Malonty

Malonty
Kostel svatého Bartoloměje
Kostel svatého Bartoloměje
Znak obce MalontyVlajka obce Malonty
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Kaplice
Obec s rozšířenou působností Kaplice
(správní obvod)
Okres Český Krumlov
Kraj Jihočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°41′10″ s. š., 14°34′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 416 (2023)[1]
Rozloha 61,30 km²[2]
Nadmořská výška 681 m n. m.
PSČ 382 41, 382 91
Počet domů 456 (2021)[3]
Počet částí obce 8
Počet k. ú. 9
Počet ZSJ 9
Kontakt
Adresa obecního úřadu Malonty 27
382 91 Malonty
podatelna@obecmalonty.cz
Starosta Vladimír Malý
Oficiální web: www.obecmalonty.cz
Malonty
Malonty
Další údaje
Kód obce 545619
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Malonty (německy Meinetschlag) leží v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Nachází se na severozápadním okraji Novohradských hor v nadmořské výšce 681 m. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Název

Původní název obce Menholt se změnil na Maynholthov a kolem roku 1364 na Maynatisslag. Německý název Meinetschlag se vyvinul z původního Meinholtsslag – Meinholtova paseka nebo mýtina. České jméno obce mělo nejdříve tvar Manholty a z toho vzniklo přesmykem Malonty.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360.[5] Zakladateli Malont byli němečtí kolonisté, kteří byli povoláni od pánů z Michalovic z Horních Rakous do Čech, aby zde vymýtili lesy. Tito osídlenci založili v okolí obce dvě sklárny, měli i dva domy s právem vařit pivo. V roce 1387 přešly Malonty spolu s velešínským a benešovským panstvím na Rožmberky. Roku 1456 patřily Malonty Jakubu Czandlovi. Dne 17. června 1583 zastavil Petr Vok z Rožmberka úroky ze vsi Malonty. Malonty v té době měly vlastní rychtu a patřily k nim i osady Meziříčí a Jaroměř. V roce 1611 přešly Malonty na pány ze Švamberka a po bitvě na Bílé hoře, v roce 1620, se Malonty staly majetkem hraběte Buqoye (panství novohradské). První písemná zpráva o zdejší škole je z roku 1686.

V letech 1938 až 1945 bylo území obce v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu. V roce 1946 byla většina obyvatel (německého původu) vysídlena.[6]

Přírodní poměry

V Malontech nebo v jejich nejbližším okolí se nachází rybníky, Velký a Malý hodonický, Daňka a Veliška. Kolem obce teče potok Kamenice, na kterém je postavena nádrž Květoňov. Nedaleko se nachází nádrž Dobechov, ve které končí potok Dobechovský. Další je Soběnovská přehrada, která je považována za nejstarší nádrž v jihočeském regionu (1925).[7] Nachází se zde také mnoho malých rybníků, které nemají jiné než rybářské nebo chovatelské účely.

V obvodu územní působnosti obce Malonty se nachází přírodní park Novohradské hory.

Na území obce je přírodní rezervace Rapotická březina, která je součástí Ptačí oblasti Novohradské hory a přírodního parku Novohradské hory.

Části obce

  • Bělá (Zirnetschlag) – 3 km jižně od Malont. Vznik obce je datován před rok 1358. Pod názvem Byela ji založili páni z rodu Michalovců z Velešína. Již před rokem 1412 byla v držení pánů z Rožmberka. Petr Vok prodal v roce 1492 panský dvůr v Bělé Šavlovi z Tiché za 60 kop grošů. Konečným vlastníkem se stal šlechtický rod Buquoyů. Ves byla až do nedávné minulosti zaměřena na zemědělství a lesnictví. Některé chalupy jsou využívány k rekreaci. V současné době je zde pouze restaurace. Dominantou obce je kaple, která je částečně rekonstruována.
  • Bukovsko – Ves 3 km jižně od Malont, místní služby již zanikly. Využívány další rekreační chalupy.
  • Desky – Ves je využívána především rekreanty (chaty, chalupy a rekreační zařízení k dětské rekreaci). Nachází se 3 km severně od Malont.
  • Jaroměř – V letním období zde funguje dětské rekreační zařízení.
  • Meziříčí – Původním jménem Ulrich se nachází 2 km severně od Malont se zbytkem zemědělské výroby. Nachází se zde také soukromá pila.
  • Radčice – Osada s převážně rekreačním využitím. Nachází se zde východně od Malont nad Pohořským potokem. V letním období je okolí potoka využíváno mnoha skautskými oddíly ke stanování.
  • Rapotice

Zaniklé vesnice

Ve správním území obce stávaly zaniklé vesnice Hodonice a Velíška.

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny [online]. [cit. 2022-10-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 206. 
  6. ↑ Kronika obce Malonty. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 10–11. 
  7. ↑ KOSTOHRYZOVÁ, Romana. Soběnovská přehrada [online]. ČRo České Budějovice, 2011-05-12 [cit. 2013-10-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ Výklenková kaple [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Socha sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 
  10. ↑ Boží muka [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-12-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŤOUPALÍK, Jan. Osudy jedné pohraniční obce v Jižních Čechách. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj