Maria Ohisalová

Maria Ohisalová
Maria Ohisalová (10. června 2022)
Maria Ohisalová (10. června 2022)
Ministryně životního prostředí a klimatu
Ve funkci:
7. června 2022 – 20. června 2023
Předseda vlády Sanna Marinová
Předchůdce Emma Kari
Nástupce Kai Mykkänen
Ministryně vnitra
Ve funkci:
6. června 2019 – 19 listopadu 2021
Předseda vlády Antti Rinne
Sanna Marinová
Předchůdce Kai Mykkänen
Nástupce Krista Mikkonenová
poslankyně parlamentu
Úřadující
Ve funkci od:
17 dubna 2019
Vůdkyně Zeleného svazu
Ve funkci:
15. června 2019 – 10. června 2023
Předchůdce Pekka Haavisto
Nástupce Sofia Virta
Stranická příslušnost
Členství Zelený svaz
Rodné jméno Maria Karoliina Ohisalo
Narození 8. března 1985 (38 let)
Helsinky
Sídlo Helsinky a Vesala
Alma mater Mäkelänrinne Upper Secondary School (do 2004)
Helsinská univerzita (do 2011)
University of Eastern Finland (do 2017)
Profese politička a socioložka
Náboženství luteránství
Ocenění Cross of Merit of the Frontier Guards (2022)
komandér Řádu bílé růže (2022)
Webová stránka www.mariaohisalo.fi
Commons Maria Ohisalo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria Karoliina Ohisalová (nepřech. Ohisalo, * 8. března 1985 Helsinky) je finská politička. Od dubna 2019 je poslankyní finského parlamentu. V letech 2019–2023 vedla politickou stranu Zelený svaz. V letech 2019–2021 byla ministryní vnitra ve vládách Anttiho Rinneho a Sanny Marinové, od června 2022 do června 2023 byla ve vládě Marinové ministryní životního prostředí.

Život a politická kariéra

Její dětství bylo poznamenáno otcovou závislostí na alkoholu, která rodinu uvrhla do chudoby.[1] Navštěvovala sportovní střední školu a závodně se věnovala fotbalu, cyklistice a atletice. Pak se zaměřila na studium sociologie, získala magisterský titul na Helsinské univerzitě a doktorát na Východofinské univerzitě. Pracovala pro nadaci Y-Säätiö, poskytující bydlení a jídlo sociálně potřebným osobám.

V roce 2008 se stala členkou Zeleného svazu a v letech 2013 až 2014 byla spolupředsedkyní jeho mládežnické organizace. V roce 2017 se stala členkou helsinské městské rady a v roce 2019 byla zvolena do finského parlamentu. V červnu 2019 se stala ministryní vnitra ve vládě Anttiho Rinneho a nahradila Pekku Haavista v čele Zeleného svazu. V roce 2021 odešla na mateřskou dovolenou, po návratu ji premiérka Sanna Marinová v roce 2022 jmenovala ministryní životního prostředí. Vede také poslanecký tým pro dohled na opatření k ochraně klimatu.[2]

Podporuje zavedení základního nepodmíněného příjmu.[3] Vyhlásila plán, podle něhož má Finsko do roku 2035 dosáhnout uhlíkové neutrality. Za jejího působení v čele ministerstva vnitra zorganizovalo hnutí Extinction Rebellion v Helsinkách blokádu dopravy a opoziční poslanci Ohisalovou kritizovali za příliš měkký přístup k protestujícím.[4]

Po neúspěchu v parlamentních volbách v roce 2023, kdy strana ztratila sedm ze dvaceti křesel, byla na stranickém sjezdu 10. června 2023 odvolána z čela Zeleného svazu.[5]

Reference

  1. ↑ Equal Times Dostupné online
  2. ↑ Daily Finland Dostupné online
  3. ↑ Finland Politics Dostupné online
  4. ↑ Helsinki Times Dostupné online
  5. ↑ Greens elect Sofia Virta as new party leader. yle.fi [online]. yle, 2023-06-10 [cit. 2023-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj