Marcus Iunius Brutus

Marcus Junius Brutus
Narození 85 př. n. l.
Úmrtí 23. října 42 př. n. l. (ve věku 42–43 let)
Filippoi
Příčina úmrtí penetrating trauma
Povolání filozof, básník a starořímský politik
Politická strana Optimáti
Choť Claudia (do 45 př. n. l.)[1][2]
Porcia Catonis (45–43 př. n. l.)[1][3]
Partner(ka) Volumnia Cytheris
Rodiče Marcus Iunius Brutus[4][1][5] a Quintus Servilius Caepio[4] a Servilia Caepionis[1][6] a Hortensia[7]
Rod Junii Bruti
Příbuzní Marcus Junius Silanus, Junia Tertia[1][8], Junia Prima[1][9] a Junia Secunda[1][10] (sourozenci)
Calpurnius Bibulus (nevlastní syn)
Decimus Iunius Brutus Albinus
Funkce praetor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marcus Iunius Brutus (85 př. n. l. – 23. října 42 př. n. l.) byl římský politik, zastánce republikánského zřízení a jeden z iniciátorů spiknutí proti diktátoru Gaiu Iuliu Caesarovi. Pocházel ze slavného římského rodu Juniů, který se významně podílel na svržení římských králů a nastolení republiky, jeho členem, tedy i Marcovým příbuzným, byl například Lucius Iunius Brutus.

Brutus byl dlouhá léta Caesarovým blízkým přítelem. Roku 44 př. n. l. mu Caesar svěřil úřad městské praetury. Brutus však byl zastáncem republikánského zřízení, jež bylo v té době ve vážné krizi, kterou ještě prohlubovaly snahy Caesara po monarchistické vládě. To bylo důvodem Brutovy účasti na spiknutí proti diktátorovi, jemuž se postavil do čela. Na Caesarově zavraždění v březnu 44 př. n. l. se podílel osobně. Poté odešel do Malé Asie, aby tu shromáždil vojsko k boji s Caesarovými přívrženci. Roku 42 př. n. l. byl poražen Marcem Antoniem a Octavianem u Filipp. Po prohrané bitvě spáchal sebevraždu. Autorem Brutova životopisu je Plútarchos.

Galerie

  • Marcus Iunius Brutus
    Marcus Iunius Brutus

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  2. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  3. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  4. ↑ a b Dostupné online.
  5. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  6. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  7. ↑ Susan Treggiari: Servilia and her Family.
  8. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  9. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]
  10. ↑ Digital Prosopography of the Roman Republic. Dostupné online. [cit. 2021-06-10]

Externí odkazy

Zdroj