Lstiboř

Lstiboř
kostel Nanebevzetí Panny Marie, vpravo statek čp. 21
kostel Nanebevzetí Panny Marie, vpravo statek čp. 21
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Klučov
Okres Kolín
Kraj Středočeský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°4′47″ s. š., 14°54′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 248 (2021)[1]
Katastrální území Lstiboř (3,79 km²)
PSČ 282 01
Počet domů 72 (2011)[2]
Lstiboř
Lstiboř
Další údaje
Kód části obce 66656
Kód k. ú. 666653
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lstiboř je vesnice v okrese Kolín, je součástí obce Klučov. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Klučova. Lstiboř je také název katastrálního území o rozloze 3,79 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352,[4] kdy fara náležela k děkanátu Kouřimskému. Název obce má vlastnický původ, vykládá se jako Lstiborův dvůr. V letech 1390–1405 se připomínají Jan a Petr, vladykové ze Lstiboře, v jejich držení byl také Kamýk. Roku 1543 se uvádí další příslušník rodiny, Vilém Kamýcký z Elstiboře, přebytečné „e“ v jeho přídomku vzniklo chybnou zkratkou předložky „ze“.[5] Poslední příslušník rodu, bezdětný Jiří Kamýcký ze Lstiboře, byl kvůli své evangelické víře vykázán ze země. V roce 1628 odešel do Saska a část svého majetku prodal (např. zámek v Kamýku), neprodaný majetek byl šlechtě zkonfiskován.[6] Jiří Kamýcký žil v Pirně, kde dne 10. června 1660 vystavil listinu o dobrém jménu Valentýna Holého z Kamýku u Litoměřic. Listinu sepsal na žádost svého bývalého poddaného, rovněž exulanta.[7] Tvrz zpustla a zanikla.

Pamětihodnosti

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie s farou je jednolodní barokní kostel, který byl roku 1747 postaven na starších základech při středověké hranolové věži. Sakristie v podvěží má gotickou křížovou klenbu. Hlavní oltář s kopií Rubensova obrazu Nanebevzetí Panny Marie od J. Reiniše (1781), který roku 1877 přemaloval Adolf Liebscher, vytvořil řezbář Jan Kabourek († 1811) roku 1790, stejně jako postranní oltáře sv. Kateřiny a sv. Prokopa. Oltářní obraz sv. Kateřiny namaloval Josef Kramolín, protějškový obraz Pravé podoby sv. Prokopa s čertem na řetěze (tzv. Vera effigies) je kopií obrazu z klášterního kostela v Sázavě. Varhany byly postaveny v 19. století.[8] Ze hřbitova středověkého původu se dochovaly jen fragmenty pozdějších náhrobků.

Osobnosti

  • František Pokorný (1797–1850), dirigent

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30. 
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 104. 
  5. ↑ Antonín Profous, Místní jména v Čechách II, s. 682, dostupné online [1]
  6. ↑ Ottův slovník naučný VIII., s. 370
  7. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 15. 
  8. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 324. 

Literatura

  • PODLAHA, Antonín:Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, díl XXIV. Politický okres Českobrodský. Praha 1907, s. 102

Externí odkazy

Zdroj