Lunar Orbiter 2

Lunar Orbiter 2
COSPAR 1966-100A
Katalogové číslo 2534
Start 6. listopadu 1966 23:21:00 UTC
Kosmodrom Eastern Test Range
Nosná raketa Atlas Agena D
Stav objektu řízený dopad na Měsíc
Zánik Zánik
Zánik 11. října 1967
Provozovatel USA, NASA
Výrobce Boeing
Druh měsíční sonda
Program Program Lunar Orbiter
Hmotnost 389 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lunar Orbiter 2 byla umělá družice Měsíce, vyslaná agenturou NASA v roce 1966. V katalogu COSPAR dostala označení 1966-100A.[1]


Úkol mise

Družice z USA měla za úkol provést podrobnou fotodokumentaci povrchu Měsíce.

Základní údaje

Označení Lunar měla kvůli zvolené orbitě kolem Měsíce. Její váha byla 389 kg. Byla vybavena mj. brzdícím motorem a fotografickým systémem. Dva objektivy umožňovaly snímat detaily z výšky 80 km o velikosti 1 metr. Na film 70 mm se vešlo 200 dvojexpozic, které byly rádiovou cestou odesílány na Zem.

Další známé družice USA s podobným označením byly Lunar Explorer.

Snímek kráteru Koperník pořízený sondou Lunar Explorer 2

Průběh mise

Sonda s raketou Atlas Agena D odstartovala 7. listopadu 1966. Byla navedena na orbitální dráhu Měsíce z původně parkovací dráhy u Země. První korekce dráhy byla 8. listopadu, třetí o tři dny později, čtvrtá 17. listopadu 1966 . Tím se sonda dostala na selenocentrickou oběžnou dráhu ve výši 46–1836 km nad povrchem Měsíce s dobou oběhu 216 minut. Z ní pak začala pořizovat snímky kráterů Koperník a Marius, také kráter vzniklý dopadem sondy Ranger 8 a další desítky záběrů míst vhodných pro pozdější přistání astronautů v rámci programu Apollo. Souběžně se snímkováním a ještě řadu měsíců po jeho ukončení probíhal souběžně záznam dopadů mikrometeoritů na povrch sondy a měření radiace.

Po vyčerpání pohonných látek potřebných pro změny polohy sondy byl zapálen brzdící motor a sonda skončila volným pádem 11. října 1967 rozbitá na povrchu Měsíce.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 258. 

Externí odkazy

Zdroj