Městský tepelný ostrov

Termický obrázek amerického města Atlanta (Georgie) z 11.–12. května 1997.

Městský tepelný ostrov (též tepelný ostrov města nebo tepelný ostrůvek) je městská zástavba, která vykazuje znatelně vyšších teplot než její okolí. Teplotní rozdíly jsou větší v noci než ve dne a v zimě než v létě a jsou nejvýraznější při slabém větru či bezvětří. Hlavní příčinou tepelných ostrůvků je překrytí původní plochy vegetace pozemními komunikacemi a budovami. Asfalt a beton, které jsou použity, nemají schopnost přijímané sluneční záření upotřebit a přeměnit na chemickou či jinou energii, jak tomu probíhá u vyšších rostlin; mají též větší tendenci dopadající světelné a tepelné záření absorbovat (menší albedo). V případě térových a asfaltových silnic absorpci prohlubuje tmavá barva těchto komunikací. Druhotným přispěvatelem je vyplýtvaná tepelná energie dodávaná do jednotlivých domů a bytů. Spolu s tím, jak roste přeměna původní krajiny, roste i teplota v centrech tepelných ostrovů.

Měření

Tepelné ostrovy se dají měřit v infračervené části spektra. Termografie ale ukazuje teplotu povrchu a nikoli teplotu vzduchu (která se stanovuje v jisté výšce nad povrchem). U největších velkoměst činí rozdíl teploty kolem 10 °C, u menších měst 5 a méně °C. Díky postupnému uvolňování tepla těchto povrchů se největší rozdíl teploty v porovnáním s nezastavěnou krajinou projevuje po západu slunce a v průběhu noci. Důvod tepelných rozdílů v zimě je skutečnost, že sníh (který má schopnost odrážet až 90 % dopadajícího slunečního záření) je v městech (a to i těch menších) během několika hodin po napadení odklizen.

Účinek

Účinek tepelných ostrovů lze ovlivnit „zelenou zástavbou“. V případové studii u německého Stuttgartu byl v ulicích s vysázenou zelení zaznamenán úbytek tepla o 2–4 °C.[zdroj?] Ovšem tento způsob je neefektivní ve vlhkém klimatu.[1] Příspěvek ke globálnímu oteplování je u městských ostrovů jen nepatrný a lokálního charakteru. Tepelné ostrovy ovlivňují také tepelné poměry a pochody v atmosféře a množství srážek. Například, měsíční dešťové srážky jsou o 28 % větší směrem po větru k městským částem než proti větru. Zvyšuje se tak množství srážek v okolí měst,[2] což je také jen lokální ráz.

Městské tepelné ostrovy mají negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí – v horkých letních dnech podporují synergii zdravotních potíží způsobených vedry – přehřátí, dehydratace, apod.[3]

Příklad

Příkladem městského tepelného ostrova může být centrum Prahy. Průměrná roční teplota (1961–1990) na meteorologické stanici v Praze-Karlově (261 m n. m.) činila +9,4 °C (leden −0,9 °C, červenec +19,1 °C), zatímco meteorologická stanice Semčice (234 m n. m.) ve srovnatelné nadmořské výšce a zeměpisné poloze vykazovala za stejné období průměrnou roční teplotu +8,7 °C (leden −1,9 °C, červenec +18,3 °C). Nejvýraznější efekt městského tepelného ostrova bývá za jasných, klidných, zimních nocí.[zdroj?] Experti odhadují, že tepelný ostrov v Praze je větší než 2 °C.[4] To pak má vliv na časové řady teplot, které udává Klementinum.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Urban heat island na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Solutions to urban heat differ between tropical and drier climes. phys.org [online]. [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Top Story - NASA SATELLITE CONFIRMS URBAN HEAT ISLANDS INCREASE RAINFALL AROUND CITIES - June 18, 2002. web.archive.org [online]. 2008-06-12 [cit. 2022-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-06-12. 
  3. ↑ http://recetox.muni.cz/obr/File/prednasky/holoubek/chzp-i-09-primarni-znecisteni-atmosfery.pdf[nedostupný zdroj]
  4. ↑ Pražský tepelný ostrov: V centru je o 2 stupně tepleji, může být hůř. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ Tepelný ostrov města Prahy. www.in-pocasi.cz [online]. [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj