Marginocephalia

Jak číst taxoboxMarginocephalia
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura až svrchní křída, asi před 161 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Kostra pentaceratopse, zástupce kladu
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída plazi (Sauropsida)
Nadřád dinosauři (Dinosauria)
Řád ornitoscelidi (Ornithoscelida)
Podřád ptakopánví (Ornithischia)
Infrařád Cerapoda
Nadčeleď Marginocephalia
Sereno, 1986
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marginocefalové („lemované hlavy“) jsou příslušníky kladu Marginocephalia. Patří sem dvě velké a početné skupiny býložravých (a výjimečně snad i všežravých) dinosaurů - ptakopánví dinosauři pachycefalosauři a tzv. rohatí dinosauři (ceratopsové).[1]

Historie

Původně byli rohatí dinosauři (jako byl například rod Centrosaurus) rekonstruováni s předními končetinami vybočujícími do stran, zatímco zadní již byly vzpřímené. Tyto zastaralé představy však byly ve druhé polovině 20. století napraveny i díky objevu fosilních otisků stop a lepší interpretaci jejich kosterní anatomie.[2]

Albertaceratops, zástupce kladu

Popis

Jde vesměs o býložravé, po dvou i po čtyřech končetinách se pohybující dinosaury, charakterizované přítomností kostěného „límce“ či „lemu“ na zadním okraji lebky. Často jejich hlavy zdobily také výrazné rohy nebo kostěné výstupky. Někteří zástupci měli lebku dlouhou i přes 270 centimetrů (např. Eotriceratops, Torosaurus).[3]

Evoluce

Zástupci tohoto kladu se zřejmě poprvé objevili v období svrchní jury před zhruba 156 miliony let (geol. stupeň kimmeridž) a největšího rozkvětu dosáhli až ve svrchní křídě, kdy se objevují také největší formy pachycefalosaurů i ceratopsidů. Tito dinosauři vyhynuli při velkém hromadném vymírání na konci křídy před 66 miliony let.

Zařazení a taxonomie

Sesterskou skupinou kladu Marginocephalia je skupina Ornithopoda, tyto dvě skupiny tvoří klad Cerapoda. Klad Marginocephalia se dělí do dvou podskupin – Pachycephalosauria a Ceratopsia.

Odkazy

Reference

  1. ↑ SOCHA, Vladimír. Dinosauří statistika roku 2020. OSEL.cz [online]. 8. července 2020. Dostupné online. 
  2. ↑ Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, str. 206.
  3. ↑ SOCHA, Vladimír. Kolosální ceratopsid Torosaurus. OSEL.cz [online]. 4. května 2017. Dostupné online.  (česky)

Externí odkazy

Zdroj