Marie Czartoryska

Marie Czartoryska
	württemberská vévodkyně
	Portrét Marie Anny Czartoryské, Ludwik Marteau (před 1800)
Úplné jméno	Marie Anna
Narození	15. března 1768; Varšava
Úmrtí	21. října 1854; Paříž
Manžel	Ludvík Württemberský
Potomci	Adam Württemberský
Rod	Czartoryští
Otec	Adam Kazimierz Czartoryski
Matka	Izabela von Flemming
Podpis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Czartoryska (Marie Anna; 15. března 1768, Varšava – 21. října 1854, Paříž) byla polská šlechtična, spisovatelka, hudebnice a filantropka.

Život

Marie Anna se narodila jako dcera Adama Kazimíra Czartoryského a Izabely von Flemmingové. Už v její době se však všeobecně mělo za to, že ve skutečnosti dcerou posledního polského krále Stanislava II. Augusta, jenž byl jedním z četných milenců její matky. Dětství strávila v Modrém paláci ve Varšavě a v Powązkách. V roce 1782 se s rodiči přestěhovala do města Puławy.

V letech 1784–1793 byla vdaná za Ludvíka Württemberského (švagra ruského následníka trůnu, careviče Pavla I.), který se stal v roce 1792 hejtmanem litevské armády ve válce proti Rusku. Marie se s ním rozvedla, když vyšla najevo jeho zrada Polsko-litevské unie během bojových akcí. Mariin jediný syn Adam byl ponechán u svého otce a vyrůstal v atmosféře nevraživosti vůči své matce a Polsku (což se o mnoho let později projevilo během listopadového povstání, kdy jako velitel v ruských službách osobně nařídil ostřelovat a následně vyrabovat puławský zámek, odkud vyhnal do exilu svou matku i babičku).

Po rozvodu žila Marie převážně ve Varšavě, v letech 1798 až 1804 trávila zimy ve Vídni a léta v Puławách. V letech 1808 až 1816 hostila ve Varšavě svůj vlastní literární salón („Modré soboty“). Mezi jejími hosty byl např. i Julian Ursyn Niemcewicz. Účastnila se též setkání společnosti Towarzystwo Iksów. V roce 1816 vydala dílo Malvína neboli intuice srdce, které je považováno za první polský psychologický román; napsala kromě toho i téměř dvě desítky jiných děl (včetně deníků z cest nebo inventářů pulawských zámeckých sbírek, které její matka koncipovala jako první polské národní muzeum), ale ty zůstaly dochovány povětšinou v rukopisech.

Okouzlena malebnou vesničkou Pilica v Mazovsku ji koupila, nechala tam postavit palác, kostel a vytvořit anglický park, který byl považován za jeden z nejkrásnějších v Evropě a konkuroval ostatním parkům v Polsku: parku Powązki (založeném její matkou Izabelou) a parku Arcadia kněžny Heleny Radziwiłłové.

Marie byla též aktivní filantropkou. Zajišťovala vzdělání a vydávala naučné kalendáře pro rolnictvo.

Během tvrdých bojů listopadového povstání proti Rusům byla počátkem března 1831 donucena spolu s matkou a polorodou sestrou Cecilií navždy opustit Puławy (viz výše). Uchýlila se na jiné rodové statky, ve vsi Wysocko v západní části Haliče. V roce 1837, dva roky po smrti matky, nakonec odešla do Paříže, kde žila se svým bratrem Adamem Jiřím Czartoryským. V Paříži také 21. října 1854 ve věku 86 let zemřela.

Dílo

Literatura

Malvína neboli intuice srdce (1816)
Venkovské romány (1819)
Básně (částečně 1888, jinak rkp.)
Popis některých velmi vzácných památek chovaných v Sibylině svatyni v Puławách (~1827, rkp.)
Události v Puławách (po 1834, rkp.)
Paměti let 1792 a 1794 (rkp.)

Komorní hudba

klavírní kusy (vydáno Antonim Kocipinskim)

Vokální hudba

Stefan Potocki (vydáno Rogoczym)

Galerie

Maruščin palác (Palac Marynki) v Puławách byl postaven pro Marii jejími rodiči
Izabela Czartoryska, rozená Flemingová, Mariina matka
Vévoda Ludvík Württemberský, její manžel, na obraze s bratrem a synem (1800)
Vévoda Adam Württemberský, Mariin syn. Portrét od Johanna Dominika Bossiho (1805)