Lovčovice

Lovčovice
Centrum Lovčovic s kaplí a studnou
Centrum Lovčovic s kaplí a studnou
Znak obce LovčoviceVlajka obce Lovčovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Jemnice
Obec s rozšířenou působností Moravské Budějovice
(správní obvod)
Okres Třebíč
Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°58′54″ s. š., 15°32′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 61 (2023)[1]
Rozloha 3,90 km²[2]
Katastrální území Lovčovice
Nadmořská výška 454 m n. m.
PSČ 675 31
Počet domů 21 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Lovčovice 15
675 31 Jemnice
lovcovice@email.cz
Starosta Ing. Josef Kolář
Oficiální web: www.lovcovice.cz
Lovčovice
Lovčovice
Další údaje
Kód obce 544957
Kód části obce 93033
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lovčovice (německy Lospitz[4], dříve též Lobcowycz, Lowczowicz, Laucziowicze, Laspitz, Lospitz, Laučovice[5]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Žije zde 61[1] obyvatel.

Obec se nachází 5 km jihozápadně od Jemnice, z jihu je obtékána Bělčovickým potokem, prochází jí silnice z Chvalkovic do Bačkovic.[5]

Sousedními obcemi sídla jsou Dešná, Bačkovice, Radotice a Menhartice.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, v roce 1360 je poprvé také zmíněna tvrz ve vsi, ta byla v roce 1365 prodána Martinkovi z Libosvár, ale už na konci 14. století se uvádí jako pustá. Později měla být obnovena, ale v 16. století je opět uváděna jako pustá.[6] Roku 1386 prodal Lovčovice Chval z Radkova Jarkovi a Kunšovi z Krakovic, Kuneš pak roku 1390 prodal vesnici Pelhřimovi z Kopitec. Roku 1528 získali vesnici s tvrzí a Polici s tvrzí Anna z Bačkovic a Kuna z Kunštátu Janovi z Tavíkovic, tím se stala vesnice součástí polického panství.[5]

V roce 1564 pak získala polické panství Eva Tavíkovská, která se v roce 1576 spolčila s manželem a ta pak za dobrozdání Rudolfa II. získala celý majetek svého manžela a v roce 1590 darovala polické panství druhému manželovi Jiřímu Kryštofovi Teuflovi z Gundersdorfu. V roce 1600 pak získala panství v Polici Voršila Lorantka z Inky, v roce 1679 pak získali polické panství Berchtoldové.[7] V roce 1775 se lovčovičtí poddaní účastnili žádosti o snížení roboty, jeden ze zástupců obce se účastnil podání císaři ve Vídni.[5]

Ti byli majiteli panství do roku 1821. V roce 1821 prodali panství Augustovi Segurovi, ten pak prodal panství městu Znojmu a to Maxi Springerovi, dalším vlastníkem byl Leopold Šternberk a následně Alfred Vražda z Kunvaldu, ten byl majitelem statku až do roku 1945.[7]

V roce 1933 byla vesnice elektrifikována. Po skončení druhé světové války bylo v roce 1947 založeno zemědělské strojní družstvo a v roce 1957 bylo založeno v Lovčovicích JZD, to pak bylo v roce 1966 sloučeno s JZD Menhartice, roku 1991 bylo družstvo v Menharticích privatizováno.[5]

Do roku 1849 patřily Lovčovice do polického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice, pak mezi lety 1938 a 1945 do okresu Waidhofen an der Thaya, pak od roku 1945 do okresu Dačice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1967 a 1980 patřily Lovčovice pod Menhartice-Lovčovice a mezi lety 1980 a 1993 byla obec začleněna pod Jemnici, následně se obec osamostatnila.[8][5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Lovčovic[9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 119 110 113 125 117 136 134 72 70 78 77 71 64

Politika

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do PSP ČR v obci Lovčovice
2006[10] 2010[11] 2013[12] 2017[13] 2021[14]
1. ČSSD (47.72 %) ČSSD (38.63 %) KSČM (37.5 %) SPD (27.65 %) ANO (47.5 %)
2. KSČM (20.45 %) ODS (22.72 %) ODS (25.0 %) KSČM (23.4 %) ČSSD (20.0 %)
3. ODS (15.9 %) KSČM (20.45 %) ČSSD (20.0 %) KDU-ČSL (17.02 %) SPD (10.0 %)
účast 89.80 % (44 z 49) 93.62 % (44 z 47) 93.02 % (40 z 43) 92.31 % (48 z 52) 81.63 % (40 z 49)

Volby do krajského zastupitelstva

Volby do krajského zastupitelstva v obci Lovčovice
2008[15] 2012[16] 2016[17] 2020[18]
1. ČSSD (48.83 %) KSČM (38.46 %) KSČM (27.58 %) ODS+STO (41.93 %)
2. KSČM (16.27 %) ČSSD (25.64 %) ODS (24.13 %) Trikol+Soukrom (16.12 %)
3. ODS (13.95 %) ODS (17.94 %) STO (17.24 %) ANO (12.9 %)
účast 87.76 % (43 z 49) 90.70 % (39 z 43) 61.70 % (29 z 47) 62.00 % (31 z 50)

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (12 hlasů), druhé místo obsadil Přemysl Sobotka (9 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (7 hlasů). Volební účast byla 88.37 %, tj. 38 ze 43 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (7 hlasů). Volební účast byla 88.37 %, tj. 38 ze 43 oprávněných voličů.[19]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (16 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (13 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (11 hlasů). Volební účast byla 92.16 %, tj. 47 ze 51 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (25 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (24 hlasů). Volební účast byla 96.08 %, tj. 49 ze 51 oprávněných voličů.[20]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (27 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (8 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (6 hlasů). Volební účast byla 88.00 %, tj. 44 ze 50 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (27 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (19 hlasů). Volební účast byla 90.20 %, tj. 46 ze 51 oprávněných voličů.[21]

Pamětihodnosti

  • Kaple z 19. století[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 174. 
  5. ↑ a b c d e f g Historie obce [online]. Lovčovice: Obec Lovčovice [cit. 2021-08-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 124. Dostupné online.
  7. ↑ a b NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1. vyd. Brno: Muzejní spolek v Brně, 1997. 863 s. S. 783–785. 
  8. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 164. 
  9. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589. 
  10. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj