Městská přečerpávací stanice v Praze

Městská přečerpávací stanice v Praze
Městská přečerpávací stanice v Praze
Městská přečerpávací stanice v Praze
Účel stavby

vodárna

Základní informace
Sloh neorenesance
Architekt Antonín Wiehl
Výstavba 1883
Poloha
Adresa Praha, ČeskoČesko Česko
Ulice Sokolská
Souřadnice 50°4′23,17″ s. š., 14°25′44,67″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská přečerpávací stanice je novorenesanční budova v Praze 2 – Novém Městě v Sokolské ulici (objekt bez čísla mezi orientačními čísly 5 a 7). Byla postavena v roce 1883 podle návrhu významného českého architekta 19. století Antonína Wiehla návazně na podzemní vyrovnávací vodojem.[1]

Popis budovy

Antonín Wiehl - architekt a stavebník

Jednoposchoďová budova s 5 osami. Fasáda je v přízemí zdobena hladkou rustikou. Okna v přízemí mají polokruhový oblouk a v 1. patře jsou obdélná římsová okna. Průčelí má dva štíty.[1]

Historie budovy

Budova byla postavena v rámci projektu vodárenského areálu na Karlově. Nejprve byl v letech 1877–1882 vybudován podzemní vyrovnávací vodojem. Po něm následovala Wiehlova provozní budova městské přečerpávací stanice z roku 1883. Původně zamýšlená stavba věžového vodojemu v areálu se již neuskutečnila. Projekt byl zpracován v roce 1883 a jeho autory byli projektu byli Märky, Bromovský, Schulz. Podle tohoto návrhu měl vodojem mít přízemní zděnou část. Šesti nebo osmiboký plášť s reservoárem vody měl být z přízemní části nesen na ocelové konstrukci, v jejímž středu byl projektován dřík a v něm pravděpodobně potrubí. Plášť reservoáru měl mít na každé straně jedno okno. Vodojem by byl zastřešen stanovou střechou zakončenou lucernou s hromosvodem. Vodovodní systém v době výstavby rozváděl vodu z Novomlýnské vodárny. Zemní vodojem z roku 1882 byl v roce 1975 odstraněn. Na jeho místě byl postaven železobetonový. Přečerpávací stanice ukončila provoz v roce 1912.[2][3] Z původního areálu se dochovala pouze Wiehlova novorenesanční budova jako zajímavá ukázka novorenesanční industriální architektury.

Budova v současnosti

Budova je součástí vodárenského areálu a byla opravena včetně fasády.

Galerie Městská přečerpávací stanice v Praze

  • Městská přečerpávací stanice. Štít budovy
    Městská přečerpávací stanice. Štít budovy
  • Sokolská 7, bývalá přečerpávací stanice
    Sokolská 7, bývalá přečerpávací stanice
  • Sokolská ulice, zemní vodojem
    Sokolská ulice, zemní vodojem

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 23. Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 
  2. ↑ ING. KOŘÍNEK., Robert; KOŘÍNKOVÁ, Petra. Věžový vodojem.Praha - Nové Město. [online]. Praha: SPOLEČENSTVO VODÁRENSKÝCH VĚZÍ [cit. 2015-10-23]. Nerealizovaná stavba. Vodojem měl stát ve vodárenském areálu Karlov (na Sokolské ulici).. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. 
  3. ↑ JÁSEK,, Jaroslav; BENEŠ, Jaroslav. Pražské vodní věže. první. vyd. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. Kapitola Nerealizované vodní věže, s. 97–99. Resumé v angl., něm., fr..  Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine.

Literatura

  • BUKAČOVÁ, Irena. Antonín Wiehl. sborník příspěvků přednesených na konferenci pořádané ke 100. výročí úmrtí významného českého architekta v Plasích 23. září 2010.. Svazek 7. Plasy: Město Plasy, 2010 (2010 tisk). 45 s. (Tilia Plassensis). ISBN 978-80-254-9141-6. S. nečíslováno. Obsahuje bibliografie a bibliografické odkazy. 
  • BUKAČOVÁ, Irena. Antonín Wiehl. První. vyd. Plasy: Město PLasy, 2010. 52 s. ISBN 978-80-254-8282-7. S. 1–52. 
  • DVOŘÁK, Kamil. Antonín Wiehl [online]. Brno: Archiweb, s.r.o., Vídeňská 23 Brno [cit. 2015-09-21]. Dostupné online. 
  • JÁSEK,, Jaroslav; BENEŠ, Jaroslav. Pražské vodní věže. první. vyd. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. Kapitola Nerealizované vodní věže, s. 97–99. Resumé v angl., něm., fr..  Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine.
  • ING. KOŘÍNEK., Robert; KOŘÍNKOVÁ, Petra. Věžový vodojem.Praha - Nové Město. [online]. Praha: SPOLEČENSTVO VODÁRENSKÝCH VĚZÍ [cit. 2015-10-23]. Nerealizovaná stavba. Vodojem měl stát ve vodárenském areálu Karlov (na Sokolské ulici).. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. 
  • KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30]. 
  • VYBÍRAL, Jindřich. Česká architektura na prahu moderní doby – devatenáct esejů o devatenáctém století.. Praha: [s.n.], 2002. 336 s. ISBN 80-7203-475-8. S. 150.. 
  • WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 20, 24. Zvláštní otisk ze sborníku Umění. 

Související články


Externí odkazy

Zdroj