Luděk Pachman

Luděk Pachman
Narození 11. května 1924
Bělá pod Bezdězem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 6. března 2003 (ve věku 78 let)
Pasov
NěmeckoNěmecko Německo
Povolání šachista, spisovatel, politik a novinář
Politická strana Komunistická strana Československa (1945–1969)
Nábož. vyznání katolická církev
Příbuzní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luděk Pachman, též po emigraci Ludek Pachman (11. května 1924, Bělá pod Bezdězem – 6. března 2003, Pasov) byl československý a od roku 1972 německý mezinárodní šachový velmistr, šachový teoretik, pedagog, publicista a politický aktivista, bratr mezinárodního velmistra kompozičního šachu Vladimíra Pachmana.

Život

Luděk Pachman se stal roku 1944 mistrem ÚJČS, mezinárodním mistrem roku 1950 a titul velmistra mu byl udělen roku 1954. Hrál v šesti mezipásmových turnajích. Sedmkrát vyhrál mistrovství Československa v šachu (1946, 1953, 1957, 1959, 1961, 1963 a 1966).[1] Zvítězil nebo obsadil čelná místa v řadě dalších silných turnajů (vyhrál například v Bukurešti 1949, v Mar del Plata, Santiagu de Chile a v Sarajevu 1959, v Mariánských Lázních 1960, v Sarajevu 1961 a v Athénách 1968). V období 1952–1966 osmkrát reprezentoval Československo na šachových olympiádách a v letech 1959–1967 působil jako redaktor Československého sportu.

Ačkoli byl zprvu sám komunistou, po událostech roku 1968 změnil své přesvědčení a stal se aktivním antikomunistou a členem katolické církve. Byl několikráte zatčen, vězněn a mučen, nakonec roku 1972 donucen emigrovat do Spolkové republiky Německo, kde vedle své šachové činnosti působil i v emigrantských politických kruzích a v CDU-CSU. V roce 1976 mu bylo odebráno československé občanství, a tak reprezentoval SRN na šachové olympiádě a roku 1978 se stal mistrem SRN. V Německu také působil jako šéfredaktor časopisu Das Schach-Archiv, stálý spolupracovník deníku Die Welt a dalších německých listů.

Po sametové revoluci se vrátil do vlasti a zapojil se do politických kampaní KDU-ČSL. Před rozpadem Československa mluvil o možnosti opětovného připojení Podkarpatské Rusi. Podílel se na založení nakladatelství ŠACHinfo. Žil střídavě v Německu a v Praze, od roku 1998 pouze v Německu, kde i zemřel.[zdroj?!]

O svém členství v komunistické straně po změně svého přesvědčení napsal: „Patřil jsem k podivnému společenství lidí, pro které jakési budoucí vidiny jsou vším a současné utrpení milionů ničím, kteří nenávist vydávají za vyšší lásku a násilí za vyšší svobodu, nadekretované formule za pravdu a mít vlastní odlišný názor za zločin.“[2]

Spisovatel Josef Škvorecký zachytil Pachmanovy životní osudy a názorový přerod v příběhu šachového velmistra Bukavce, jedné z četných vedlejších postav svého románu Mirákl, inspirovaných skutečnými osobami.

Dílo

Šachové publikace

  • Theorie moderního šachu (5 vydání)
  • Jak přelstít svého soupeře? Psychologie a triky v šachu
  • Šachové koncovky v praxi
  • Šachová zahájení v praxi
  • Střední hra v šachové praxi
  • 20 lekcí šachu
  • Moderní šachová teorie, tři díly
  • Rozhodující partie, dva díly
  • Moje nejlepší partie
  • Šach pro každého

Ostatní

  • Jak to bylo (Toronto 1974, memoáry)
  • Boha nelze vyhnat (Vatikán 1976, Praha 1990, nábožensko-politické úvahy a autobiografie).

Vybrané partie

Odkazy

Reference

  1. ↑ VESELÝ, Jiří; KALENDOVSKÝ, Jan; FORMÁNEK, Bedrich. Malá encyklopedie šachu. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989. 430 s. , heslo Pachman Luděk
  2. ↑ http://www.christnet.eu/magazin/clanek.asp?clanek=2935

Externí odkazy

Zdroj