Luna 24

Luna 24
COSPAR 1976-081A
Start 9. srpna 1976, 15:04:12 UTC
Kosmodrom Bajkonur
Nosná raketa Proton K/D
Typ oběžné dráhy selenocentrická dráha
Stav objektu přistál na Měsíci
Zánik Přistání
Zánik 18. srpna 1976 06:36:00 UT
(návratové pouzdro přistálo
na Zemi 22. srpna 1976)
Provozovatel SSSR
Výrobce SSSR, OKB Lavočkina
Druh Program Luna
Hmotnost 5600 kg
Parametry dráhy
Apoapsida 115 km
Periapsida 115 km
Sklon dráhy 120°
Doba oběhu 119 min
Excentricita dráhy 0
Velká poloosa dráhy 6 492,8 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luna 24 (rusky Луна 24) byla další automatická meziplanetární sonda ze Sovětského svazu z programu Luna, která v roce 1976 dokázala přistát na Měsíci, odebrat vzorky horniny a vrátit se na Zem. V katalogu COSPAR byla později označena jako 1976-081A.[1] Někdy byla označována jako Luník 24. Zároveň se stala posledním člověkem vyrobeným kosmickým tělesem ve 20. století, který hladce přistál na povrchu Měsíce. Po ní následovala až v prosinci 2013 čínská sonda Čchang-e 3.[2]

Popis sondy

Použitá sonda typu E-8-5M (výr. č. 413) byla vyrobena v konstrukčním středisku OKB Lavočkina, což je dnešní NPO Lavočkina v Chimkách.[3] Skládala ze dvou hlavních částí, přistávacího a startovacího (návratového) modulu. Hmotnost při startu udána 5600 kg, samotný přistávací modul na Měsíci 1900 kg. Měla mj. vrtné zařízení určené k odběru vzorku horniny.

Průběh mise

Start nosné rakety Proton K/D se sondou byl odpoledne 9. srpna 1976 z kosmodromu Bajkonur. Nejprve byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu nad Zemí (též uváděna jako parkovací) a z ní pomocí nosné rakety pokračovala v letu směrem k Měsíci. Během přeletu byla provedena 11. srpna korekce dráhy a 14. srpna se sonda dostala na oběžnou dráhu Měsíce ve výši 115 km nad jejím povrchem s periodou 119 minut. Poté byla její dráha pokyny ze Země dvakrát upravena na výšku 12–120 km. Dne 18. srpna bylo provedeno přistání přistávacího stupně v oblasti Mare Crisium.[4] Bylo aktivováno vrtné zařízení a proveden během 10 minut odběr horniny z hloubky 2,6 metru. Vzorek o hmotnosti 170,1 gramů[5] byl dopraven automaticky do návratového modulu. Dne 19. srpna tento odstartoval k Zemi, kam doletěl po třech letových dnech. Před vstupem do atmosféry se pouzdro se vzorkem oddělilo a s pomocí padáku sneslo 22. srpna 1976 k Zemi, asi 200 km od města Surgut v Západní Sibiři. Druhý den poté bylo vrtulníkem dopraveno ke konečnému zkoumání vědci z AV SSSR.[1]

Ukončení programu

I přes nesporné úspěchy řady misí byl celý program kvůli velké finanční náročnosti koncem roku 1976 předčasně ukončen.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 243. 
  2. ↑ China's Chang'e-3 probe and rover makes first moon landing in 37 years, collectspace.com, citováno 17. 12. 2013 (anglicky)
  3. ↑ Хронология запусков НПО им. С.А.Лавочкина [online]. Chimky: NPO Lavočkina, 2002, rev. 2009-2-7 [cit. 2009-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-24. (rusky) 
  4. ↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Neper, s. 102/38. 
  5. ↑ Luna 24 [online]. Pasadena: NASA [cit. 2009-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-04. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Zdroj