Městské opevnění (Poběžovice)
| Městské opevnění v Poběžovicích | |
|---|---|
 Jeden z úseků částečně dochované hradby
| |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | konec 15. století |
| Stavebník | Dobrohost z Ronšperka |
| Poloha | |
| Adresa |
Poběžovice,  Česko
|
| Souřadnice | 49°30′38,04″ s. š., 12°48′15,22″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 104686 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městské opevnění v Poběžovicích v okrese Domažlice jsou zlomkovitě dochované středověké hradby města z konce patnáctého století. Torza hradeb jsou chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
Město Poběžovice od roku 1459 vlastnil Dobrohost z Ronšperka, který je v roce 1502, bez panovníkova souhlasu, povýšil na město, které přejmenoval na Ronšperk. Zároveň vydal městský řád, který upravoval vztahy měšťanstva s vrchností. Přibližně ve stejné době byl založen kostel Nanebevzetí Panny Marie a samotné opevnění nechal Dobrohost vybudovat někdy v závěrečné čtvrtině patnáctého století.[2]
Ve dvacátých letech šestnáctého století město získali páni z Gutštejna. Měšťané od nich dostali část příkopů, rybník a sádky, ale z výnosů museli opravovat hradby, brány a bašty. Ve druhé polovině šestnáctého století město patřilo Švamberkům, kteří mu darovali celé opevnění a vymínili si pouze právo skladovat obilí v jedné baště a jedné bráně.[2]
Stavební podoba
Rozloha areálu historického centra měří asi čtyři hektary. V severovýchodní části se nachází návrší s poběžovickým hradem. Městská hradba se napojovala na uzavírací zdi příkopu, jímž byl hrad chráněn směrem od města. Celý systém městského opevnění se skládal z příkopu (alespoň částečně využívajícího vodu z potoka Pivoňky), hradby a pravděpodobně také z vnějšího valu. Hradba byla 100–110 centimetrů silná. Patrně ji zesilovaly bašty zobrazené na mapách prvního vojenského mapování a stabilního katastru. Tři větší bašty stávaly v nárožích a dvě, zlomkovitě dochované, na jihozápadní straně města.[2]
Do města se vcházelo trojicí bran: Německou na západě (v prostoru Vranovské ulice), Týnskou na východě (v Masarykově ulici) a menší Samickou bránou na jihu (ve Slovanské ulici). Podle zobrazení na mapách měly brány charakter průjezdní věže vysunuté před linii hradby.[2]
Nejdelší úseky městské hradby se dochovaly na jižní straně města v nepůvodní výšce, která dosahuje nejvýše tří metrů. Patrné jsou například u domů čp. 14, 19, 26 nebo 129.[3]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-01-24]. Identifikátor záznamu 163170 : Městské opevnění. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 2. – katalog Čechy P–Ž. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Poběžovice, s. 647–648.
- ↑ Městské opevnění [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské opevnění na Wikimedia Commons
