Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská (1798)

Arcivévodkyně Klementina
Arcivévodkyně Klementina Habsbursko-Lotrinská, cca 70. léta 19. století.
Arcivévodkyně Klementina Habsbursko-Lotrinská, cca 70. léta 19. století.
Jiná jména německy: Maria Klementina Franziska Josepha
italsky: Maria Clementina Francesca Giuseppa
Narození 1. března 1798
Palác Hofburg, Vídeň
Úmrtí 3. září 1881 (ve věku 83 let)
Zámek Chantilly, Chantilly, FrancieFrancie Francie
Příčina úmrtí zápal plic
Místo pohřbení Královská kaple, Dreux, FrancieFrancie Francie
Titul Kněžna ze Salerna
Nábož. vyznání Římská katolička
Choť Leopold, kníže ze Salerna
Děti Princezna Marie Karolína, vévodkyně z Aumale
Princ Ludovico
Rodiče František I.
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Rod Habsbursko-lotrinská dynastie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská (německy: Maria Clementina Franziska Josepha; 1. března 1798, Vídeň3. září 1881, Chantilly) byla rakouská arcivévodkyně a po sňatku s princem Leopoldem Neapolsko-Sicilským, knížetem ze Salerna, se stala kněžnou ze Salerna.

Život

Portrét Johanna Petera Kraffta.

Narodila se v císařském paláci Hofburg ve Vídni. Byla třetí přeživší dcerou Františka II., císaře Svaté říše římské, po rozpadu Svaté říše římské Františka I. Rakouského, a jeho manželky Marie Terezie Neapolsko-Sicilské.

Marie Klementina byla mladší sestrou Marie Luisy, francouzské císařovny, Ferdinanda I. Rakouského a Marie Leopoldiny, brazilské císařovny. Byla také starší sestrou Marie Karolíny, saské korunní princezny, arcivévody Františka Karla Rakouského a arcivévodkyně Marie Anny Rakouské.

Prostřednictvím své sestry Marie Luisy byla švagrovou Napoleona I. Francouzského; přes Marii Leopoldinu byla švagrovou Petra I. Brazilského (IV. Portugalského); prostřednictvím Marie Karolíny švagrová Fridricha Augusta II.

Marie Klementina byla provdána 28. července 1816 na zámku Schönbrunn ve Vídni za mladšího bratra své matky, prince Leopolda Neapolsko-Sicilského, knížete ze Salerna, nejmladšího syna krále Ferdinanda I. Neapolsko-Sicilského a arcivévodkyně Marie Karolíny Rakouské.

Z jejich čtyř dětí se dospělosti dožila pouze dcera, princezna Marie Karolína Neapolsko-Sicilská (1822–1869), která se 25. listopadu 1844 v Neapoli provdala za svého bratrance z otcovy strany, prince Jindřicha, vévodu z Aumale (1822–1897). Jindřich byl čtvrtým (a druhým nejmladším) žijícím synem krále Ludvíka Filipa Francouzského a jeho manželky princezny Marie Amálie Neapolsko-Sicilské.

Prostřednictvím své dcery měli Marie Klementina a Leopold sedm vnoučat, z nichž dvě dosáhla dospělosti. Ani jedno z těchto vnoučat se však neoženilo ani neporodilo vlastní děti.

Marie Klementina zemřela 3. září 1881 na zámku de Chantilly ve Francii, v domě svého ovdovělého zetě vévody Jindřicha. Bylo jí osmdesát tři let; přežila všechny své potomky. Byla pohřbena v královské kapli v Dreux ve Francii.

Potomci a rodina

Vyznamenání

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orleánská
 
 
Leopold II.
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
František I. Rakouský
 
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Isabela Farnese
 
 
Marie Ludovika Španělská
 
 
 
 
 
 
August III. Polský
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Karel III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Parmská
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
August III. Polský
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orleánská
 
 
Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Archduchess Clementina of Austria na anglické Wikipedii.

  1. Hof- und Staats-Handbuch des Kaiserthumes Österreich: 1868. [s.l.]: [s.n.] 854 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: OY0AAAAAcAAJ. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj