Mantov

Mantov
Kaplička
Kaplička
Lokalita
Charakter část obce
Obec Chotěšov
Okres Plzeň-jih
Kraj Plzeňský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°38′53″ s. š., 13°12′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 539 (2021)[1]
Katastrální území Mantov (4,22 km²)
Nadmořská výška 340 m n. m.
PSČ 333 01
Počet domů 186 (2021)[2]
Mantov
Mantov
Další údaje
Kód části obce 53180
Kód k. ú. 653187
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mantov je část obce Chotěšov v okrese Plzeň-jih. Nachází se asi jeden kilometr jihovýchodně od Chotěšova. Prochází zde silnice II/230. V roce 2011 zde trvale žilo 488 obyvatel.[3]

Mantov je také název katastrálního území o rozloze 4,22 km².[4] V katastrálním území leží i osada Pančava.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1272.[5]

Černé uhlí se u Mantova začalo dobývat okolo roku 1780. Postupně zde vzniklo mnoho drobných dolů. K větším podnikům patřily doly Hermann a Dittrich, které byly otevřeny dědici Hermanna Dietricha Lindheima roku 1862 a původně těžily tři sloje v hloubce do sta metrů. Poté, co je roku 1863 převzalo Mantovské těžařstvo, byly prohloubeny na 166 metrů a vlečkou napojeny do Stoda. Časem se staly majektem Západočeského horního a hutního spolku a Západočeského báňského akciového spolku. Po roce 1890 sloužily jako větrací šachty dolu Austria a uzavřeny byly okolo roku 1921. Okolo roku 1850 založila hrabata Waldstein a Schönborn důl Josef, který o tři roky později koupil Hermann Dietrich Lindheim a roku 1863 jej převzalo Mantovské těžařstvo. V blízkosti dolu Josef se nacházely doly Leopold a Petr.[6]

Západně od dolu Hermann, přibližně u silážních jam, býval pod poloviny devatenáctého století důl Mariahilf I. a jižně od něj Mariahilf II. Také tyto doly v roce 1853 koupil Hermann Lindheim. Posledním dolem v okolí byl důl Radbuza u osady Pančava. V roce 1877 patřil Löwovi ze Stoda, později se stal majetkem Západočeského báňského akciového spolku a uzavřen byl po roce 1920. Další velký důl Austria se nacházel v průmyslovém areálu Metálka východně od vesnice. Dosáhl hloubky 250 metrů a byl propojen s šachtou Hůrka u Losiny, která sloužila jako větrací jáma. Dne 28. srpna 1918 v dole došlo k výbuchu, při kterém zemřelo třináct horníků. Součástí dolu byla v letech 1892–1916 koksovna. Důl Austria byl uzavřen v roce 1920. O kilometr dál na severovýchod býval v letech 1912–1924 důl Ruska.[6]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 344 585 762 1 037 1 147 1 235 1 207 928 851 676 527 457 508 488 539
Počet domů 42 64 70 94 110 117 138 157 157 145 135 142 152 155 186

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Mantov byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Stříbro, ale v roce 1950 v okrese Přeštice. Od roku 1960 je částí obce Chotěšov v okrese Plzeň-jih.[9]

Pamětihodnosti

  • Dům dělnické kolonie – hornická kolonie Werk, z toho jen: čp. 35 a 40

Osobnosti

  • Martin Krippner (23. září 1817 Mantov – 1894 Warkworth, Nový Zéland), zakladatel novozélandské obce Puhoi[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 243. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 306. 
  6. ↑ a b DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 163–195. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-10-19]. S. 321. Dostupné online. 
  10. ↑ NEKOLA, Martin. Po stopách Čechů na Novém Zélandu: ...za dlouhým bílým oblakem. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství Machart, 2021. 191 s. ISBN 978-80-7656-027-7. S. 7–23. 

Externí odkazy

Zdroj