Městská jatka (Ostrava)
Městská jatka v Moravské Ostravě | |
---|---|
Účel stavby | |
V současné době probíhá rekonstrukce pro PLATO Ostrava | |
Základní informace | |
Sloh | historismus, purismus, secese |
Architekti | Walter Frese, Oskar Mratschek, Anton Möller |
Výstavba | 1881 |
Přestavba | 1890–1893, 1902–1903, 1927–1928, 1932 |
Materiál | režné cihelné zdivo |
Současný majitel | statutární město Ostrava |
Poloha | |
Adresa | Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz, Česko, Česko |
Ulice | Porážková 3204/28 |
Souřadnice | 49°50′8,54″ s. š., 18°16′51,98″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 106684 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Městská jatka v Moravské Ostravě je areál bývalých jatek, složený z budov z režného neomítaného zdiva s dominantní věží, který byl vystavěn v roce 1881, upravován v roce 1890 a dále modernizován v letech 1924–1927. Provoz byl ukončen ve 2. polovině 20. století.[1] Autory staveb jsou Walter Frese, Oskar Mratschek a Anton Möller.[2] Od roku 2020 probíhá konverze objektu pro městskou galerii PLATO Ostrava podle návrhu polského studia KWK Promes Roberta Konieczného.[3] Jatka byla uvedena do zkušebního provozu po kolaudaci v květnu 2022 s funkcí otevřených dveří až do září t. r., kdy v nich bude spuštěna první výstava.
V roce 1987 byla věž někdejší chladírny na základě rozhodnutí Okresního národního výboru v Ostravě ze dne 27. 12. 1987 zapsána do seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 3056.[4][5] 27. července 1994 byla celá budova na parc. č. 1951 (věž i veškeré objekty k ní přiléhající) Ministerstvem kultury České republiky znovu prohlášena za kulturní památku pod rejstříkovým číslem 13005/8-3056.[6][5]
Historie
1881–1989
Výstavbu jatečních budov zahájilo město Ostrava na nároží současné Stodolní a Porážkové ulice na počátku 80. let 19. století v místě trhu s vepřovým dobytkem,[7] tehdy na místě vzdáleném od obydlených čtvrtí.[8] Vznik nového jatečního komplexu souvisel s intenzivním průmyslovým rozvojem, přílivem pracovních sil a také s hygienickými důvody. Se zahájením provozu jatek ve městě vstoupil v platnost zákaz domácích porážek.[7][8] Cílem ostravských radních bylo především povinně soustředit veškeré komerční porážky z celého městského obvodu na jedno místo, kde by zároveň porážený dobytek byl pod veterinární kontrolou. V roce 1881 byly pod vedením stavitele Františka Jurečka postaveny chlévy pro jateční dobytek a malá dřevěná lednice, v níž se maso chladilo s pomocí ledu získávaného z rybníka za tratí.[8] Dobytek se porážel v upravených stájích nedalekého hostince ve Stodolní ulici.[7]
První modernizace jatek začala v roce 1890 (stavbu v letech 1890–1891 realizoval ostravský stavitel Clemens Hladisch (vnitřní zařízení dodala brněnská firma Brand & Lhuillier)[9] opět pod vedením stavitele Františka Jurečka. Celý areál se rozrostl, postavila se chladírna s 21 boxy s již strojovým chlazením, přibyly nové stáje a objekt pro hovězí porážku (ten byl pro špatný stav zbořen v roce 2010). Díky tomu mohla být konečně zavedena i ústřední porážka dobytka na jednom místě, zároveň byl na jatkách již natrvalo zaměstnán městský veterinář pověřený ohlížením dobytka a zdravotní kontrolou masných produktů.[8] Po ukončení rekonstrukce v roce 1893 byla jatka označována jako nejmodernější na Moravě i ve Slezsku, někdy dokonce i jako jedny z nejmodernějších v celé rakousko-uherské monarchii.[9]
V letech 1902–1903 proběhla druhá vlna rozšíření a modernizace podle projektu odborníka na jateční stavby Antona Möllera z Varnsdorfu. Vnitřní zařízení dodala firma Pražské akciové strojírny. Postavena byla nová chladírenská hala s věží vysokou 20 metrů (tato architektonicky cenná stavba z režných cihel zůstala dominantou celého areálu až do současnosti). Součástí přízemní haly bylo již 51 chladicích boxů, strojovna, dílna, kotelna a sklad uhlí. V třípatrové věži se nacházelo ochlazování vzduchu, dále vodojem a kondenzátor vlhkosti. Jatka se dočkala nové vepřové porážky, rozšíření hovězí porážky, otevřené prodejní haly či skladu hovězích kůží.[7][8]
Do roku 1914 se postupně přistavovaly zejména chlévy, víceméně jednoduché železobetonové objekty, které vyplnily celý dostupný prostor v nejbližším okolí.[7] Areál se tak rozšířil do těsné blízkosti obytných domů, což vyvolávalo protesty jejich obyvatel proti zápachu a hluku.[7][8] Za první světové války lidé naopak jatka ocenili při zásobování obyvatelstva,[7] i když se již tehdy ukázalo, že citelně chybí mrazírna, a tak bylo nutno mražené maso dovážené z Argentiny skladovat v pronajaté budově městského pivovaru.[8]
V letech 1927–1928 byla provedena poslední modernizace městských jatek podle projektu německého architekta Waltra Frese. Byla zbořena velká část původních objektů a na jejich místě vyrostl moderní komplex budov zahrnující novou chladírnu, mrazírnu a také masnou tržnici. Nová část byla krytou komunikační chodbou propojena s historickými objekty z konce 19. století.[8] Po přestavbě patřily ostravské jatky opět k nejmodernějším v zemi (z podnětu městské rady byl o nich v roce 1928 natočen Janem Stanislavem Kolárem propagační dokument s názvem „Vzorové moderní jatky“).[7][8]
Poslední a nevelké rozšíření areálu jatek proběhlo v roce 1932, kdy byl zastaven provoz sprchových lázní na rohu Stodolní a Porážkové a budova byla adaptována na byty pro zaměstnance.[7]
V roce 1951 byla jatka odebrána městu, znárodněna a začleněna do národního podniku Ostravský průmysl masný.[8] Až do roku 1965 zůstala na původním místě, kde fungovala jako potravinářský podnik. Poté se veškerý provoz přesunul do nového masokombinátu v městské části Martinov, a jatka přestala sloužit svému účelu. Areál využívaly následně technické služby města, poté i jiné organizace.[7][8] Bývalé jateční budovy sloužily mimo jiné jako garáže a sklady. Celý areál od 70. let chátral, stejně jako upadala okolní městská čtvrť, která měla být podle tehdejšího územního plánu celoplošně asanována a nahrazena panelovou zástavbou. Díky změně územního plánu v 90. letech k tomu nedošlo.[7]
V roce 1987 byla věž někdejší chladírny na základě rozhodnutí Okresního národního výboru v Ostravě ze dne 27. prosince 1987 zapsána do seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 3056.[4][5]
1989–2016
Chátrající městská jatka převzal v roce 1992 do své správy městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, který pro areál neměl vhodné využití. V roce 1993 jatka včetně okolních pozemků o rozloze dvou hektarů prodal nadnárodní společnosti Bauhaus, která přislíbila, že kulturní památku opraví do dvou let, což se nestalo.[7][8] Prodejní smlouva mezi obvodem a společností totiž neobsahovala závazek rekonstrukce historických jatečních budov. Kulturní památku obehnal nový majitel plotem se zákazem vstupu, mj. rovněž památkářům.[7][8][10]
Bauhaus postavil vedle jatek hobbymarket a provedl rozsáhlou demolici navzdory nesouhlasu ostravských památkářů (padla k zemi historická aukční hala jatečných zvířat, která uvolnila místo parkovišti). Po demolici zůstala zachována stará chladírna z roku 1890, hovězí porážka z roku 1892, vepřová porážka a chladírna z roku 1902 s věží. V roce 2006 se propadla střecha chladírny, opravená až po protestech veřejnosti a zájmu regionálních médií. V roce 2010 musela být pro špatný technický stav zbořena hovězí porážka z roku 1892.[7][8] Firma se dlouhodobě snažila komplexní památkovou ochranu jatek zpochybnit, v roce 2015 ji ale potvrdilo Ministerstvo kultury České republiky.[7]
Kauze jatek se dlouhodobě věnovala například novinářka Petra Sasínová.[7] Z veřejnosti pak od roku 2005 nezávislý klub Fiducia s majitelkou Ilonou Rozehnalovou, dále občanské sdružení Za starou Ostravu (Ilona Rozehnalová, pedagožka Olga Slámová, novinářka Marta Pilařová či teoretik umění Martin Strakoš), které mj. pořádalo protestní kampaň Bojkotuj Bauhaus – šance pro jatka![11] Na aktivity sdružení Za starou Ostravu navázal okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu, který mimo jiné připravil v roce 2015 happening Kulturní jatka?![12][13] včetně venkovní výstavy a instalace „zdi nářků“.[7]
V roce 2013 společnost Bauhaus svou prodejnu uzavřela[14] a nabídla zchátralá jatka k odkupu. Podmínkou prodeje kulturní památky byl také prodej samotného hobbymarketu a okolních pozemků za 100 milionů korun.[15] Město projevilo o odkup zájem, nakonec se ale s firmou nedohodlo na přijatelných podmínkách.[16]
2016–2022
V polovině roku 2016 nové vedení města Ostravy odkoupilo areál jatek i přilehlý hobbymarket s parkovištěm se záměrem vytvořit z jatek důstojné sídlo městské galerie současného umění PLATO Ostrava za 80 miliónů[17][18] (zastupitelstvo odkup schválilo s převahou jednoho hlasu).[7] Město na začátku roku 2017 vyhlásilo mezinárodní architektonickou soutěž na konverzi jatek,[19] v níž zvítězil návrh pražského ateliéru Petr Hájek Architekti.[20][21] S vítězem soutěže se však město nedohodlo na podobě smlouvy.[22][23] Do jednacího řízení bez uveřejnění na zpracování projektu, které následovalo po architektonické soutěži, se městu přihlásilo jen vítězné studio a polské studio KWK Promes Roberta Konieczného,[3][24] které se umístilo na třetím místě.[25] Studio, které bylo v soutěži na druhém místě, do jednacího řízení svůj projekt nepodalo. Konverze jatek se nakonec uskutečnila podle návrhu Roberta Konieczného a v květnu r. 2022 byla slavnostně odhalena. Rekonstrukce objektu však začala „již“ v roce 2020.[26]
Odkazy
Reference
- ↑ městská jatka - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Show Object - Areál bývalých městských jatek. www.ostravskepamatky.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b mvr. Oprava historických jatek začne na jaře. Část objektu se kvůli špatnému stavu postaví znovu. Česká televize. 2020-02-20. Dostupné online.
- ↑ a b Detail dokumentu - G0359822. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Moravská Ostrava, městská jatka. Národní památkový ústav [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0118778. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r HALFAROVÁ, Hana. Historie městských jatek v Ostravě do roku 1989. Dostupné z: https://plato-ostrava.cz/cs/O-Nas.Text byl součástí materiálů k výstavě vítězných návrhů arch. soutěže na jatka, kterou pořádalo statutární město Ostrava a PLATO Ostrava v roce 2017.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n ŠERKA, Josef. Městské jatky v Moravské Ostravě. Krásná Ostrava. 2015-09-02, roč. 2015, čís. 03, s. 14–17. Dostupné online.
- ↑ a b Porážková 3204, Městské jatky. encyklopedie.ostrava.cz [online]. [cit. 2020-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Památkáři mapují stav bývalých ostravských jatek. Areál má šanci přežít. Ostrava [online]. 2016-10-02 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Aktivisté vyzvali k bojkotu ostravského Bauhausu. Ostrava [online]. 2006-02-24 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Ostravské okrášlení a křest: Kulturní jatka?!. Archiweb [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Happening upozorní na zchátralou památku. Lidé vyjdou na Tour de Jatka. iDNES.cz [online]. 2015-09-22 [cit. 2020-06-20]. Dostupné online.
- ↑ PLEVA, Martin. Bauhaus v Ostravě zavírá. Obchod i městská jatka jsou na prodej. Deník.cz. 2013-01-14. Dostupné online [cit. 2020-06-16].
- ↑ Bauhaus jedná o prodeji ostravských jatek. Ostrava [online]. 2012-11-01 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Monika Horsáková: A zase ta jatka.... Ostrava [online]. 2014-10-12 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Ostrava koupila budovu bývalých jatek. Bude z ní kulturní prostor. Radio Wave [online]. 2016-09-01 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Začalo formální předávání bývalých jatek do majetku Ostravy. Ostrava [online]. 2016-08-24 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Ostrava vyzve architekty k návrhům na rekonstrukci chráněných jatek. Ostrava [online]. 2017-01-26 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ JIŘÍČEK, Petr. Projekt Jatka zná vítěze. Je to ale konec příběhu?. Moravskoslezský deník. 2017-05-28. Dostupné online [cit. 2020-06-16].
- ↑ ČTK. Ostrava chystá přestavbu historických jatek, bude v nich sídlit městská galerie PLATO. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2017-05-04 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Rekonstrukce budovy historických jatek v Ostravě se komplikuje. Ostrava [online]. 2017-10-15 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Proměnu jatek v Ostravě brzdí spor o znění smlouvy. Archiweb [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Přestavbu jatek v Ostravě povede polský architekt, město podepsalo smlouvu. iDNES.cz [online]. 2018-01-10 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Ostravská jatka přestaví Konieczny. Vítěz soutěže Hájek se nedomluvil s městem. www.earch.cz [online]. [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Začala dlouho plánovaná přestavba historických jatek v centru Ostravy. Změní se v galerii. Česká televize. 2020-04-16. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Městská jatka na Wikimedia Commons