Maramurešské pohoří

Maramurešské pohoří
Munții Maramureșului
Мармароський масив
Nejvyšší bod 1962[1] m n. m. (Farcău)
Nadřazená jednotka Vnitřní Východní Karpaty
Sousední
jednotky		 Rodna, Depresiunea Maramureșului, Čornohora, Hrynjavy, Obcina Mestecăniș
Světadíl Evropa
Stát RumunskoRumunsko Rumunsko
UkrajinaUkrajina Ukrajina
Horniny krystalické horniny
Povodí Tisa
Souřadnice 47°58′4″ s. š., 24°33′51″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maramurešské pohoří, rumunsky Munții Maramureșului (ukrajinsky Мармароський масив, Marmaros'kyj masyv nebo Рахівські гори, Rachivs'ki hory), je pohoří na rumunsko-ukrajinských hranicích. Patří k jádrovým pohořím Vnitřních Východních Karpat. Z hlediska rumunského členění rumunských Východních Karpat patří do nejsevernější skupiny zvané Maramurešské a Bukovinské Karpaty (Carpații Maramureșului și Bucovinei). V širším smyslu jsou někdy z rumunského pohledu za Maramureš považovány celé Poloninské Karpaty.[2]

Jižní svahy spadají do Maramurešské kotliny (Depresiunea Maramureșului) s řekami Vișeu a Iza; za ní se zvedají pohoří Țibleș a Rodna. V závěru kotliny na jihovýchodě je Maramureš oddělen od Rodny sedlem Prislop (1416 m). Kotlina ohraničuje pohoří Maramureš i ze západu, kde se na rumunsko-ukrajinské hranici Vișeu vlévá do Tisy. Na ukrajinské straně ohraničuje pohoří ze západu tok Tisy, ze severu údolí její zdrojnice Bílé Tisy (Біла Тиса), která odděluje Maramureš (zde též Rachivské hory) od Čornohory. Dále na východ k Maramureši přiléhají ukrajinské Čivčiny a Hrynjavy. Nejvyšší vrchol Maramureše, Farcău, neleží na hlavním hraničním hřebeni, ale na bočním hřebeni vybíhajícím k jihu do rumunského vnitrozemí. Jeho nadmořská výška je v různých zdrojích udávána různě: 1956,[3] resp. 1962 m.[1]

Pohoří je velmi řídce obydlené pastevci. V karpatských lesích žijí medvědi, rysi a vlci.

  • Farcău od jihu
    Farcău od jihu
  • Pop Ivan od východu
    Pop Ivan od východu

Reference

  1. ↑ a b Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. 223 pp. Olympia, Praha, 1986.
  2. ↑ Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. 223 pp. Olympia, Praha, 1986. Str. 16.
  3. ↑ Rumunsko, automapa 1:750000. Kartografie, Praha, 1991. ISBN 80-7011-111-9

Literatura

  • Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. Olympia, Praha, 1986
  • FÖLDVARY, Gábor Z., 1988. Geology of the Carpathian Region. Singapore: World Scientific Publishing Company. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj