Luňákovec Jerdonův

Jak číst taxoboxLuňákovec Jerdonův
alternativní popis obrázku chybí
Luňákovec Jerdonův
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád dravci (Accipitriformes)
Čeleď jestřábovití (Accipitridae)
Rod luňákovec (Aviceda)
Binomické jméno
Aviceda jerdoni
(Blyth, 1842)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luňákovec Jerdonův (Aviceda jerdoni) je středně velký jestřábovitý pták s tenkou černou, většinou ztopořenou chocholkou s bílým koncem. Tento dravec je ostrůvkovitě rozšířen v jihovýchodní Asii.

Systematika

Druh formálně popsal anglický zoolog Edward Blyth v roce 1842.[2] Druhové jméno jerdoni je upomínkou skotského ornitologa Thomase C. Jerdona působícího v Indii.[3] Utváří hned několik poddruhů s následujícím rozšířením:[2]

  • A. j. jerdoni (Blyth, 1842) – od severní Indie po jižní Čínu a Myanmar, Indočínu a Sumatru;
  • A. j. ceylonensis (Legge, 1876) – jihozápadní Indie a Šrí Lanka;
  • A. j. borneensis (Brüggemann, 1876) – Borneo;
  • A. j. magnirostris (Kaup, 1847) – Samar, Mindanao a Palawan;
  • A. j. celebensis (Schlegel, 1873) – Sulawesi a okolní ostrovy.

Výskyt

Druh je kapsovitě rozšířen po jižní Indii, Šrí Lance, Bangladéši, Myanmaru, východním Nepálu,[4] Bhútánu, Číně, Kambodži, Laosu, Singapuru, Thajsku, Malajsii, Vietnamu, Indonésii,[5] Filipínách[6] a Bruneji.[7] Celková populace se v roce 2011 odhadovala na cirka 10 000 jedinců.[7]

Popis

Luňákovec Jerdonův v letu

Délka těla dosahuje kolem 46 cm.[8] Svrchní strana je převážně tmavě hnědá, letky jsou šedohnědé. Strany hlavy jsou do šeda. Z hlavy vyrůstá poměrně dlouhá, avšak tenká černá chocholka s bílým koncem. Ocas je šedohnědý s nažloutle bělavým zakončením a třemi tmavě hnědými pruhy. Hrdlo je rezavě bílé, hruď do rezava a břicho je bílé s příčnými rezavými pruhy. Samice má podobné vzory jako samec, avšak barva jejího opeření je světlejší.[9]

Biologie

Žije skrytě, aktivní je hlavně během úsvitu a soumraku. V letu vydává kipkip-kip nebo kikija, kikija, někdy též žalostné pronikavé mňoukání pí-ou.[8] Jídelníček tvoří hlavně plazi a větší hmyz. Uloví však i žábu nebo menší hady a obratlovce.[9]

V Indii patří k predátorům mladých jedinců luňákovce Jerdonova orlík chocholatý (Spilornis cheela) a napadnout si ho (dospělce, ovšem bez predace) troufne i malý suříkovec šarlatový (Pericrocotus flammeus).[7][10]

Hnízdění

Doba hnízdění závisí na lokaci. V severní Indii to je duben až srpen, v jižní Indii únor až červen. Hnízdo z větviček si staví na stromě v lese, případně i na stromech na plantážích. Snůšku tvoří 2–3 vejce.[9] Doba inkubace v Indii byla 37–40 dní. Ptáčata krmí oba rodiče. Převážnou část jídelníčku mláďat tvoří obojživelníci, plazi a hmyz.[10]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody druh hodnotí jako málo dotčený, nicméně přiznává, že jeho populace je na pomalém ústup vlivem ztráty přirozeného prostředí. V některých částech areálu výskytu, jako je indický Mizóram, může druh čelit i tlaku lovců.[7]

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b Hoatzin, New World vultures, Secretarybird, raptors. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. 
  3. JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 211. (anglicky) 
  4. TAMANG, Sanjaya Raj; POUDEL, Amrit Kumar; PANDEYA, Pratik. Records of Jerdon's baza Aviceda jerdoni (Blyth, 1842) from eastern Nepal. Nepalese Journal of Zoology. 2021-07-06, roč. 5, čís. 1, s. 47–50. Dostupné online [cit. 2023-11-15]. ISSN 2705-4411. DOI 10.3126/njz.v5i1.38294. (anglicky) 
  5. BUIJ, Ralph. Breeding behaviour of Jerdon's baza Aviceda jerdoni at Gunung Leuser National Park, Sumatra, Indonesia: the first nesting record for Sumatra. Forktail. 2003, roč. 19, s. 139–141. Dostupné online [cit. 2023-11-15]. 
  6. PARKES, Kenneth C.; PARKES, Kenneth C. The crested lizard hawk (Aviceda jerdoni) in the Philippines. Postilla. 1961, roč. no.51 (1961), s. 1–10. Dostupné online [cit. 2023-11-15]. 
  7. a b c d Aviceda jerdoni [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2020 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T22694956A181759887.en. (anglicky) 
  8. a b GRIMMETT, Richard; INSKIPP, Carol; INSKIPP, Tim. Birds of the Indian Subcontinent. 2. vyd. London: Christopher Helm, 2016. (Helm field guides). ISBN 978-1-4081-6265-1, ISBN 978-1-4081-2763-6. S. 102. 
  9. a b c FERGUSON-LEES, James. Raptors of the world. Boston: Houghton Mifflin, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-618-12762-7. S. 324–325. (anglicky) 
  10. a b VISHNUDAS, C. K. Notes on the breeding of Jerdon’s Baza Aviceda jerdoni in Wayanad district, Kerala. S. 62–64. Indian Birds [online]. 2007. Roč. 3, čís. 2, s. 62–64. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj