Louny (nádraží)

Louny
Budova lounského nádraží
Budova lounského nádraží
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Ústecký
Město Louny
Souřadnice
Louny
Louny
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 545996
Tratě 110, 114, 126
Nadmořská výška 190 m n. m.
V provozu od 21. listopadu 1872
Zabezpečovací zařízení elektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje 8
Nástupiště (nástupní hrany) 5 (5)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou
Služby ve stanici Čekárna pro cestujícíBariérové WCRestauraceVeřejné parkoviště
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louny jsou železniční stanice v okresním městě Louny v Ústeckém kraji ležící nedaleko Ohře. Nachází se asi 2 kilometry od centra města, na železničních tratích 110, 114 a 126. Městské autobusové nádraží je odsud vzdáleno přibližně 500 m jihozápadním směrem. Stanice není elektrizována. Louny je jednou ze čtyř stanic a zastávek ve městě, dalšími jsou Louny město, Louny střed a Louny předměstí.

Historie

Staniční budova zde byla zprovozněna 21. listopadu 1872 při budování trati z Prahy do Mostu v rámci projektu propojení mostecké a duchcovské důlní oblasti. Výstavbu a provoz trati financovala a provozovala společnost Soukromá pražsko-duchcovská dráha. První vlak ze Slaného do Mostu tudy projel 3. ledna 1873. 12. května téhož roku byl zahájen provoz v celé délce trati Praha - Most. Od 1. května 1874 fungovala ve stanici lokomotivní výtopna, jejíž zařízení bylo převezeno právě z Mostu.

16. května 1895 byla do stanice dovedena trať do Postoloprt spojující Louny s tratí mezi Plzní a Březnem u Chomutova, při jejímž budování vznikla železniční stanice Louny město. Od poloviny 80. let se řešil také projekt železniční trati mezi Rakovníkem a Louny, která by mohla eventuálně pokračovat severovýchodním směrem do Litoměřic. Do sedmnáctileté snahy o realizaci stavby se zapojili lounští starostové Petr Pavel Hilbert[1] a Valentin Stopka nebo také kníže Schwarzenberg. Družstvo dráhy Louny - Libochovice 29. června 1902 nakonec svůj drážní úsek otevřelo, stavební práce na trati k Rakovníku započaly roku 1903. Zde byl pravidelný nákladní a osobní provoz spuštěn 23. září 1904.

Naproti nádražní budově přes kolejiště vznikly již v počátcích stanice točna a nevelké železniční dílny, které byly postupně rozšiřovány, a později, opět díky přičinění starosty Hilberta, se roku 1895 staly místní dílenské haly důležitým zázemím státních drah s více než šesti sty dělníky.

Po zestátnění PDE v roce 1892 pak obsluhovaly stanici Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. Místní dráha do Postoloprt byla zestátněna kolem roku 1905, zbylé místní dráhy ve 20. letech 20. století.[2]

Popis

Nachází se zde pět nekrytých jednostranných nástupišť, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje. Staničním zabezpečovacím zařízením je elektronické stavědlo ESA 11 ovládané přes JOP.


Odkazy

Reference

  1. O Kamilu Hilbertovi – Hilbertinum, z. s. [online]. [cit. 2021-10-21]. Dostupné online. 
  2. Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel

Literatura

  • ROEDL Bohumír (ed.) a kolektiv, Louny. Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-662-1. 464 s.

Externí odkazy

Zdroj