Městský dům Kamerál (Plzeň)

Kamerál
Účel stavby

v současné době sídlo Magistrátu města Plzně

Základní informace
Sloh empír
Architekt neznámý
Výstavba 1844
Poloha
Adresa Kopeckého sady 11, Plzeň, ČeskoČesko Česko
Ulice Kopeckého sady
Souřadnice 49°44′40,53″ s. š., 13°22′37,55″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky 28471/4-191 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městský dům Kamerál (Plzeň) je název významného městského památkově chráněného domu postaveného v roce 1844 na historickém území města Plzně v tehdejších Štěpánských, nyní Kopeckého sadech. Postaven v empírovém slohu a je jedním z nejvýznamnějších příkladů této architektury v městě Plzni.

Název budovy

Název budovy pochází z německého slova kamerale[1], což znamenalo státní finanční hospodářství. Nazýval se tak proto, že jeho prvními obyvateli byly finanční a celní úřady. V literatuře se můžeme setkat i s názvem Hässlerovský dům, po Plzeňanovi Vojtěchu Hässlerovi, který ho nechal postavit.

Vznik budovy

Vznik budovy provází zajímavá historie. V roce 1835 dostal jeden plzeňský obchodník 50 losů dobročinné loterie z Vídně a měl se pokusit je v Plzni prodat. Výhrou bylo buď získání paláce ve Vídni nebo finanční odměna 25 000 zlatých dukátů. Losy prodávat nechtěl a tak je předal Vojtěchu Hässlerovi, aby se pokusil je rozprodat on. Vojtěch Hässler byl plzeňský obchodník a knihař, který měl ve Školní (dnes v ulici B. Smetany) knihařský krám a dílnu. Ten nakonec všechny losy, kromě jednoho posledního, prodal. Ten se mu do poslední chvíle tahu loterie prodal nepodařilo. A stal se zázrak. Právě tento los byl losem vítězným. Vojtěch Hässler jako výhru zvolil finanční hotovost a za část této výhry začal stavět Kamerál. Architekt budovy znám není, na stavbu dohlížel známý plzeňský stavitel Martin Stelzer. Ironií osudu stavbu je, že v původní velikosti zůstala jen 56 let. V roce 1900 byla zbourána západní část domu kvůli rozhodnutí o stavbě Měšťanské besedy. To byl název spolku měšťanů, který vznikl v Plzni v roce 1862 a časem se rozhodl, že si postaví reprezentativní budovu pro svou činnost. To se také v roce 1901 stalo.[2]

Architektura budovy

Dům je dvoupatrový se sedlovou střechou a s dvanácti okny v každém podlaží. Uprostřed budovy je vybudován nad pěti okny trojúhelníkový rizalit, který zdůrazňuje střed budovy a má samostatně tvarovanou střechu. Pod ním se nachází balkon v celé šíři rizalitu se zdařilým litinovým zábradlím s ornamentálními prvky. Fasáda domu je ozdobena římsou v prvním patře, pod ní, v přízemí je fasáda upravená pomocí bosáže. Pod balkonem je umístěn hlavní vchod do budovy s průjezdem do zadního traktu. Zde se zachovala původní vrata a dvoje dveře v průjezdu.[3]

Rekonstrukce budovy

Budova doznala značných změn zbouráním její západní části v roce 1900 a úpravou východního křídla v roce 1901. Kolem roku 1960 bylo do dvora přistavěno třetí patro, v letech osmdesátých pak patrové křídlo napříč celým dvorem. Jeho celkový vzhled byl tak zcela změněn. V roce 2014 nechalo Město Plzeň obnovit průčelí domu tak, aby byly zachovány provozní dispoziční vztahy úřední budovy a domu navrácen původní vzhled. Kvůli autentické podobě památky byla zvolena pro opravy omítek vápenná technologie a bylo dbáno na to, aby konečný nátěr fasády odpovídal úpravě domu kolem roku 1900.[4]

Využití

Tento dům plnil v historii hned několik účelů. Nejprve tam sídlily finanční úřady. Pak byly jeho prostory přiděleny obecné a měšťanské chlapecké škole a obecné škole pro dívky. Několik let zde sídlila i městská knihovna. Dívčí škola a knihovna sídlily v západní části Kamerálu a proto časem se musely vystěhovat. Důvodem bylo zbourání této části budovy, aby bylo dostatek místa pro stavbu jiné významném plzeňské budovy, budovy Měšťanské besedy. Chlapecké školy zůstaly v domě až do roku 1934, a po nich obsadil prostory Městský vyživovací úřad, který v něm sídlil do roku 1949. Tento úřad pak vystřídal státní podnik Stavoprojekt, který zůstal až do roku 1991. V současné době zde nalezneme úřady plzeňského magistrátu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Proměny 2016 - Má vlast cestami proměn. cestamipromen.cz [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ MAZNÝ, PETR, 1963-. 100 zajímavostí ze staré Plzně III.. Vyd. 1. vyd. V Plzni: Starý most 127 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-87338-02-5, ISBN 80-87338-02-2. OCLC 505914363 
  3. ↑ městský dům Kamerál - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ Proměny 2016 - Má vlast cestami proměn. cestamipromen.cz [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • BERNHARDT, Tomáš, DOMANICKÝ, Petr, ed. Plzeň: průvodce architekturou města od počátku 19. století do současnosti = Pilsen : guide through the architecture of the town from the beginning of the 19th century to present day. Plzeň: Nava, 2013. ISBN 978-80-7211-433-7, s. 116.
  • MAZNÝ, Petr. 100 zajímavostí ze staré Plzně III. Vyd. 1. V Plzni: Starý most, 2009. 127 s. ISBN 978-80-87338-02-5 (váz.) il. (některé barev.), portréty, faksim.; s.5-6.

Externí odkaz

http://cestamipromen.cz/promeny-2016/420-plzen-obnova-pruceli-mestskeho-domu-kameral

https://www.pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-kameral-18730850

Zdroj