLiteratura.cz. iLiteratura [online]. 2020-07-05 [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Mgr. Marie Novotná, Ph.D.. dmek.fhs.cuni.cz [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ Seznam členů Překladatelů Severu » Překladatelé Severu [online]. [cit. 2023-11-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b DATABAZEKNIH.CZ. Marie Novotná - autor. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2023-11-27]. Dostupné online. 

Zdroj