Manifest IFLA a UNESCO o veřejných knihovnách

Manifest IFLA a UNESCO o veřejných knihovnách
Typ manifest
Data
Ratifikováno 18. července 2022
Strany
Autoři UNESCO
Obsah
Jazyk čeština

Manifest IFLA a UNESCO o veřejných knihovnách je dokument, který schválila Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) v roce 1949. Nová aktualizovaná verze vyšla 18. července 2022.[1] Nová verze se zabývá změnami ve společnosti a technologiích, tak aby bylo zajištěno, že manifest bude nadále odrážet realitu a poslání veřejných knihoven.[2]

Historie

Knihovnické prostředí se s dobou výrazně proměňuje, proto Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (zkráceně IFLA ) v roce 2020 zahájila proces revize a aktualizace textu manifestu. V tomto roce IFLA připravila dotazník, dostupný ve čtrnácti jazycích včetně angličtiny a češtiny, který následně vyplnilo více než 750 respondentů. Českým knihovníkům byla možnost zapojit se do šetření prostřednictvím elektronických konferencí Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky ( zkráceně SKIP).[3]

Výsledky aktualizace byly slavnostně představeny na 87. Světovém knihovnickém a informačním kongresu, který IFLA pořádala ve dnech 26.–29. července 2022 v irském Dublinu. Český překlad manifestu byl připraven v srpnu 2022.[3]

Principy manifestu

Manifest IFLA a UNESCO o veřejných knihovnách prohlašuje, že veřejné knihovny jsou živou silou, které podporují informace, začleňování, vzdělávání a také kulturu. Dokument dále uvádí, že veřejné knihovny jsou nezbytným faktorem udržitelného rozvoje, duchovního blahobytu a individuálního naplnění míru pomocí úsilí všech jednotlivců.[2]

Knihovny v každé zemi pomáhají zajistit, aby práva zaměřující se na vzdělání, účast ve společnosti a na kulturním životě komunity byla dostupná všem bez rozdílu. UNESCO proto vyzývá všechny země, aby podporovaly veřejné knihovny a aktivně se zapojovaly do jejich rozvoje.[1]

  • Financování – přístup do veřejných knihoven a k jejím službám by měl být ve své podstatě bezplatný. Veřejné knihovny musí být financovány ze státních a místních zdrojů.
  • Legislativa – týká se duševního vlastnictví a autorských práv, ty musí veřejným knihovnám zajistit stejné příležitosti k přístupu digitálnímu obsahu jako je tomu u tradičních zdrojů.
  • Služby knihoven – služby musí být ve fyzické nebo digitální podobě přístupné všem členům komunity. Proto je důležité vhodné umístění knihovny, správné vybavení, dobré zázemí pro studium a čtení, dostatečné technické vybavení a vhodnou provozní dobu pro uživatele knihovny. Služby by měly být přizpůsobeny potřebám jednotlivých uživatelů. Může se jednat o potřeby uživatelů ohrožených sociálním vyloučením, se speciálními potřebami, hovořící více jazyky či původním uživatelům v rámci komunity. Aby byly zajištěny adekvátní služby, jsou důležité dostatečné materiální a lidské zdroje a odborné průběžné vzdělávání knihovníka.

Poslání veřejné knihovny

Manifest o veřejných knihovnách z roku 1994 uvádí 12 klíčových poslání souvisejících s kulturou, vzděláním, gramotností a informacemi.[4]

Aktuální verze z roku 2022 obsahuje 11 klíčových úloh, které přispívají k naplňování cílů udržitelného rozvoje a k budování spravedlivější, humánnější a udržitelnější společnosti:

  1. poskytovat lidem ve všech životních etapách přístup k široké škále informací a myšlenek bez cenzury, podporovat formální a neformální vzdělávání na všech úrovních i celoživotní učení
  2. poskytovat příležitosti k osobnímu tvůrčímu rozvoji a podněcovat představivost, kreativitu, zvídavost a empatii;
  3. vytvářet a upevňovat čtenářské návyky dětí od jejich narození do dospělosti;
  4. iniciovat a podporovat účast všech lidi různých věkových kategorií na činnostech a programech zaměřených na čtenářskou gramotnost s cílem vytvářet čtenářské dovednosti i dovednost psaní a napomáhat rozvoji mediální, informační a digitální gramotnosti za účelem vytváření informované demokratické společnosti;
  5. poskytovat své komunitě, kdykoliv je to možné, služby jak osobně, tak na dálku prostřednictvím digitálních technologií umožňujících přístup k informacím, fondům a programům;
  6. zajišťovat všem lidem přístup ke všem druhům komunitních informací a příležitostem pro sdružování v místě, a to s ohledem na podstatnou úlohu knihovny ve společnosti;
  7. poskytovat svým komunitám přístup k vědeckým poznatkům, např. výsledkům výzkumu a informacím o zdraví, které mohou ovlivnit životy příjemců těchto informací, a rovněž umožnit účast na vědeckém pokroku;
  8. poskytovat adekvátní informační služby místním podnikům, sdružením a zájmovým skupinám;
  9. zachovat a umožnit přístup k údajům, poznatkům a dědictví, které se týkají místa i původních obyvatel (včetně ústní tradice), nabídnout prostředí, jež umožní místní komunitě převzít aktivní roli při identifikaci obsahu, který má být zachycen, uchován a sdílen v souladu s přáním komunity;
  10. podporovat mezikulturní dialog a napomáhat kulturní rozmanitosti;
  11. podporovat uchování a přístup ke kulturnímu dědictví a umožnit otevřený přístup k vědeckým poznatkům, k výzkumu a inovacím, jak jsou vyjádřeny v tradičních nebo digitálních a digitalizovaných dokumentech.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku UNESCO Public Library Manifesto na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c UNESCO; INTERNATIONAL FEDERATION OF LIBRARY ASSOCIATIONS AND INSTITUTIONS (IFLA). Manifest IFLA a UNESCO o veřejných knihovnách 2022. repository.ifla.org. 2022-09-12. Dostupné online [cit. 2025-03-29]. 
  2. ↑ a b INSTITUT, Národní knihovna ČR-Knihovnický. Informace pro knihovny - portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. ipk.nkp.cz [online]. [cit. 2025-03-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Nové znění Manifestu IFLA a UNESCO o veřejných knihovnách | Bulletin SKIP. bulletinskip.skipcr.cz [online]. [cit. 2025-04-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ UNESCO; INTERNATIONAL FEDERATION OF LIBRARY ASSOCIATIONS AND INSTITUTIONS (IFLA). Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách 1994. repository.ifla.org. 2016-04. Dostupné online [cit. 2025-03-29]. 

Externí odkazy

Zdroj