Ludvík Cavriani

Ludvík Cavriani
Erb rodu Cavriani
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci: 13. srpen 1787 – 1790
Panovník	Josef II.
Předchůdce	František Antonín Nostic-Rieneck
Nástupce	Jindřich František z Rottenhanu
Moravský zemský hejtman
Ve funkci: 1782 – 1787
Panovník	Josef II.
Předchůdce	Jan Kryštof z Blümegenu
Nástupce	Alois Ugarte (starší)
Místopředseda Nejvyššího justičního místa
Dvorský rada Nejvyššího justičního místa
Rada nad apelacemi
Dolnorakouský vládní rada
Přísedící dolnorakouského zemského práva
Ve funkci: 1759 – ?
Panovník	Marie Terezie
Skutečný tajný rada
Císařský komorník
Narození	20. srpna 1739 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	24. prosince 1799 (ve věku 60 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	Johana Novohradská z Kolovrat
Rodiče	Maxmilián Cavriani Marie Terezie z Thürheimu
Děti	Marie Terezie, provdaná hraběnka von Pergen
Příbuzní	Karel Boromejský Paar, Ludvík Jan Paar, Johana Paarová, Václav Paar a Antonie Paarová (vnoučata)
Alma mater	Vídeňská univerzita
Zaměstnání	politik, úředník
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo

otec	Maxmilián Cavriani 1704–1776
matka	Marie Terezie z Thürheimu 1704–1772
manželka	Johana Novohradská z Kolovrat 1749–1793
syn	(1.) Maxmilián František Cavriani 1773–1837
syn	(2.) František de Paula Antonín Cavriani 1774–?
dcera	(3.) Johana Nepomucena Aloisie, provdaná Kollonitzová z Kollegrádu a podruhé Zichy zu Zich und Vásonykeő 1775–1854
syn	(4.) Gabriel Antonín Cavriani 1778–1800
dcera	(5.) Marie Terezie, provdaná Pergenová 1779–1853
syn	(6.) Kryštof Cavriani 1780–1857
dcera	(7.) (Marie Aloisie) Guidobaldina, provdaná Paarová 1783–1861
syn	(8.) Ludvík Cavriani 1785–1793
dcera	(9.) Marie Anna, provdaná Skrbenská 1787–1851
dcera	(10.) Rosa (Melchiora) Cavrianiová 1788–1832
syn	(11.) Fridrich (Bedřich) Cavriani 1789–1859

Ludvík hrabě Cavriani, svobodný pán z Unter-Waltersdorfu (německy Graf Ludwig von Cavriani, Freiherr von Unter-Waltersdorf, 20. srpna 1739 Vídeň – 24. prosince 1799 Vídeň), byl rakouský úředník ze starého italského rodu Cavrianiů.

Rodina

Narodil se jako Ludvík František Xaver Bernard Leonard Josef hrabě z Cavriani, sv. pán z Unter-Waltersdorfu (Ludwig Franz Xaver Bernhard Leonard Josef Graf von Cavriani, Freiherr von Unter-Waltersdorf) do rodiny hraběte Maxmiliána Cavrianiho (26. červen 1704 Fracstein (zu Seewis), kanton Graubünden - 6. říjen 1776 Linec), zakladatele rakouské větve rodu a nejvyššího hofmistra arcivévodkyně Marie Kristýny, a jeho manželky (sňatek 7. července 1727 v Linci) hraběnky Marie Terezie z Thürheimu (5. leden 1704 Linec - 30. prosinec 1772 Vídeň). Šestého ledna 1772 se oženil s hraběnkou Johanou Novohradskou z Kolovrat (11. červenec 1749 Košátky – 4. červen 1793 Seibersdorf, Dolní Rakousy) a měli spolu 11 dětí, z nichž dcera Marie Terezie (1779–1853) se stala snachou policejního prezidenta Jana Antonína z Pergenu.

Kariéra

Ludvík z Cavriani vystudoval vídeňskou univerzitu. Kariéru začal roku 1759 jako přísedící dolnorakouského zemského práva a dolnorakouský vládní rada. Později se stal českým apelačním radou a dvorským radou Nejvyššího justičního místa (k. k. Hofrat der Obersten Justizstelle), jehož byl později místopředsedou.

Roku 1782 byl jmenován moravským zemským hejtmanem. Byl významným realizátorem josefinské politiky, reformoval zemskou správy Moravy, prosadil sloučení země se Slezskem a založil roku 1783 moravskoslezské gubernium jako zemský vrcholný vládní úřad. Úředníky nově soustředil do Dikasteriálního paláce (bývalého augustiniánského kláštera).

V letech 1787–1790 byl nejvyšším purkrabím Království českého a guvernérem. Byl také císařským komořím a skutečným tajným radou, protektorem Moravskoslezské hospodářské společnosti a Moravskoslezského chudinského fondu.

Velkostatkář

Vlastnil velkostatky Seibersdorf, Reisenberg v Dolních Rakousích, Mauthausen, zámek Pragstein, Unter-Waltersdorf a Schöngraben v Horních Rakousích a vídeňský palác.

Dílo

"Dissertatio iuridica de liberis in conditione positis" (dizertační práce)

Literatura

• JANÁK, Jan. Moravští zemští hejtmani a guvernéři 1720–1849. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. 2003, čís. C 50, s. 161–167. Dostupné online. 

• WISSGRILL, Franz Karl. Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels vom Herren- und Ritterstande von dem XI. Jahrhundert an, bis auf jetzige Zeiten. Svazek Zweiter Band. Wien: Franz Seizer, 1795. Dostupné online. S. 28. (ger) 

Externí odkazy

Profil na webu univerzity ve Štýrském Hradci Archivováno 7. 11. 2014 na Wayback Machine.

Portréty

Rytina v rakouském obrazovém archivu

Zdroj