Louis De Geer (1854–1935)

Louis de Geer
Narození 27. listopadu 1854
Kristianstads parish
Úmrtí 25. února 1935 (ve věku 80 let)
Kviinge church parish
Bydliště Hanaskog Castle (1891–1935)
Alma mater Uppsalská univerzita (od 1873)
Povolání politik a statkář
Majetek 498 000 kr (1930)[1]
Politické strany Första kammarens minoritetsparti (1901–1904)
Första kammarens moderata parti (1905–1911)
Free-minded National Association (1912–1914)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ111478524 (1914)
Děti Arvid De Geer[2]
Rodiče Louis de Geer the Elder[3][2] a Caroline Lovisa, Grevinna Wachtmeister af Johannishus[2]
Rod De Geer af Finspång
Příbuzní Gerard De Geer (sourozenec)
Louis De Geer[4] a Carl De Geer[4] (vnoučata)
Funkce člen První komory (1901–1914)
governor of Kristianstad county (1905–1923)
premiér Švédska (1920–1921)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gerhard Louis de Geer (27. listopadu 1854 Kristianstad, Švédsko - 25. února 1935, Östra Göinge) byl švédský šlechtic, liberální politik a úředník.

Členem parlamentu byl v letech 1901-1914 za dob prvního švédského senátu. Premiérem Švédska byl od 27. října 1920 do 14. února 1921. Členové vlády silně kritizovali krále Gustava V. pro jeho pasivitu a neschopnost, společně tak podali demisi, mezi odstupujícími byl i de Geer. Louis de Geer se narodil do obchodnické rodiny. Jeho otcem byl Arvid de Geer a matkou dcera obchodníka, Magdalena Sorensen (za svobodna Dahl). Manželé vychovávali pět dětí.

Život

Louis vystudoval v roce 1873 práva, na univerzitě v Uppsale. Od roku 1881 pracoval na ministerstvu financí jako asistent a v letech 1888-1922 byl tajemníkem úřadu, jeho politická kariéra strmě stoupala, dobře se vyznal v politických otázkách. V letech 1901 až 1914 pracoval také jako člen první komory parlamentu za volební obvod Kristianstad Lands. V letech 1905-1923 pracoval zároveň i jako guvernér tohoto okresu. De Geer byl umírněným liberálem, začínajícím v menšinové straně. Později přešel do Liberální strany. Jako zastupitel Ššédské vlády jednal ve snaze zachovat a chránit Švédsko-Norskou unii.

Jako zastupitel liberálnějšího proudu zastával levicovější názory, mimo jiné prosazení osmihodinové pracovní doby. Tím se přikláněl k sociálně demokratické straně. V letech 1919-1924 zastával funkci předsedy Švédské severní asociace.

Reference

  1. Swedish Census 1930. Dostupné online. [cit. 2023-04-08]
  2. a b c Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. 1985. Dostupné online. [cit. 2022-01-23]
  3. Svenskt biografiskt lexikon. Dostupné online.
  4. a b Tvåkammar-riksdagen 1867-1970. 1985. Dostupné online. [cit. 2022-01-23]

Externí odkazy

Zdroj