Magdalena Klevská

Magdalena Klevská
falcko-zweibrückenská hraběnka a vévodkyně
Portrét
Narození 2. listopadu 1553
Úmrtí 30. srpen 1633
Manžel Jan I. Falcko-Zweibrückenský
Potomci Ludvík Vilém Falcko-Zweibrückenský
Marie Alžběta Falcko-Zweibrückenská
Anna Magdaléna Falcko-Zweibrückenská
Jan II. Falcko-Zweibrückenský
Fridrich Kazimír Falcko-Zweibrückensko-Landsberský
Kazimír Falcko-Zweibrückenský
Amálie Jakobäa Henrietta Falcko-Zweibrückenská
Alžběta Dorotea Falcko-Zweibrückenská
Anna Kateřina Falcko-Zweibrückenská
Rod La Marck
Otec Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
Matka Marie Habsburská
Příbuzní Anna Klevská, Marie Eleonora Klevská, Sibyla Julišsko-Klevská, Charles Frederick of Jülich-Cleves-Berg a Jan Vilém Julišsko-Klevský (sourozenci)
Karel X. Gustav, Marie Eufrozýna Falcká[1], Kristýna Magdalena Falcko-Zweibrückenská, Eleonora Kateřina Falcká a Adolf Jan I. Falcký (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Magdalena Klevská (2. listopadu 1553 – 30. srpna 1633) byla sňatkem zweibrückenskou falckraběnkou a vévodkyní.

Život

Magdalena se narodila jako třetí dítě vévody Viléma z Jülich-Cleves-Bergu a jeho manželky Marie, dcery císaře Ferdinanda I. Habsburského.

V roce 1579 se jako šestadvacetiletá provdala za o tři roky staršího falckraběte Jana I. Zweibrückenského. Císař Karel V. udělil v roce 1546 vévodství Jülich-Kleve-Berg právo ženského následnictví. A tak, když v roce 1609 zemřel její bratr Jan Vilém bezdětný, začala hrát Magdalena a její sestry zásadní roli v otázce, kdo zdědí důležité severozápadní německé území. Magdalenin manžel si nárokoval dědictví pro Falc-Zweibrücken, stejně jako braniborský kurfiřt Jan Zikmund, manžel Magdaleniny neteře Anny, dcery Marie Eleonory Klevské (Jan Zikmund tvrdil, že jeho svatební smlouva z roku 1573 mu dávala nejlepší nárok). Třetím žadatelem byl neuburský falckrabě Filip Ludvík, manžel další Magdaleniny sestry Anny a zároveň bratr jejího manžela. Nakonec si Jülich-Kleve-Berg na základě dohody s císařem nárokovalo Saské vévodství.

Protože všichni žadatelé byli členy rozsáhlých evropských koalic a Habsburkové a Francie byli nepřímo zapojeni, hrozil mezinárodní konflikt: válka o dědictví jülišské. Po smrti francouzského krále Jindřicha IV. však mohl být konflikt prozatímně vyřešen smlouvou z Xantenu. Vévodství bylo rozděleno mezi Braniborsko a Falc-Neuburg. Mezitím Magdalenin manžel zemřel a nárok zdědil jejich nejstarší syn Jan, který podle smlouvy z Xantenu žádný podíl nedostal.

Magdalena zemřela 30. srpna 1633 ve věku 79 let jako poslední ze všech svých sourozenců.

Potomci

S manželem Janem měla Magdalena deset dětí, z nichž se pět dožilo dospělosti:

  • 1. Ludvík Vilém Falcko-Zweibrückenský (28. 11. 1580 Zweibrücken – 26. 3. 1581 tamtéž)[2]
  • 2. Marie Alžběta Falcko-Zweibrückenská (7. 11. 1581 Zweibrücken – 18. 8. 1637 Lauterecken)[3]
    ⚭ 1601 Jiří Gustav Falcko-Veldenzský (6. 2. 1564 – 3. 6. 1634), falckrabě z Veldenz od roku 1592 až do své smrti[4][5]
  • 3. Anna Magdaléna Falcko-Zweibrückenská (11. 1. 1583 Zweibrücken – 7. 2. 1583 tamtéž)[6][7]
  • 4. Jan II. Falcko-Zweibrückenský (26. 3. 1584 Bad Bergzabern – 9. 8. 1635 Mety), falckrabě zweibrückenský od roku 1604 až do své smrti[8][9]
    I. ⚭ 1604 Kateřina z Rohanu (20. 6. 1578 Blain – 10. 5. 1607 Zweibrücken)[10][11]
    II. ⚭ 1612 Luisa Juliana Falcká (16. 7. 1594 Heidelberg – 28. 4. 1640 Meisenheim)[12][13]
  • 5. Fridrich Kazimír Falcko-Zweibrückensko-Landsberský (10. 6. 1585 Zweibrücken – 30. 9. 1645 Montigny-Montfort), falckrabě zweibrückensko-landsberský od roku 1604 až do své smrti[14][15]
    ⚭ 1616 Emílie Antverpiana Nasavská (9. 12. 1581 Antverpy – 28. 9. 1657 Obermoschel)[16][17]
  • 6. Alžběta Dorotea Falcko-Zweibrückenská (16. 7. 1586 – 23. 11. 1593)[18][7]
  • 7. Kazimír Falcko-Zweibrückenský (20. 4. 1589 Zweibrücken – 18. 6. 1652), falckrabě z Kleeburgu od roku 1604 až do své smrti[19][20]
    ⚭ 1615 Kateřina Švédská (10. 11. 1584 Nyköping – 13. 12. 1638 Västerås)[21][22]
  • 8. mrtvě narozená dcera (*/† 7. 6. 1590 Zweibrücken)[23][7]
  • 9. Amálie Jakobäa Henrietta Falcko-Zweibrückenská (26. 9. 1592 Zweibrücken – 18. 5. 1655 Düsseldorf)[7][24]
    ⚭ 1638 hrabě Jacopo de Pestacalda († 1645)[25]
  • 10. Anna Kateřina Falcko-Zweibrückenská (28. 7. 1597 Kirkel – 2. 12. 1597 tamtéž)[26][7]

Vývod z předků

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magdalene of Jülich-Cleves-Berg na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Pfalzgraf Ludwig Wilhelm von Zweibrücken: Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ Pfalzgräfin Marie Elisabeth von Zweibrucken: Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ Georg Gustav, Pfalzgraf von Veldenz zu Lauterecken : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ George Gustavus von der Pfalz-Veldenz, Count Palatine of Veldenz. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Pfalzgräfin Anna Magdalena von Zweibrücken: Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e Wittelsbach 4. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-08. 
  8. ↑ Johann II “Der Jüngere” von.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Johann II, Wittelsbach (Herzog von der Pfalz-Zweibrücken). geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ Rohan 3. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ Catherine de Rohan-Frontenay: Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Louise Juliana von der Pfalz Wittelsbach, Herzogin von der Pfalz-Zweibrücken. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ Luise Juliane, Prinzessin von der Pfalz : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ Friedrich Kasimir von der Pfalz-Zweibrücken-Landsberg, Pfalzgraf von der Pfalz-Landsberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  15. ↑ Friedrich Kasimir, Pfalzgraf von Zweibrücken-Landsberg : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  16. ↑ Emilia Secunda "Antwerpiana" van Nassau, prinses van Oranje. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  17. ↑ Emilia Secunda Antwerpiana von Nassau von.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Pfalzgräfin Elisabeth Dorothea von Zweibrücken: Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  19. ↑ Johan Kasimir II, Pfalzgraf von Pfalz-Zweibrücken. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  20. ↑ Johann Kasimir, Pfalzgraf von Zweibrücken-Kleeburg, Hertig av Stegeborg : Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  21. ↑ Katarina of Sweden, Pfalzgräfin von Zweibrücken. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  22. ↑ Catherine of the Palatinate-Zweibrücken.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Pfalzgräfin NN von Zweibrücken: Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  24. ↑ Pfalzgräfin Amalie von Zweibrücken: Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  25. ↑ Jacopo de Pestacalda: Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  26. ↑ Pfalzgräfin Anna Katharina von Zweibrücken: Genealogics. genealogics.org [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Vévodkyně ze Zweibrückenu
Předchůdce:
Anna Hesenská 		1579–1604
Magdalena Klevská 		Nástupce:
Kateřina de Rohan
Emílie Antwerpiana Nasavská
Kateřina Švédská

Zdroj